Premiér podpořil jaderné plány ČEZ

Česko hodlá bojovat za energii z atomu. Včerejší výzva vzešlá ze zasedání Evropského jaderného fóra konaného v Praze, mluví jasnou řečí - Evropská unie by si měla zavést jednotnou evropskou licenci pro nové generace jaderných reaktorů a evropskou legislativní úpravu jaderné bezpečnosti a nakládání s odpadem.

Výzva, kterou inicioval premiér Mirek Topolánek, možná podpoří plány energetické skupiny ČEZ. Společnost plánuje vybudovat v temelínské elektrárně další dva vysokotlaké reaktory, každý o výkonu 1000 MW. Celý podnik by měl stát přibližně 140 miliard korun.

Přišel signál pro ČEZ?

Firma zatím nepožádala o zahájení schvalovacího řízení, tedy o posouzení ekologických dopadů projektu, takzvanou EIA.

Čekala, až jí česká vláda dá jasný signál, že výstavba nových reaktorů je v souladu s její politikou. Mezitím se rozhodla vsadit na výstavbu nových zdrojů na zemní plyn. A očekávaný signál včera možná přišel.

"Je předčasné uvažovat o důsledcích toho, co včera na fóru zaznělo, na naše aktivity. Ale zazněla tam řada jasných argumentů mluvících ve prospěch jaderné energetiky. Jasně bylo řečeno, že jádro je důležitým nástrojem ke snížení emisí, což je hlavní priorita Evropské unie," vyjádřil se Alan Svoboda, obchodní ředitel ČEZ, a dodal: "Pracujeme na různých alternativách dalšího rozvoje firmy - včetně rozvoje jádra."

Proti výstavbě nových reaktorů se ale ostře staví vládní Strana Zelených. "Pan premiér je členem koalice, která ve svém programovém prohlášení jasně stanovila, že tato vláda nebude podporovat výstavbu nových jaderných reaktorů. Kdyby toto bylo porušeno, tak tato koalice nebude existovat," řekl HN ministr životního prostředí a šéf zelených Martin Bursík.

Alternativy jsou nutné

Podle prognóz má spotřeba elektřiny v Evropě vystoupat v příštích čtyřiceti letech až o tři sta procent. Už v roce 2020 by tak mohlo i Česko mít elektřiny nedostatek.

Nezávislá komise v čele se šéfem Akademie věd Václavem Pačesem proto zpracovává návrhy, jak otázky energetické politiky řešit. Ve hře je přitom i výstavba nového atomového reaktoru.

"V jakémsi horizontu, což může být po roce 2020, musí začít fungovat další jaderný zdroj nebo jiná alternativa. Na rozhodnutí máme zhruba dva tři, maximálně čtyři roky," řekl Topolánek.

Pačesova komise vládě předloží své závěry do konce června. "Tlačí nás do role rozhodčích. Já ale rozhodčím být nechci a nebudu. My řekneme jen, když postavíte další jadernou elektrárnu, bude to vypadat takhle. A takhle to bude vypadat, když se rozhodnete těžit uhlí za vládními limity," vysvětlil Václav Pačes před časem HN. "Také doporučíme výrazné úspory a podporu energeticky méně náročných technologií," doplňuje Pačes.

Evropa zatím nejednotná

Budoucnost jaderné energetiky je přitom důležitým tématem v celé Evropské unii. Nejvyšší evropští úředníci, zodpovědní za energetiku, chtějí spustit novou diskusi o výhodách a nevýhodách atomové energie. V mnoha členských státech však zůstává zásadní odpor proti jádru. Jinde mají naopak velké "jaderné" plány. Velká Británie se usnesla, že do roku 2020 postaví deset nových reaktorů. O zrušení 20 let trvajícího zákazu budování jaderných elektráren v Itálii mluvil včera také tamní ministr průmyslu Claudio Scajola.