Zase jedna poplašná zpráva pro obyvatele z okolí Hranic a Lipníka nad Bečvou

V současné době probíhá masivní kampaň proti plánovanému větrnému parku Rakov. Místní lidé obcházejí s peticemi své sousedy a bombardují media a krajský úřad peticemi proti větrným elektrárnám. Tyto petice, které nabízejí, jsou šikovně a pochopitelně tendenčně napsány tak, aby ji musel podepsat každý rozumný člověk, pokud nemá dostatek vlastních  podrobných informací. Koho by nevyděsily zprávy o strašném rachotu větrných elektráren, kdo by se nebál poklesu cen nemovitostí, kdo by se nestrachoval strašného infrazvuku, ač nikdo přesně neví co infrazvuk je a co může, nebo nemůže dělat s lidským zdravím, a jestli jej vůbec větrné elektrárny produkují. Pokud se někdo rozhodne nepodepsat petici okamžitě získá nálepku zastánce větrníků a především investora. Tím jde proti svým sousedům, kterým větrné elektrárny přece musí škodit, když se to píše na Internetu a mediích. To, že na Internetu se dočtete i spoustu pozitivních informací o větrných elektrárnách, je pochopitelně potřeba ignorovat.

            Zvláštní je, že celou tuto kampaň spustil jeden bývalý zastupitel obce Rakov, který také schvaloval smlouvu investora s obcí, ale který se nedávno nepohodl se současným starostou obce, a tak se mu rozhodl uškodit. Podle svých slov ovšem, když „schvaloval smlouvu, tak nevěděl do čeho jde a nyní chce mít čisté svědomí“. Tento člověk využil svých širších kontaktů a dokázal svými akcemi „znejistit a zmást“ značnou část obyvatel okolních obcí, protože pokud vylíčí větrné elektrárny jako to největší zlo co existuje, hned po terorismu, tak se najde dostatek lidí, kteří mu uvěří a budou mu pomáhat v této „svaté válce“ proti větrným elektrárnám.  

            Zatímco v peticích pro spoluobčany se mluví o výše zmiňovaných vlivech, které mají větrné elektrárny způsobovat, do medií se organizátoři rozhodli prezentovat jediný relevantní argument proti větrným elektrárnám, který existuje a to je vliv na krajinný ráz. Větrné elektrárny mají, jako každé výškové stavby vliv na krajinný ráz, to je nepopiratelné, otázkou ovšem zůstává, jestli je tento vliv pro jedince akceptovatelný ve srovnání s čistou elektřinou, kterou vyrobí. Bohužel ovšem je vnímání krajinného rázu, staveb v nich a estetických záležitostí příliš subjektivní a ani odborníci se v mnoha případech nejsou schopni shodnout, jestli je tento vliv nové stavby pozitivní, či nikoliv. Stačí si jen vzpomenou na emoce, které způsobovala stavba vysílače na Žižkově, Tančícího domu, či čerstvý návrh Kaplického knihovny. První dvě stavby byli velmi kontroverzní, ovšem dnes se na obě chodí dívat turisté.

            Poslední novinkou v boji proti větrným elektrárnám je článek od občanského sdružení Naše společná krajina. Toto sdružení straší ( nebo se mi to jen zdá???), že pokud se vystaví větrný park Rakov, nemůže vzniknout přírodní park Krásníce – Maleník. Bohužel ovšem toto tvrzení naráží na několik faktů. Prvním z nich je to, že větrný park je plánován několik kilometrů od plánovaného přírodního parku. Není tedy důvod, proč by nemohly existovat oba dva parky vedle sebe. Navíc větrné elektrárny ve Veselí u Oder, jsou umístěny přímo v přírodním parku a přesto je jejich stavba slučitelná s fungováním tohoto území.

Osobní návštěva větrných elektráren ve Veselí je vůbec tou nejlepší radou pro všechny, kteří podepsali petici proti větrným elektrárnám. Tam si mohou rovnou stoupnout pod elektrárnu a zjistit na sobě, co znamená být v blízkosti větrné elektrárny a jaké vlivy větrná elektrárna skutečně má. Místo toho, aby pouze slepě věřili vybraným informacím z Internetu. Organizátory peticí nemá cenu zvát pod větrné elektrárny, protože by najednou mohli zjistit, že větrná elektrárna zase není nic tak hrozného a že se tedy zmýlili a toto riziko není nikdo ochoten připustit. Pokud totiž bojujete za svatou věc, tak se přece nemůžete vystavit riziku, že jste se mýlil a musíte bojovat až do konce.

Pozoruhodná na daném článku občanského sdružení je obava, že větrné elektrárny budou konkurovat hradu Helfštýnu. Větrné elektrárny nebudou vidět ani z Hranic, ani z Lipníka, ani z údolí mezi těmito městy a dokonce ani ze samostatného Helfštýna právě proto, že budou zastíněny krou Maleníku a lesy, kterými je Maleník pokryt. Stačí si otevřít turistickou mapu 1:50 000 a každý si může spočítat, že větrné elektrárny budou stíněné vrcholovými kopci kry Maleníku a jejich lesy. Jediné místo, odkud mohou být vidět, jsou vrcholové partii červené cyklostezky, která vede po hřebeni Maleníku. Ovšem za předpokladu, že bude v lese průhled směrem k elektrárnám. To, že je z několika míst plánovaného přírodního parku výhled na větrné elektrárny, není důvod pro to, aby daná oblast se nestala přírodním parkem.

Pokud jsem dostatečně vyvrátil argumenty týkající se přírodního a větrného parku, dovolte mi malou úvahu, za jakým účelem byl tento strašící článek napsán. Důvod je prostý, někdo se přidal na stranu odpůrců projektu a snaží se vyvinout další tlak na Krajský úřad, aby zamítl plánovaný projekt. Pro ty, kteří by nevěděli kam se s protestem obrátit, je proto adresa uvedena přímo na dolním konci článku.

Bohužel neslouží ke cti občanského sdružení Naše společná krajina, že se ve článku, který vydává pod svojí hlavičkou, dopustilo mnoha chyb a neznalostí. Je však nejpravděpodobnější, že tento článek napsal pro toto sdružení někdo z organizátorů protestů. Pokud je to tak, tak by se občanské sdružení mělo věnovat velmi prospěšné činnosti záchrany koroptví, než se propůjčovat ke kampaním, u kterých si ani neověří základní fakta. I když jak pravili někteří zkušení politici, protestovat proti čemukoliv je dnes v módě.

Mgr. Jiří Přikryl