Kosmická energie - Nové poznatky
Statická elektřina je sice známý jev, ale není dosud zcela prozkoumán.
Projevy statické elektřiny působí v mnoha průmyslových provozech i jiných naprosto odlišných prostředích.
Statickou elektřinu nelze spolehlivě identifikovat, avšak výsledky
elektrostatického výboje jsou zcela zřetelné. Statická elektřina je
elektrický náboj vyvolaný elektronovou nerovnováhou na povrchu materiálu.
Pojem "statická" je proto nevhodně zvolený. Neznamená totiž klid, ale v
podstatě poukazuje na síly uplatňované neměnným elektrickým polem na nabité
objekty. Rovněž název elektřina je zavádějící, "obě" elektřiny mají odlišné
vlastnosti.
Nevyváženost povrchového náboje napovídá, že objekty vykazují přitažlivé
nebo odpudivé síly. Je všeobecně známo, že statická elektřina vzniká třením
různorodých látek. Tento poznatek mne inspiroval ke sledování a poté k
výzkumu vodních pramenů i dalších vodních toků. Dospěl jsem tak k dosud
neznámým vlastnostem statické elektřiny.
Jsou to tři energetické složky - aura, zóny a interzóny, které specifikuji
v článku "Diagrams". Průtokem vody a jejím třením o horninu vzniká dosud
neupřesněná energie pole; dostupnými přístroji není měřitelná. Tato energie
vychází na povrch země a prostupuje kovy, betonem i dalšími těžko
prostupnými materiály. Náboj přenesený kontaktním elektrizováním je
uskladněn na povrchu každého objektu. A čím větší je jeho povrchová plocha,
tím více náboje na ní může být uloženo.
Jsem si vědom toho, že vše, co jsem zveřejnil a budu ještě popisovat, je
pouze malá nápověda k tomu, co musí být prozkoumáno. Jako příklad mohu uvést
poznatky z experimentování se skupinami kondenzátorů. Prvním poznatkem bylo,
že jejich náboje vykazují tři energetické složky, a změnami velikosti náboje
lze jimi manipulovat. Dále jsem zjistil, že kontaktem aury více kondenzátorů
se vytvoří společná aura, jejíž objem se rovná součtu objemů více
kondenzátorů. To ale neplatí ve všech případech, proč tomu tak je - zatím
nevím.
Stejně jako kondenzátory, má svůj náboj i veškerá hmota a platí, že
vzájemným kontaktem aury dochází samovolně k vyrovnání velikosti nábojů. To
ale zdaleka není vše. Každá hmota má své specifické chemické vlastnosti a
kontaktem aury různých hmot se pak tvoří chemické vlastnosti jiné. Lze si
vůbec představit astronomické číslo, které z kombinací vyplyne?
Nic ze zde uvedeného nejsou výmysly, pouze přejímám zkušenosti budovatelů
Stonehenge i jiných megalitických staveb. Nikdo nebude pochybovat o
existenci statické elektřiny v dávných dobách, proto také z tohoto hlediska
je nutné hodnotit původ megalitických staveb.
Jako nejzávažnější poznatek výzkumu pokládám skutečnost, že pomocí
kondenzátorů lze manipulovat napětím na buněčných membránách organismů. Zde
rovněž platí, že přenášenou energii lze podle potřeby chemicky upravit. Z
důvodu možného zneužití se o tomto jevu nebudu rozepisovat.
Výzkum kosmické energie lze urychlit, přestanou - li skeptici její existenci
zpochybňovat a odvracet tak pozornost od jejího dalšího výzkumu.
Pozn. redakce: článek na neděli a hlavně k diskusi.., autor nám ho bohužel zaslal anonymně