Čtvrtek, 28. března 2024

Pasivní domy - výhodné v mnoha ohledech

Kouzlo pasivních domů spočívá v minimalizaci vlivu na okolní prostředí
Pasivní domy - výhodné v mnoha ohledech

Oproti jiným stavbám několikanásobně méně zatěžují atmosféru emisemi CO2, a tak přispívají ke zpomalení stále rostoucího tempa globálního oteplování.

Zatímco v sousedním Německu a Rakousku patří výstavba pasivních domů k běžnému standardu, v Česku se tyto stavby teprve začínají zvolna realizovat.
Pasivní domy jsou nejen ekologické, ale díky způsobu vyhřívání nepoměrně ekonomičtější. Za pasivní je totiž považován dům, jehož roční spotřeba tepla nepřesáhne 15 kWh na metr čtvereční. V běžných domech a bytech se tato spotřeba blíží až desetinásobku. Pasivní domy mají téměř dokonale zajištěnou izolaci od vnějšího prostředí, ale to není všechno: využívají i tzv. rekuperaci, která spočívá ve zpětném vy-užívání energie. V praxi to znamená, že k zajištění energie se kromě slunečního záření zužitkuje i teplo produkované jak elektrospotřebiči, tak samotnými obyvateli domu: při vyšším vývinu tepla vznikajícího z provozu elektrických zařízení v domě či při pohybu osob dojde k utlumení funkce otopného systému tak, aby bylo udrženo výsledné požadované mikroklima vnitřního prostoru.
Úspoře energií je obvykle podřízeno vše - včetně polohy a tvaru budovy, stejně jako množství a velikost prosklených ploch. Neznamená to ovšem, že by pasivní domy musely nutně být "kobkami" bez oken: domy jsou jen co nejvíce orientovány na jih, v případě příznivého terénu může být jejich část umístěna i pod zemí.
Jakkoli jsou náklady na výstavbu pasivních domů o něco vyšší než u standardních staveb, vynaložená částka se úsporou za platby energií vrátí v rozmezí několika let. Nepoměrně přátelštější vliv na životní prostředí se vyčíslit nedá.

Dům u jezera Laka v Horním Slezsku
Jako obraz rámovaný okolní krajinou působí pasivní dům v Pszczyně na jihu Polska. Realizace budovy podle návrhu architekta Piotra Kuczii byla dokončena v loňském roce.
Barvená dřevěná prkna, která dům v podobě originální fasády zdobí, zcela nenásilně korespondují s okolní venkovskou krajinou. Jakkoli působí budova zvenku stroze geometrickým dojmem, vnitřní interiéry jsou naopak rozmístěny asymetricky - striktně se přizpůsobují funkčnosti stavby. Profil domu je určen velmi jednoduchými, ale nápaditými detaily.
Budova má kompaktní strukturu s optimalizovaným procentem ploch orientovaných na jih. Díky směřování asi 80 % plochy pláště na jižní stranu tak dům ideálně, a hlavně celoročně využívá sluneční energii.
Přízemní obytné patro je zvenku chráněno neopracovanými modřínovými deskami. Pasivní solární energie je přijímána skrze zapuštěnou glazovanou terasu, solární panely jsou umístěny na střeše. Tmavá fasáda dvoupatrového antracitově zabarveného bloku, ve kterém se nachází ložnice a koupelna, je díky svému zbarvení ohřívána slunečním zářením; navíc tmavá barva redukuje tepelné ztráty. Pasivní a aktivní solární energetický koncept a vysoký standard tepelné izolace posiluje větrací zařízení s rekuperačním systémem.
Díky kvalitní izolaci a teploobnovujícímu systému spotřebovává stavba jednu desetinu průměrné energie, jež je běžně potřebná pro chod samostatně stojících domů. Na střeše bočních jednopatrových částí je položen trávník, který rovněž působí jako izolace. Prosklené plochy jsou minimalizovány - najdeme je pouze ve střední části domu, přesto působí interiér dostatečně světlým dojmem. Masa zdiva z hliněných cihel napomáhá přírodní regulaci teploty; teplo uvnitř domu udržují i dodatečně izolované okenní rámy. Dům proto nepotřebuje žádná přídavná ohřevná tělesa.
Přestože se ceny pasivních domů pohybují nad průměrem, náklady na realizaci této stavby byly srovnatelné s průměrnou cenou novostaveb samostatně stojících domů. Kucziův návrh totiž "šetří" peníze využitím materiálů v místě dostupných, například modřínu, jenž byl zvolen pro tepelnou izolaci celého pláště budovy. I všechny ostatní stavební materiály jsou výhradně přírodní a získané z domácích zdrojů a žádná ze součástí stavby není chemicky upravena nebo zpracována. Dům, který je mimo jiné velmi snadno udržovatelný, může proto být vhodným vzorem pro ekologické domy spořící energii.

Dům v moravských Letovicích
Architekt Martin Krč z Vize Ateliéru s.r.o. dokázal při stavbě pasivního domu v Letovicích využít příhodného krajinného rázu a členitosti terénu. Svažitý pozemek nabídl pro umístění a tvarování domu několik zásadních předností: propojení krásného výhledu s potřebnou jižní a jihozápadní orientací umožnilo dům vizuálně "otevřít".
Stavba minimalistického rázu je umístěna s nejmenším možným odstupem od severní strany pozemku, dostatečnou vzdáleností od komunikace si zachovala i adekvátní soukromí. Obytné místnosti domu jsou v souladu se zásadami pasivního bydlení orientovány na jih a jihozápad; vstup, technické zázemí a schodiště architekt umístil do severní části objektu. Celý dům působí velmi kompaktním dojmem. Jižní straně dominuje rohové okno s trojskly, které dům opticky propojuje s dřevěnou terasou, severní strana je naopak opatřena pouze nezbytným malým oknem, jež osvětluje vnitřní schodiště. Stylová roztahovací sluneční plachta na terase před domem bude objekt chránit před letním přehříváním.
Dům v Letovicích naprosto dodržuje podmínky pasivního standardu. Zděný příčný systém napomáhá tepelné setrvačnosti a architekt věnoval mimořádnou pozornost všem dalším technickým detailům: základová konstrukce je dokonale oddělena od nosných zdí i příček speciální izolací s vysokou pevností v tlaku, do domu se vstupuje přes pasivní dveře s dřevohliníkovým rámem s doplněnou izolací v podobě fasádního dozateplení, a i okna zcela splňují nároky na tepelnou izolaci.
Teplovzdušné větrání pracuje se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu. Předehřev v zimním a chlazení v letním období zajišťuje 25 metrů dlouhý zemní blok usazený v hloubce dvou metrů. Teplovzdušná jednotka je umístěna v technickém zázemí domu. Součástí fasády je vakuový trubicový solární kolektor, který je napojen na akumulátor.
Jedinečné řešení domu podle návrhu Martina Krče bezvýhradně potvrzuje, že technologie pasivních staveb v žádném případě nemusí popírat estetickou stránku architektury.

Dům v Dobřejovicích
Dům v Dobřejovicích na Českobudějovicku působí na první pohled velmi nenápadně. Co se však týče splnění podmínek provozu pasivních staveb, obstojí na výtečnou.
Objekt, který v současné době obývají dva lidé, navrhli architekti Tomáš Petrášek a Michal Valert ze sdružení Pasivnistavby.net jako nepodsklepený přízemní dům. Stojí v mírném jižním svahu a zdobí jej atypicky zalomená sedlová střecha s nepravidelným sklonem. Střechu bylo nutné projektovat tímto způsobem kvůli splnění předepsaných regulací v dané lokalitě: ty totiž vylučovaly plochou či pultovou střechu.
Hřeben střechy je rovnoběžný s vrstevnicí, díky tomu může stavba lépe kopírovat terén. Dešťová voda ze střechy je sváděna do akumulační nádrže a takto ušetřenou užitkovou vodu využívají majitelé pro potřeby WC a zalévání zahrady. Jako většina pasivních domů optimálně využívá slunečního svitu: největší osluněná plocha domu je obrácena k jihu.
Nosná konstrukce je tvořena betonovými základovými pásy, stejný materiál je použit i na masivní konstrukci domu. Ta je izolována z vnější i vnitřní strany hmotou Neopor, podlahová a stropní konstrukce je naopak izolována EPS polystyrenem. Na konstrukci krovu bylo použito nehoblované dřevo z domácích zdrojů. Okna jsou směrována převážně na jižní a východní stranu, jsou zasklena izolačním trojsklem v dřevohliníkových rámech, dveře jsou celodřevěné s proskleným světlíkem. Otevírací jsou pouze okna v ložnici, koupelně a posuvné pasivní okno na terasu. Ostatní okna jsou pevná: není potřeba větrat okny, čerstvý vzduch zajišťuje kompaktní vzduchotechnika s rekuperací. Ta slouží i coby zdroj energie, pro ohřev užitkové vody a účinně reaguje na výskyt veškerých vnitřních tepelných zisků produkovaných elektrickými spotřebiči i obyvateli domu. Jako záložní zdroj vytápění jsou instalovány elektrické topné rohože o celkové ploše 12 metrů čtverečních o minimálním příkonu.
Petrášek a Valert zhodnotili tímto projektem tradiční konstrukční prvky venkovské architektury, interiér ovšem díky novátorskému vnitřnímu členění přináší výraznou dynamiku.
Dům v jihočeských Dobřejovicích má velmi příjemnou spotřebu energie k výrobě tepla ve výši 13,40 kWh na metr čtvereční ročně.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů