Čtvrtek, 28. března 2024

Paliva a energie levnější nebudou

Paliva a energie levnější nebudou

Mít teplý domov a ušetřit tisíce...

Ceny paliv a energií rostou a zdá se, že trvale. Je proto v zájmu každého stavebníka a hlavně uživatele, aby dnes stavěné budovy i rodinné domy spotřebovávaly energie co nejméně. Vyplatí se zateplit i ty stávající, protože zateplení představuje pro jejich uživatele trvalý zdroj úspor.

Podle některých studií asi 40 procent energie, kterou v Evropě spotřebujeme, připadá na provoz a správu budov. Až polovinu z tohoto množství bychom mohli ušetřit, pokud bychom stavby výrazně lépe odizolovali. Evropská komise před časem odhadla, že celkový potenciál úspor energií je u rodinných domů 27 procent, u administrativních budov 30 procent, v dopravě 26 procent a v průmyslu 25 procent. Evropská unie chce do roku 2020 prostřednictvím aktivit spojených s energetickou efektivností snížit spotřebu energií o pětinu.

Investice do zateplení se vyplatí

Základem snížení energetické náročnosti budov jsou úpravy jejich stavebního řešení, které se obvykle označují souhrnným pojmem "zateplování budov", odborně "tepelná ochrana budov". Zateplování budov patří mezi výjimečné stavební technologie, které jsou velmi přátelské k investorovi. Běžné stavební technologie při stavbě objektu nebo při jeho úpravě nepřinášejí investorovi bezprostřední finanční efekt - návratnost je zde nepřímá a spočívá ve vytvoření podmínek pro podnikatelský záměr. Zateplování budov se liší. Patří k malé skupině stavebních technologií, u kterých můžeme hovořit o přímé finanční návratnosti. Je to dáno tím, že zateplování budov vede k úsporám energie na vytápění, a tudíž i k finanční úspoře. Přitom s růstem cen energií se doba návratnosti investice zkracuje.

Nejlepší způsob důchodového pojištění

Není tedy nic lepšího, než investovat do energeticky úsporných stavebních úprav v době, kdy jsou stavební materiály a výrobky relativně levné a trh stavebních prací není přeplněný ani příliš drahý. Za nízkou cenu tak získáme trvalý zdroj úspor energie. Příjemné na tom je, že se tyto úspory výrazněji projeví při očekávaném nárůstu cen energie. Jistě přitom není zanedbatelné, že narůstají v době naší snížené ekonomické aktivity v důchodovém věku, takže zateplování budov lze v podstatě označit za nejlepší způsob důchodového pojištění. Každý z nás může mít pohodlný a teplý domov a přitom ušetřit tisíce korun ročně. Podle některých studií v zaizolovaných panelových a rodinných domech mohou domácnosti ušetřit i desetitisíce korun. Starší výstavba například běžně spotřebuje 200 kilowatthodin energie na metr čtvereční ročně. U nové výstavby je to 120 kWh/m2, u nových nízkoenergetických domů 50 kWh/m2 a u pasivních domů méně než 15 kWh/m2.

Nízkoenergetických domů je u nás málo

Počet nízkoenergetických domů v České republice je podle Františka Kulhánka z ČVUT ve srovnání s celkovou výstavbou zcela mizivý. Podle již dřívějšího odhadu architekta Josefa Smoly jich v Česku může stát zhruba tisícovka. A jak by měl nízkoenergetický dům vypadat? Měl by stát na severní nebo východní části parcely, aby jižní průčelí bylo přístupné solárním ziskům. Tvar domu by měl být jednoduchý, bez zbytečných výstupků. Obytné místnosti architekti orientují na osluněné strany, vchod a úložné prostory na opačné. Takzvané mokré prostory jsou nad sebou. Poměr oken k podlahové ploše by měl být 1 ku 6. Dům musí mít i dostatečnou tepelnou izolaci. Zatímco v České republice jsou nízkoenergetické domy spíše výjimečné, ve spolkové zemi Horní Rakousko od 1. ledna není možné postavit jinou než nízkoenergetickou novostavbu.

Domy, které využívají lidské teplo

Ještě vyšší nároky na nízkou spotřebu energie mají pasivní domy. Pasivní domy jsou stavby s výbornou tepelnou a vzduchotěsnou izolací, které využívají i teplo produkované lidmi či spotřebiči v jeho místnostech. Vzduch se v nich ohřívá nuceným větráním s rekuperací tepla z odváděného vzduchu. Využívá se tak teplo, které člověk vyprodukuje například při vaření. Při nízkých venkovních teplotách se používá ještě malé zařízení pro dohřev. Náklady na provoz domu jsou pak oproti klasickému čtvrtinové. V těchto domech je také méně mikroorganismů, virů, plísní a pylů. Například v německém Frankfurtu nad Mohanem stavbaři postavili školu, v níž stačí, aby ve třídě bylo 20 dětí, a díky tomu vznikne dostatek energie, který zajistí v místnosti příjemné teplo.

Cena by neměla rozhodovat

Malý počet nízkoenergetických domů v Česku nezpůsobuje jejich cena, která může být stejná jako u běžných projektů, ale především nízká úroveň povědomí a osvěty o těchto stavbách. Při diskusi organizované časopisem Stavební fórum se na tom shodli někteří odborníci na ekologické bydlení a představitelé státní správy. Další s tím nesouhlasí a problém vidí například v dosavadní podobě realitního trhu nebo v nedostatečné podpoře státu.

"Cena je pouze otázkou erudovanosti týmu, který projekt připravuje," řekl v diskusi František Kulhánek z ČVUT. Nízkoenergetický dům se podle něho může postavit za standardní cenu. To je jeden z důvodů, proč těmto stavbám patří developerská budoucnost, míní Kulhánek. "K pasivním domům vývoj pomalu dospěje, ale nebude to jednoduché," dodal k druhému, na realizaci náročnějšímu typu ekologického bydlení.

Developeři nabízejí jen standardní projekty

Jiní odborníci se však domnívají, že cenu nízkoenergetických domů na standardní úrovni udržet nelze. "Nesouhlasím s tím, že jsou náklady stejné, vždy budou vyšší," uvedl v diskusi Martin Svoboda z firmy JRD. Dalším nákladem je podle něho u těchto projektů například vzduchotechnika. Zlepšení by mohla přinést větší podpora státu ekologickému bydlení, která je podle Svobody nyní nedostatečná.

Problémem tohoto segmentu bydlení může být také dosavadní podoba realitního trhu. Příčinou je zásadní převis poptávky nad nabídkou, míní Martin Sladký ze společnosti Podlipný/Sladký Architekti. "Developeři nejsou pod tlakem a nabízejí jen standardní projekty," dodal.

Hlavní příčinu malého počtu ekologických staveb vidí Irena Plocková z Ministerstva průmyslu v nízkém povědomí o jejich možnostech. "Je tu zpoždění v osvětě a vzdělání o pět, možná i více let," uvedla k rozdílu v rozšíření těchto staveb v západních zemích a v České republice. Zároveň Plocková odmítla, že by řešením podpory výstavby nízkoenergetických domů mohly být plošné státní dotace. "Dotace určitě nejsou tím, co by to rozproudilo," řekla.

Seminář o pasivních domech

Přesto se i na poli osvěty u nás leccos děje. V rámci projektu "Síť center pasivního domu" uspořádalo Energy Centre České Budějovice v druhé polovině května na Krajském úřadě Jihočeského kraje v Českých Budějovicích seminář Pasivní domy. Byl určen všem zájemcům o pasivní domy, kteří se dozvěděli, jak komfortně a zdravě bydlet, jak ušetřit za vytápění a další užitečné informace.

Projekt "Síť center pasivního domu" je koordinován Centrem pasivního domu v Brně. Byl zahájen v září 2006 a potrvá do srpna 2008. Jeho hlavním cílem je rozšířit nabídku stávajících poradenských center o problematiku úspor energie ve stavebnictví s cíleným zaměřením na pasivní domy. Uskutečnění projektu umožnila finanční podpora z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Většina objektů čeká na zateplení

"Snižováním energetické náročnosti budov v ČR lze uspořit nejméně polovinu spotřebované energie na vytápění při souběžném zvýšení tepelné pohody pro uživatele. Tato možnost se týká až 80 procent všech užívaných budov," uvedl před časem člen Sdružení EPS v ČR Jiří Šála. Jednorázovým zateplením se sníží podle Šály energetická náročnost domu, a tím se trvale sníží každoroční výdaj na vytápění, dále se zlepší životní prostředí v okolí domu při menším spalování a odstraní se také příčina bujení plísní. Podle jeho názoru i přes nesporný nárůst zateplování budov zůstává Česká republika na tomto poli v posledních letech za sousedními zeměmi pozadu.

Spotřeba izolačních materiálů roste

I když nestavíme tolik nízkoenergetických domů jako v sousedním Rakousku nebo Německu, spotřeba izolačních materiálů u nás neustále roste. Nejrozšířenějším izolačním materiálem používaným pro ochranu budov před chladem, hlukem a teplem je v České republice pěnový polystyren (EPS). V roce 2006 jeho celková spotřeba meziročně stoupla o 19 procent na 40 000 tun. Loni činila 48 400 tun, což znamená, že ve srovnání s předchozím rokem vzrostla o 21 procent. Z celkové roční spotřeby směřuje 70 procent do stavebnictví, zbytek je zpracován na obaly. Více než 50 procent polystyrenu pro stavební účely je použito na zateplování a jeho spotřeba jako izolačního materiálu na zateplování budov stoupá. S celkovou spotřebou téměř pět kilogramů EPS na hlavu se Česká republika řadila za Rakousko a Polsko na třetí místo mezi okolními státy.

V příštích letech lze očekávat podobný vývoj. Spotřeba EPS v důsledku rostoucích cen energií i v důsledku legislativních požadavků na nižší energetickou náročnost budov poroste. Zateplování je a dále bude rychle se rozvíjející oblastí stavebnictví.


AUTOR: Karel Žítek

zdroj: Reality

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů