Jaká jsou omezení aut poháněných bateriemi?
Elektrická auta přicházejí
V roce 2009 mají na evropský trh dorazit první auta, která k jízdě potřebují výhradně elektrickou energii. Automobilky Tesla Motors a Smart však budou následovat další.
Zní to jako pohádka. Auto na baterky nemusí být ani těžké, ani líné monstrum, které se hodí nanejvýš pro rekreační vyjížďky do sousední čtvrti. Americká Tesla chystá do výroby sportovní roadster, který dokáže jet až 200 km/h a na stovku zrychlí za necelé čtyři vteřiny. Dojezd? Až 365 kilometrů.
Právě takový model si nyní může objednat každý. Stačí zajít na internetové stránky výrobce, vyplnit formulář a zaplatit požadovanou zálohu. První vozy dorazí k zákazníkům už příští rok, cena za evropský model je 99 tisíc eur. Pro zájemce ze Spojených států vyjde sporťák na příjemnějších 109 tisíc dolarů.
Šéf Tesla Motors Ze'ev Drori rád přirovnává teslu k modelům z Itálie. "Je těžké uvěřit, že motor, který tesle dává sílu vozů Lamborghini, je velký asi jako vodní meloun. A váží jen 115 kilo." Jeho auto však, na rozdíl od lamborghini, nemá v záloze spalovací motor, který by posádku zachránil, když baterie zůstanou prázdné. Cestu si tak musí řidič dobře rozvrhnout - jediným pomocníkem mu je displej, který napoví, na kolik kilometrů energie v lithium-ionové baterii vystačí.
Když posádka zůstane někde stát, musí auto dotlačit k první elektrické zásuvce. Ke standardní výbavě každé tesly patří hned několik adaptérů, které přizpůsobí zástrčku na většinu používaných elektrických zásuvek. A pak nezbývá než čekat: na plnou kapacitu se baterie dobijí za 3,5 hodiny.
Vlastně ještě jedna "maličkost" je nezbytná. Potkat na cestách hodné lidi, kteří mají doma dostatečně výkonnou elektrickou zásuvku a dají ji majiteli tesly k dispozici. Síť stanic, kde by bylo možné proud natankovat, je teprve ve stadiu příprav.
Jízda bez přestávek
Čerpání energie pro elektrickou verzi smartu vidí jeho výrobce realisticky. "Počítáme s tím, že do začátku budou lidé dobíjet hlavně doma," připouští šéf vývoje Mercedesu Thomas Weber. S dojezdem sto kilometrů je dvoumístný vozík Smart Fortwo zamýšlen na cestu do práce a zpět.
Míst, kde by bylo možné proud načerpat, má však rychle přibývat, budování elektrických zásuvek si vezmou na starost místní energetické společnosti. Ambiciozní plány mají například v Německu firmy E.ON a RWE, které chtějí elektrickou zásuvku nejen u současných benzinek, ale i na všech parkovištích. Jen v samotném Berlíně má takových míst být na pět stovek.
Velké automobilky se však konvenčních pohonů nemíní jen tak lehce vzdát. Původně čistě elektrický model Volt, se kterým Chevrolet už nějaký čas obráží světové autosalony, bude v sériové podobě vybaven také malým spalovacím motorem. Navzdory přesvědčení viceprezidenta koncernu General Motors Boba Lutze, že elektrická auta zajistí budoucí mobilitu lidstva, je v současnosti mínění zákazníků trochu jiné. Podle průzkumů, které si automobilky nechaly zpracovat, se většina z nich nechce na svých cestách zdržovat nabíjením. A zatížit vůz stovkami kilogramů baterií nepovažují za rozumné ani výrobci.
Do začátku tak připravují jakýsi kompromis. Jejich modely budou schopné ujet na elektřinu desítky kilometrů, po vybití baterií však auto nezůstane stát na silnici, ale na pomoc přispěchá malý zážehový nebo dieselový motor. Ten umožní posádce dojet bez zdržení do cíle cesty, s pomocí alternátoru navíc baterie dobije.
Přesně tak funguje nejen Chevrolet Volt (do Evropy přijde pod značkou Opel), ale i prototyp Volkswagenu Golf s názvem TwinDrive. Volkswagen však počítá s tím, že elektrický motor bude ještě dlouhá léta jen jakýmsi doplňkem, který bude sloužit hlavně při jízdách po městě a vylepší tak bilanci vypouštěných emisí .V jeho hybridních modelech zůstanou zachovány motory TSI a TDI v podobě, jakou motoristé znají dnes.
Londýn v centru pozornosti
I když ceny elektrických aut mají postupně klesat, v dohledné době se budou pohybovat v násobcích částek, které zákazník vydá za konvenční model. Za takových okolností by byly elektrovozy neprodejné, nebýt ovšem restriktivní politiky některých velkoměst, která se snaží vytlačit auta ze svých center. Výrobci sázejí především na Londýn, kde mají už dnes hybridní modely vjezd do centra i parkování zdarma. Nejde přitom o žádné drobné, denně může majitel elektrického vozu ušetřit za vjezd v přepočtu 300 korun, od příštího roku dokonce trojnásobek této částky.
Kritici takových řešení mají kus pravdy, když tvrdí, že elektrická auta jen přesouvají ekologickou zátěž na jiná místa. Elektřinu je třeba nejprve vyrobit, což ovšem při obecné nedůvěře k jaderným elektrárnám znamená především spalování fosilních paliv.
V budoucnu tomu však má být jinak. Například společnost RWE plánuje, že v Německu bude po roce 2020 až třetina vyrobené energie pocházet z větrných elektráren, další malou část zajistí solární a vodní zdroje. Právě využití slunečních paprsků se nebrání ani automobilky. Už v příštím desetiletí mají být součástí karoserie elektrických aut solární panely, které budou baterie neustále dobíjet. Odhady počítají s tím, že slunce pokryje zhruba pět, v ideálním případě až dvacet procent spotřeby elektromobilu.
Pokud výrobci dokážou během několika let nabídnout dostatečně výkonné a zároveň lehké baterie, patrně tím odsunou vývoj vodíkového pohonu na vedlejší kolej. Plány firem jsou přitom vesměs velmi odvážné: "Budoucnost našich technologií vidíme v použití u hybridních autobusů, nákladních vozů nebo letadel," plánuje Dave Vieau, ředitel firmy A123Systems, jež vyvíjí baterie také pro Chevrolet Volt.
Nakonec, proč ne. O elektrických letadlech byla řeč už v 60. letech minulého století, když vědci odhadovali, jak bude vypadat svět v roce 2000. n
AUTOR: JAKUB STEHLÍK
Technické údaje
Tesla Roadster
Výkon přes 200 kW
Max. rychlost 200 km/h
Zrychlení 0 - 100 km/h 3,9 s
Dojezd až 365 km
Výdrž baterií 160 000 km*
Hmotnost 1220 kg
Cena 99 000 eur
*po 100 000 km postupné snižování kapacity
Chcete auto na elektřinu? Mějte trpělivost
I přes vysokou cenu Tesly Roadster registruje jeho výrobce přes tisíc objednávek. Zájemci, kteří se pro jeho koupi rozhodnou právě dnes, tak musí na hotový vůz čekat nejméně do roku 2010. Náběh výroby bude totiž velmi pozvolný, v příštím roce se budou hotová auta počítat maximálně na stovky kusů. O rok později jich však mají být už tisíce. V roce 2010 představí Tesla také pětimístný model, jehož produkce by měla dosáhnout 20 000 kusů ročně. V roce 2009 se na silnicích objeví i první elektrické smarty, zhruba tisícovku vyrobených kusů automobilka rozdělí mezi evropská velkoměsta.
Na rok 2010 je plánována i první série elektrických volkswagenů. Model Up!, na rozdíl od dalších chystaných vozů této značky, nebude mít v záloze spalovací motor. Ten bude naopak součástí modelu Volt, který bude v Evropě jezdit pod značkou Opel. Volt, jehož premiéra je naplánována na rok 2011, je ve skutečnosti hybridním autem: na elektřinu ujede maximálně vzdálenost 60 kilometrů, poté je potřeba dobít baterie v zásuvce, nebo nechat pracovat benzinový motor.
Je téměř jisté, že s hybridními modely, které ujedou na elektřinu až desítky kilometrů, přijdou začátkem příštího desetiletí i další automobilky: Mercedes, BMW nebo Nissan. Elektromotory se objeví i v terénních modelech, například u příští generace Volkswagenu Touareg.
Zní to jako pohádka. Auto na baterky nemusí být ani těžké, ani líné monstrum, které se hodí nanejvýš pro rekreační vyjížďky do sousední čtvrti. Americká Tesla chystá do výroby sportovní roadster, který dokáže jet až 200 km/h a na stovku zrychlí za necelé čtyři vteřiny. Dojezd? Až 365 kilometrů.
Právě takový model si nyní může objednat každý. Stačí zajít na internetové stránky výrobce, vyplnit formulář a zaplatit požadovanou zálohu. První vozy dorazí k zákazníkům už příští rok, cena za evropský model je 99 tisíc eur. Pro zájemce ze Spojených států vyjde sporťák na příjemnějších 109 tisíc dolarů.
Šéf Tesla Motors Ze'ev Drori rád přirovnává teslu k modelům z Itálie. "Je těžké uvěřit, že motor, který tesle dává sílu vozů Lamborghini, je velký asi jako vodní meloun. A váží jen 115 kilo." Jeho auto však, na rozdíl od lamborghini, nemá v záloze spalovací motor, který by posádku zachránil, když baterie zůstanou prázdné. Cestu si tak musí řidič dobře rozvrhnout - jediným pomocníkem mu je displej, který napoví, na kolik kilometrů energie v lithium-ionové baterii vystačí.
Když posádka zůstane někde stát, musí auto dotlačit k první elektrické zásuvce. Ke standardní výbavě každé tesly patří hned několik adaptérů, které přizpůsobí zástrčku na většinu používaných elektrických zásuvek. A pak nezbývá než čekat: na plnou kapacitu se baterie dobijí za 3,5 hodiny.
Vlastně ještě jedna "maličkost" je nezbytná. Potkat na cestách hodné lidi, kteří mají doma dostatečně výkonnou elektrickou zásuvku a dají ji majiteli tesly k dispozici. Síť stanic, kde by bylo možné proud natankovat, je teprve ve stadiu příprav.
Jízda bez přestávek
Čerpání energie pro elektrickou verzi smartu vidí jeho výrobce realisticky. "Počítáme s tím, že do začátku budou lidé dobíjet hlavně doma," připouští šéf vývoje Mercedesu Thomas Weber. S dojezdem sto kilometrů je dvoumístný vozík Smart Fortwo zamýšlen na cestu do práce a zpět.
Míst, kde by bylo možné proud načerpat, má však rychle přibývat, budování elektrických zásuvek si vezmou na starost místní energetické společnosti. Ambiciozní plány mají například v Německu firmy E.ON a RWE, které chtějí elektrickou zásuvku nejen u současných benzinek, ale i na všech parkovištích. Jen v samotném Berlíně má takových míst být na pět stovek.
Velké automobilky se však konvenčních pohonů nemíní jen tak lehce vzdát. Původně čistě elektrický model Volt, se kterým Chevrolet už nějaký čas obráží světové autosalony, bude v sériové podobě vybaven také malým spalovacím motorem. Navzdory přesvědčení viceprezidenta koncernu General Motors Boba Lutze, že elektrická auta zajistí budoucí mobilitu lidstva, je v současnosti mínění zákazníků trochu jiné. Podle průzkumů, které si automobilky nechaly zpracovat, se většina z nich nechce na svých cestách zdržovat nabíjením. A zatížit vůz stovkami kilogramů baterií nepovažují za rozumné ani výrobci.
Do začátku tak připravují jakýsi kompromis. Jejich modely budou schopné ujet na elektřinu desítky kilometrů, po vybití baterií však auto nezůstane stát na silnici, ale na pomoc přispěchá malý zážehový nebo dieselový motor. Ten umožní posádce dojet bez zdržení do cíle cesty, s pomocí alternátoru navíc baterie dobije.
Přesně tak funguje nejen Chevrolet Volt (do Evropy přijde pod značkou Opel), ale i prototyp Volkswagenu Golf s názvem TwinDrive. Volkswagen však počítá s tím, že elektrický motor bude ještě dlouhá léta jen jakýmsi doplňkem, který bude sloužit hlavně při jízdách po městě a vylepší tak bilanci vypouštěných emisí .V jeho hybridních modelech zůstanou zachovány motory TSI a TDI v podobě, jakou motoristé znají dnes.
Londýn v centru pozornosti
I když ceny elektrických aut mají postupně klesat, v dohledné době se budou pohybovat v násobcích částek, které zákazník vydá za konvenční model. Za takových okolností by byly elektrovozy neprodejné, nebýt ovšem restriktivní politiky některých velkoměst, která se snaží vytlačit auta ze svých center. Výrobci sázejí především na Londýn, kde mají už dnes hybridní modely vjezd do centra i parkování zdarma. Nejde přitom o žádné drobné, denně může majitel elektrického vozu ušetřit za vjezd v přepočtu 300 korun, od příštího roku dokonce trojnásobek této částky.
Kritici takových řešení mají kus pravdy, když tvrdí, že elektrická auta jen přesouvají ekologickou zátěž na jiná místa. Elektřinu je třeba nejprve vyrobit, což ovšem při obecné nedůvěře k jaderným elektrárnám znamená především spalování fosilních paliv.
V budoucnu tomu však má být jinak. Například společnost RWE plánuje, že v Německu bude po roce 2020 až třetina vyrobené energie pocházet z větrných elektráren, další malou část zajistí solární a vodní zdroje. Právě využití slunečních paprsků se nebrání ani automobilky. Už v příštím desetiletí mají být součástí karoserie elektrických aut solární panely, které budou baterie neustále dobíjet. Odhady počítají s tím, že slunce pokryje zhruba pět, v ideálním případě až dvacet procent spotřeby elektromobilu.
Pokud výrobci dokážou během několika let nabídnout dostatečně výkonné a zároveň lehké baterie, patrně tím odsunou vývoj vodíkového pohonu na vedlejší kolej. Plány firem jsou přitom vesměs velmi odvážné: "Budoucnost našich technologií vidíme v použití u hybridních autobusů, nákladních vozů nebo letadel," plánuje Dave Vieau, ředitel firmy A123Systems, jež vyvíjí baterie také pro Chevrolet Volt.
Nakonec, proč ne. O elektrických letadlech byla řeč už v 60. letech minulého století, když vědci odhadovali, jak bude vypadat svět v roce 2000. n
AUTOR: JAKUB STEHLÍK
Technické údaje
Tesla Roadster
Výkon přes 200 kW
Max. rychlost 200 km/h
Zrychlení 0 - 100 km/h 3,9 s
Dojezd až 365 km
Výdrž baterií 160 000 km*
Hmotnost 1220 kg
Cena 99 000 eur
*po 100 000 km postupné snižování kapacity
Chcete auto na elektřinu? Mějte trpělivost
I přes vysokou cenu Tesly Roadster registruje jeho výrobce přes tisíc objednávek. Zájemci, kteří se pro jeho koupi rozhodnou právě dnes, tak musí na hotový vůz čekat nejméně do roku 2010. Náběh výroby bude totiž velmi pozvolný, v příštím roce se budou hotová auta počítat maximálně na stovky kusů. O rok později jich však mají být už tisíce. V roce 2010 představí Tesla také pětimístný model, jehož produkce by měla dosáhnout 20 000 kusů ročně. V roce 2009 se na silnicích objeví i první elektrické smarty, zhruba tisícovku vyrobených kusů automobilka rozdělí mezi evropská velkoměsta.
Na rok 2010 je plánována i první série elektrických volkswagenů. Model Up!, na rozdíl od dalších chystaných vozů této značky, nebude mít v záloze spalovací motor. Ten bude naopak součástí modelu Volt, který bude v Evropě jezdit pod značkou Opel. Volt, jehož premiéra je naplánována na rok 2011, je ve skutečnosti hybridním autem: na elektřinu ujede maximálně vzdálenost 60 kilometrů, poté je potřeba dobít baterie v zásuvce, nebo nechat pracovat benzinový motor.
Je téměř jisté, že s hybridními modely, které ujedou na elektřinu až desítky kilometrů, přijdou začátkem příštího desetiletí i další automobilky: Mercedes, BMW nebo Nissan. Elektromotory se objeví i v terénních modelech, například u příští generace Volkswagenu Touareg.
Zdroj:IN magazín
Sdílet článek na sociálních sítích
