Jaderné štěpení

Týdeník Ekonom v anketě zjistil, že 190 ze 200 poslanců je pro vybudování nového jaderného zdroje. Proč tedy Česko stále váhá s rozvojem jaderné energetiky?

AUTOR: Josef Pravec
AUTOR: Jiří Kouda
AUTOR: Igor Záruba
AUTOR: Milena Geussová

Slovo atom je dnes skloňováno na všech frontách. Podporu by mu mělo vyjádřit jaderné fórum, které se uskuteční dnes a zítra (22. a 23. května) v Praze. O naléhavosti dobudovat jadernou elektrárnu Temelín svědčí i dotazníková anketa, kterou týdeník Ekonom uskutečnil v Poslanecké sněmovně. V neposlední řadě potvrzuje nutnost rozhodnutí české politické reprezentace i skutečnost, že na české ambasádě v Londýně je monitorováno rozhodování Velké Británie o jaderné energetice. Tato země se usnesla, že do roku 2020 vystaví deset nových reaktorů.

A přitom rozhodnutí o vybudování dalších dvou temelínských reaktorů už jednou padlo. Týdeník Ekonom má informace ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, že 8. února odeslal premiér Mirek Topolánek, rozčilený na zelené kvůli útokům na Václava Klause při prezidentské volbě, SMS vedení ČEZ: Ať firma požádá o zahájení schvalovacího řízení, tedy o posouzení ekologických dopadů projektu (EIA).

O den později, když horké hlavy na Pražském hradě vychladly a bylo jasné, že koalice ODS, lidovců a zelených bude pokračovat, následovala další esemeska, která předchozí povel zrušila.

Příběh ukvapeného předsedy vlády je střípkem v tahanici o Temelín. Jejími aktéry jsou vrcholní politici, polostátní kolos ČEZ a průmysl, který jádro jednoznačně podporuje (viz anketa na str. 38 a 39).

Hraje se o miliardy korun a o pozici ČEZ na trhu s energiemi. Času není nazbyt, protože zájemců o jádro je hodně, ale dodavatelů reaktorů málo.

Rizikem a brzdou je hrozba rozpadu vládní koalice ODS, KDU-ČSL a zelených, kteří prosadili do programového prohlášení, že se nebudou budovat ani připravovat nové reaktory.

Já ne, to ty!

Výsledkem této války je, že si Topolánek a ČEZ přehazují Temelín jako horký brambor a naznačují, že vyjít s tímto záměrem na veřejnost by měl ten druhý.

Topolánek a celá ODS tvrdí, že ČEZ může sám požádat o zahájení posudku dopadu na životní prostředí, aniž by k tomu potřeboval rozhodnutí kabinetu.

"ČEZ je obchodní firma. Ta se těžko může rozhodovat na základě toho, na čem se usnese nebo neusnese kabinet. To by brzy čelil žalobě akcionářů," soudí ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS). Skutečnost, že jde o polostátní akciovku, nepovažuje za důležitou. "V akciové společnosti je striktně odděleno to, o čem rozhodují akcionáři a o čem manažeři. V tomto případě jde o manažerské rozhodnutí," zdůrazňuje ministr.

ČEZ se takové samostatnosti brání. "Sami to dělat nemůžeme. Čekáme na signál vlády," říká šéf její dozorčí rady a bývalý poslanec ODS Martin Kocourek. A naznačuje, že ve vedení firmy si nikdo nevezme na svědomí případný pád vlády.

"Vláda a zejména ODS se bojí odpovědnosti," reaguje na tyto výroky exministr průmyslu Milan Urban (ČSSD).

Obavy ze zpoždění

ODS čeká na závěr letošního roku, kdy má ministr průmyslu a obchodu Martin Říman předložit do parlamentu novou energetickou koncepci státu. Říman se netají, že text bude počítat s rozvojem jaderné energetiky.

"Ve stejné době by měl ČEZ sám o sobě podat žádost o zahájení EIA," soudí předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř (ODS). "Každé zdržení komplikuje situaci. Společností, které jaderné reaktory staví, je málo a hrozí, že jejich kapacity budou rychle vyprodány. My budeme muset čekat," dodává.

Firma, která je schopna vyrobit nové reaktory splňující přísné požadavky na výkon a bezpečnost, je v Evropě jedna - polostátní, veřejně obchodovaný francouzský koncern Areva. Států, které dospěly k závěru, že se bez jádra neobejdou, je přitom na starém kontinentu rovných deset.

V situaci, kdy má spotřeba elektřiny vystoupat v příštích 40 letech až o tři sta procent, není času opravdu nazbyt.

Tím spíše, že jedna generace jaderných zařízení do té doby přestane sloužit - a stavba nového zařízení na atomovou reakci zabere v průměru 12 až 15 let.

Sněmovna je pro

Zastánci atomu mají výraznou oporu v poslancích. Podle ankety Ekonomu je pro dostavbu elektrárny 190 ze 200 poslanců Sněmovny. Proti zůstává všech šest zelených a sociální demokrat Jeroným Tejc. Libor Ambrozek (KDU-ČSL), Michal Pohanka (nezařazený, původně ČSSD) a místopředseda dolní komory za ČSSD Lubomír Zaorálek odpověděli "nevím".

Poslanci odůvodňovali vstřícnost k novým reaktorům energetickou suverenitou České republiky, zejména ve vztahu k ropě a plynu.

Dalším důvodem je podle nich udržení přijatelných cen elektřiny. Na třetím místě mají pochybnosti o možnosti energetických úspor a vyšším podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Z dotazů také vyplynulo, že poslanci zvolení za Jihočeský kraj, kde Temelín leží, nemají vůči dostavbě jedinou námitku. Na stavbu dvou reaktorů naléhá i všech 24 českých europoslanců.

Zelení na to neslyší. Odmítají jádro zejména ze tří důvodů. Nepovažují ho za dostatečně bezpečné a zejména se obávají úložišť vyhořelého paliva. A rovněž se tak podle nich odvádí pozornost a prostředky od výzkumu a výroby alternativních zdrojů energie.

O rozhodnutí vybudovat další jaderné zdroje v České republice však bude muset hlasovat vláda.

Byznys za 140 miliard

Pokud zelení prohrají, mohou v Temelíně vyrůst další dva vysokotlaké reaktory, každý o výkonu 1000 MW. Plány na ně má ČEZ připraveny řadu let, v chodu je údajně i školení zaměstnanců, kteří budou schopni moderní reaktory obsluhovat.

Náklady na stavbu v dnešních cenách se odhadují na přibližně 140 miliard korun. ČEZ je připraven financovat celou akci sám. Podle informací Ekonomu nemá zájem ani o státní garance za úvěry. Experti ČEZ odhadují, že do výstavby na ploše, kterou ČEZ má, by se zapojilo asi tři tisíce zaměstnanců z různých firem.

O dodavateli jaderných reaktorů se dá pouze spekulovat. Existuje několik typových projektů, které splňují nejpřísnější bezpečnostní kritéria. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zmiňuje tlakovodní reaktory od Arevy, Westinghouse a japonských společností. Ty je možné koupit a přizpůsobit temelínským podmínkám.

Ujede nám vlak?

Schvalování včetně stavebního povolení řízení může trvat kolem pěti let, stavba nejméně dalších sedm. Reálně by dostavěný Temelín mohl začít dodávat elektřinu kolem roku 2025. Zhruba ve chvíli, kdy bude z technologických důvodů nutné odstavit reaktory v Dukovanech.

Dobudování Temelína je levnější než případná výstavba celé nové elektrárny. Existuje i záložní plán na nový reaktor v Dukovanech.

Hrozby, že by Česku ujel vlak, se zelení neobávají. Jejich šéf a ministr životního prostředí Martin Bursík reagoval minulý týden návrhem nerozvíjet jádro a vsadit na plyn. Jeho scénář nepočítá až do roku 2050 s výstavbou další jaderné elektrárny, jen by měla být prodloužena životnost dnešních reaktorů v Temelíně a Dukovanech.

Vedení ČEZ zaujímá rezervovaný postoj. "Monitorujeme situaci," řekl na dotaz, na co ČEZ v otázce jádra čeká, šéf skupiny Martin Roman.

Elektrárenské gigant ČEZ už ale mezitím oznámil, že investice do modernizace uhelných elektráren zkrátí o 50 miliard. Ty využije na výstavbu nových zdrojů na zemní plyn.

Bursík nemůže jinak: on a jeho lidé prosadili do programového prohlášení vlády jak zákaz dostavby, tak i pouhého plánování nových jaderných zařízení.

Jeho vyjádření i krok ČEZ jsou přesto jasným signálem, že se Česko vydává cestou co nejčistších technologií, které budou vypouštět do ovzduší co nejméně emisí CO2. Důvody jsou dva. V Evropské unii vrcholí debata o závazných limitech na ochranu klimatu do roku 2020, na kterých se dohodla Evropská rada loni v březnu. A od roku 2013 se má rozběhnout obchod s emisními povolenkami, které umožní "čistým" firmám, aby prodávaly svou "bezúhonnost" těm, kdo znečišťují podstatně více.

Na konci této cesty je jádro, jehož použití vypouští do atmosféry nejméně zplodin. Jinak řečeno, ČEZ s plynovými zdroji může na nových pravidlech vydělat, ale ČEZ s dvěma novými reaktory by na tom byl ještě lépe.

Bude, nebude

Bursík si přesto stojí na svém. "Žádnou další jadernou energii nepotřebujeme. Prakticky celý výkon Temelína se dnes vyváží," namítá ministr. Naráží tak na skutečnost, že vloni Česká republika vyvezla 16 150 GWh elektřiny (jde o rozdíl mezi dovozem a vývozem). Tedy asi pětinu celkové výroby.

To se ale podle Vojíře rychle změní. "Už v roce 2015 nebo nanejvýš o pár let později hrozí, že elektřinu budeme dovážet," varuje. Podle výpočtů ČEZ bude domácí potřeba mírně růst i v případě, že se uskuteční ambiciózní plány na snížení energetické náročnosti české ekonomiky až o polovinu a zároveň se domácnostem a firmám podaří maximální množství elektřiny ušetřit.

Je pravděpodobné, že k obdobnému závěru dospěje i Pačesova komise, která zřejmě ještě tento měsíc představí jednotlivé scénáře vývoje české energetiky a jejich ekonomické dopady. Lze tak soudit podle různých veřejných vystoupení expertů, kteří se prací na těchto scénářích účastní.

Pomoc v Evropě

Podpůrné argumenty na evropské úrovni sbírá vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který připravuje francouzsko-česko-švédské předsednictví v EU. "Jádro je čistá technologie, bez které se, máme-li snižovat emise, neobejdeme. Když zaspíme v přípravě dostavby Temelína, může nám ujet vlak. Protože až si vzpomeneme, nemusí být kapacity," přiznává Vondra.

Cíl je zřejmý: když se najde v Evropě dostatek argumentů, proč znovu oživit téma jádro, mohl by to být nátlakový prvek, jak změnit postoj domácích zelených. "Musíme dál zvyšovat tlak a doufat, že zelení svůj názor nakonec změní," říká Vojíř.

Francouzi, kteří vyrábějí z jádra skoro 80 procent elektřiny, jsou v otázce atomu dobrými spojenci. Horší je to se Švédy, kteří vyhlásili jaderný útlum. Scénář předsednictví bude zveřejněn 27. května.

Podporu atomu by mělo vyjádřit právě druhé jaderné fórum ve dnech 22. a 23. května v Praze. "Bude se mluvit o rizicích atomové energie, stejně jako o způsobech, jak o tomto tématu komunikovat s veřejností," prozrazuje Vondra.

Čím nahradit uhlí

Ministerstvo životního prostředí chce kontrovat studií o snížení současných emisí skleníkových plynů na polovinu, kterou zadalo společnosti Enviros. "Na podzim předložíme vládě novou klimatickou politiku ČR, která bude obsahovat konkrétní návrhy redukčních opatření," uvedl ministr Bursík.

Mezi nejdůležitější opatření na redukci emisí počítá resort náhradu uhlí. Nikoli jádrem, ale zemním plynem. Dovoz této suroviny by se mohl postupně zvýšit až téměř na dvojnásobek dnešní spotřeby, která se nyní pohybuje pod 8 miliardami m3. Dalším trumfem má být zvýšené využívání biomasy při výrobě elektřiny i tepla a zvýšené využití bioplynu.

Nejdále v přípravě je paroplynová elektrárna v Počeradech, kde mají stát dva bloky o výkonu po 440 MW. Do provozu by měly být uvedeny v roce 2013. ČEZ se ještě nevzdal možnosti postavit jeden paroplynový blok v lokalitě Úžín.

Plynové elektrárny chce v Česku stavět také slovenská skupina J&T, případně společnost Pražská energetika. Jako další ohlásila záměr o stavbu paroplynu společnost Moravia Energo, která patří oceláři Tomáši Chrenkovi.

Nicméně Vojíř, stejně jako lidé z ČEZ, nevěří, že plynové elektrárny možný nedostatek elektřiny vyřeší. Jejich kapacita nebude podle nich stačit na pokrytí rostoucí spotřeby.

Česká republika stále zaostává za průměrem spotřeby ve starých zemích EU. Navíc by narostla energetická závislost na hlavním dodavateli zemního plynu, na Rusku.

Rozhodnout musí vláda

Přívrženci jaderné energetiky věří, že jim dá za pravdu i zpráva nezávislé vládní komise, kterou vede akademik Václav Pačes. "Nerad bych předbíhal, ale nedovedu si představit, že by v ní nestálo, že jaderná energetika je a bude jedním z pilířů naší energetické soustavy," předvídá ministr Říman. Pačes však opakovaně upozorňuje, že zpráva bude obecná a nebude obsahovat žádná doporučení typu "dostavte Temelín".

Možnost, že by ČEZ splnil očekávání některých politiků ODS a sám požádal o spuštění schvalovacího řízení, ministr Bursík vylučuje. "Předpokládám, že ČEZ jako polostátní firma zná programové prohlášení. Generální ředitel firmy Martin Roman mě podrobně informoval. A dementoval, že by snad chtěli udělat jednostranný krok," podotýká ministr.

Zelení jsou přesvědčeni, že nové reaktory musí schválit kabinet. "Pokud by ČEZ změnil názor a chtěl by podat žádost o posouzení vlivu na životní prostředí, předpokládám, že s tím přijde do vlády. Pak bychom o tom jednali. Já určitě nebudu otevírat dveře ke stavbě dalších reaktorů," ujišťuje Bursík.

Rovněž předseda legislativní rady vlády a ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že bez posvěcení vlády takový krok není možný. "Vždy tomu tak bylo. Když přinese do kabinetu ministr Říman doporučení, aby se Temelín dostavěl, budou se jím ministři zabývat," připomíná.

Jde o příští koalici

ODS bude možná už v následujících týdnech dotlačena k tomu, aby rozhodla. Další ze zastánců jádra exministr průmyslu a poslanec ČSSD Milan Urban, navrhne Sněmovně, aby se o dostavbě reaktorů v Temelíně rozhodlo zákonem. Sám ho i předloží.

"Vezme se dosud platná energetická koncepce státu, která s rozvojem jádra počítá, a odhlasuje se jako zákon. V jednom z jeho paragrafů by se přidalo, že parlament takovou výstavbu vládě a ČEZ ukládá," říká Urban. Vycházím z toho, že na základě zákona se staví i jaderná elektrárna ve Finsku.

ČSSD naléhá, aby rozhodnutí o nových reaktorech padlo co nejdříve. "Kdybych byl předsedou vlády, tak by se Temelín určitě dostavěl," ujišťuje předseda Jiří Paroubek.

Urban připouští, že za spěchem jeho strany je také politická úvaha. "Po příštích volbách mohou být zelení jedním z našich koaličních partnerů. Z tohoto pohledu by se nám docela hodilo, kdyby rozhodnutí o dalším rozvoji jaderné energetiky učinila už současná vláda," prozrazuje Urban.