Musíme si koupit čas
Jaderná energie se po letech zatracování opět dostává na pořad dne. Podle mého
názoru se bez jaderné energie neobejdeme, nebo budeme muset vzdát ambiciózní
plány na snižování emisí skleníkových plynů a rezignovat na ekonomický rozvoj.
Ani jedno z toho však nepřipadá v úvahu.
Boj proti globálnímu oteplování se prostě rozjel, přidaly se k němu i podniky a
celé průmyslové asociace. A jeho odpůrci teď dostali těžkou ránu, když byla
jejich ideologická platforma, film Velký podvod s globálním oteplováním,
respektovaným orgánem dohledu nad televizním vysíláním ve Velké Británii
označena za "nepoctivou a nespravedlivou".
A rezignovat na ekonomický rozvoj? Kdyby bylo bohatství rozděleno po celém světě
rovnoměrně, pak možná. Ale kdo vysvětlí těm čtyřem pětinám lidstva, že mají
zůstat na úrovni, kde byly rozvinuté země před padesáti lety? Sebevětší omezení
skleníkových plynů v Evropě a ve Spojených státech nebude v porovnání s jejich
raketovým růstem v rozvojových zemích významné.
Na debatách o energetické politice je smutné, že se nerozlišují časové
horizonty. Nic proti úsporám - mají opravdu velký potenciál. A tlak na jejich
dosažení je potřeba, na tom se shodnou snad všichni. Ale až otrháme nízko visící
ovoce v podobě náhrady klasických žárovek úspornými nebo zateplení paneláků,
zjistíme, že dál už to není tak jednoduché. Už jenom zateplit sto let starou
budovu s členitou fasádou je velký problém. Pak už stačí jenom krok a stojíme
před zásadními technologickými inovacemi. A změna životního stylu, což je
podmínka pro nejrůznější typy úspor energie, bude trvat celé generace.
Energii přitom potřebujeme hned. Takže bychom měli sestoupit zpátky na zem.
Odpůrci jaderné energie argumentují, že stejně nejde o trvalé řešení. Teď si
potřebujeme koupit čas. Překlenout období, než najdeme buď zázračné řešení, nebo
rozumný mix nástrojů, jak dosáhnout energetické udržitelnosti.
Jsem přesvědčen, že prostě nastal čas na seriózní zvažování jaderné energie jako
klíčového zdroje energie. Bez ideologických předsudků na obou stranách.
Jaderná energie se po letech zatracování opět dostává na pořad dne. Podle mého názoru se bez jaderné energie neobejdeme, nebo budeme muset vzdát ambiciózní plány na snižování emisí skleníkových plynů a rezignovat na ekonomický rozvoj.
Ani jedno z toho však nepřipadá v úvahu.
Boj proti globálnímu oteplování se prostě rozjel, přidaly se k němu i podniky a celé průmyslové asociace. A jeho odpůrci teď dostali těžkou ránu, když byla jejich ideologická platforma, film Velký podvod s globálním oteplováním, respektovaným orgánem dohledu nad televizním vysíláním ve Velké Británii označena za "nepoctivou a nespravedlivou".
A rezignovat na ekonomický rozvoj? Kdyby bylo bohatství rozděleno po celém světě rovnoměrně, pak možná. Ale kdo vysvětlí těm čtyřem pětinám lidstva, že mají zůstat na úrovni, kde byly rozvinuté země před padesáti lety? Sebevětší omezení skleníkových plynů v Evropě a ve Spojených státech nebude v porovnání s jejich raketovým růstem v rozvojových zemích významné.
Na debatách o energetické politice je smutné, že se nerozlišují časové horizonty. Nic proti úsporám - mají opravdu velký potenciál. A tlak na jejich dosažení je potřeba, na tom se shodnou snad všichni. Ale až otrháme nízko visící ovoce v podobě náhrady klasických žárovek úspornými nebo zateplení paneláků, zjistíme, že dál už to není tak jednoduché. Už jenom zateplit sto let starou budovu s členitou fasádou je velký problém. Pak už stačí jenom krok a stojíme před zásadními technologickými inovacemi. A změna životního stylu, což je podmínka pro nejrůznější typy úspor energie, bude trvat celé generace.
Energii přitom potřebujeme hned. Takže bychom měli sestoupit zpátky na zem. Odpůrci jaderné energie argumentují, že stejně nejde o trvalé řešení. Teď si potřebujeme koupit čas. Překlenout období, než najdeme buď zázračné řešení, nebo rozumný mix nástrojů, jak dosáhnout energetické udržitelnosti.
Jsem přesvědčen, že prostě nastal čas na seriózní zvažování jaderné energie jako klíčového zdroje energie. Bez ideologických předsudků na obou stranách.
AUTOR: Petr Baranek
ředitel pro životní prostředí ArcelorMittalu Ostrava
Nekrácené znění sloupku najdete na Ekonom.cz
Ani jedno z toho však nepřipadá v úvahu.
Boj proti globálnímu oteplování se prostě rozjel, přidaly se k němu i podniky a celé průmyslové asociace. A jeho odpůrci teď dostali těžkou ránu, když byla jejich ideologická platforma, film Velký podvod s globálním oteplováním, respektovaným orgánem dohledu nad televizním vysíláním ve Velké Británii označena za "nepoctivou a nespravedlivou".
A rezignovat na ekonomický rozvoj? Kdyby bylo bohatství rozděleno po celém světě rovnoměrně, pak možná. Ale kdo vysvětlí těm čtyřem pětinám lidstva, že mají zůstat na úrovni, kde byly rozvinuté země před padesáti lety? Sebevětší omezení skleníkových plynů v Evropě a ve Spojených státech nebude v porovnání s jejich raketovým růstem v rozvojových zemích významné.
Na debatách o energetické politice je smutné, že se nerozlišují časové horizonty. Nic proti úsporám - mají opravdu velký potenciál. A tlak na jejich dosažení je potřeba, na tom se shodnou snad všichni. Ale až otrháme nízko visící ovoce v podobě náhrady klasických žárovek úspornými nebo zateplení paneláků, zjistíme, že dál už to není tak jednoduché. Už jenom zateplit sto let starou budovu s členitou fasádou je velký problém. Pak už stačí jenom krok a stojíme před zásadními technologickými inovacemi. A změna životního stylu, což je podmínka pro nejrůznější typy úspor energie, bude trvat celé generace.
Energii přitom potřebujeme hned. Takže bychom měli sestoupit zpátky na zem. Odpůrci jaderné energie argumentují, že stejně nejde o trvalé řešení. Teď si potřebujeme koupit čas. Překlenout období, než najdeme buď zázračné řešení, nebo rozumný mix nástrojů, jak dosáhnout energetické udržitelnosti.
Jsem přesvědčen, že prostě nastal čas na seriózní zvažování jaderné energie jako klíčového zdroje energie. Bez ideologických předsudků na obou stranách.
AUTOR: Petr Baranek
ředitel pro životní prostředí ArcelorMittalu Ostrava
Nekrácené znění sloupku najdete na Ekonom.cz
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
