Budoucnost energetiky ve stavebnictví

Tolik vášní jako návrh architekta Kaplického na Národní knihovnu nerozpoutala v Česku asi žádná jiná stavba. Ani Tančící dům.

Pomineme-li průběh výběrového řízení, lobbyistické tahy na všechny strany a budeme se věnovat jen budově samé, musíme připustit, že kromě podoby z modelu o ní nic nevíme. V tisku se objevilo jen pár vět pana architekta, že ty velké otvory na vnější části budovy jsou tam proto, že z jedné strany bude zevnitř vidět na Pražský hrad a z jiné strany na Staroměstské náměstí. Velkými otvory bude mít do budovy přístup slunce a tím se sníží náklady na vytápění.

A jsme u toho. Budova, která by měla uchovávat miliony spisků a cenných knih bude muset mít bezesporu dokonalou klimatizaci – vytápění, větrání i chlazení. Každý, kdo se o tyto věci zajímá, ví, že energetická náročnost budovy je dnes jedna z nejdůležitějších podmínek jakékoliv stavby. Velmi kvalitní izolace, které zajistí budově dokonalé zateplení, úsporné, leč výkonné technologie na klimatizaci a především technologie, které částečně zajistí vlastní energetické zdroje.

V Německu musí povinně každá nová budova využívat OZE
Od 1.ledna 2009 bude v Německu povinně každá nová obytná, či nebytová budova využívat obnovitelné zdroje energie (OZE). Rozhodla o tom německá vláda, aby tak naplnila záměr zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě tepla ze současných cca 6,6% na 14% v r. 2020. Druhým klíčovým bodem nového zákona je zvýšení finančních pobídek na 500 milionů. EUR za rok na výrobu tepla z OZE pro léta 2009 až 2012.
Spolkový prezident, kancléř a ministr životního prostředí 7. srpna 2008, podepsali dlouho očekávaný zákon o podpoře výroby tepla z OZE. Německo bylo také dosud světovým lídrem v praktickém uplatňování pobídek na širší využívání OZE, což zajistilo této zemi s velkým náskokem první místo v Evropě, v ročně instalované ploše termických slunečních kolektorů.

Nový zákon by měl v Německu výrazně zvýšit podíl OZE na výrobě tepla, přitom studie a analýzy předpokládají, že v roce 2050 by tento podíl mohl být až 50%. Dlouhodobá garance výkupních cen elektřiny vyrobené z OZE uvádějí Německo na první místo na světě ve výrobě elektrického proudu ze solárních fotovoltaických panelů a větrných turbín a stala se tak vzorem nejen pro další státy EU ale i zbytek světa.
Výroba tepla z OZE byla dosud podporovaná investičními pobídkami a zajistila Německu s velkým náskokem první místo v Evropě ročně instalované ploše termických slunečních kolektorů. Nejdůležitější změna současně přijatého zákona spočívá v tom, že pro nové bytové i nebytové budovy se povinně předepisuje minimální podíl spotřeby tepla, které musí být hrazeny z OZE slovy: minimálně  15% z termických slunečních kolektorů, 50% z  tuhé biomasy (např. pelety), kapalné biomasy (např. bioolej ve spalovacím  kotli) nebo teplo z okolí (tepelné čerpadlo,  30% z bioplynu při kombinované výrobě elektřiny a tepla
  Se slunečními kolektory lze úkol splnit i paušálně. Na rodinných jedno či dvoudomech namontováním minimálně 0,04 m² kolektoru na 1 m² užitné plochy, při větších obytných domech minimálně 0,03 m² kolektorové na 1 m² užitné plochy.
Zákon předepisuje i některé ekologické a technické požadavky na zařízení využívající OZE, např. u tepelných čerpadel min. hodnotu topného faktoru (tj. poměru mezi získanou a spotřebovanou energií), což garantuje ekologickou přijatelnost používaných technologií.
Více než polovička konečné spotřeby energie, která se v Německu využije, slouží k výrobě tepla, přičemž zemní plyn a topný olej se podílejí na ní téměř třemi čtvrtinami. Atomová energie se nepodílí na výrobě tepla, protože slouží k výrobě elektrického proudu.

Budoucnost klasických energetických zdrojů

Zásoby ropy, zemního plynu a uhlí jsou ohraničené. Energetická studie Spolkového ústavu pro geologické vědy a suroviny z listopadu 2007 předpokládá, že v r. 2020 se dosáhne maxima těžby konvenční ropy. Díky rychle rostoucí poptávce po fosilních zdrojích energie např. v Číně a Indii budou rychle růst jejich ceny do doby, kdy už žádné nebudou k dispozici.
Podstatná část zásob ropy a zemního plynu se nachází v politicky nestabilních regionech světa
Ropa, plyn a uhlí přispívají podstatně ke klimatickým změnám. Řešením těchto problémů je zvyšování energetické efektivnosti (úspory) a širší využívání OZE, které jsou domácího původu. Snížení dovozů stále dražších fosilních paliv a jejich náhrada za sluneční kolektory, domácí biosuroviny vede k využívání vlastních zdrojů a rozvoji vlastních technologií, což se odráží v růstu ekonomiky a zvyšování počtu nových pracovních míst. V současné době v celé oblasti OZE (teplo, elektrický proud, paliva) pracuje v Německu více než 235 000 lidí a jejich počet se dále rychle zvyšuje. A to se děje za situace, kdy automobilky a další průmyslová odvětví se stěhují z Německa do "levnějších" regionů světa.

Vliv na ostatní evropské státy

Tuto informaci poskytl redakci ředitel největšího slovenského výrobce slunečních kolektorů THERMO | SOLAR Žiar, sro, Žiar nad Hronom Ing. Milan Novák.
Dodal, že německý trh je pro THERMO | SOLAR nejdůležitější, neboť tam tradičně umisťuje přibližně polovinu produkce a zaujímá na něm přední postavení v žebříčcích instalovaných slunečních kolektorů (cca 6.-8.místo). Od nového zákona si žiarský výrobce slibuje další radikální zvýšení odbytu.

„Očekáváme, že toto rozhodnutí rozhýbá německý trh a spustí novou vlnu zájmu o sluneční kolektory. Historicky první dotace na OZE schválila loni s účinností od ledna 2008 i slovenská vláda, bohužel ignoruje své vlastní rozhodnutí a závazky vůči EU a vytrvale odmítá prakticky podpořit využívání OZE pro obyvatelstvo. Na rozdíl od atomové lobby nemají OZE v SR žádného vlivného zastánce. Přitom právě německý příklad ukazuje, že je to reálná cesta udělat něco pro životní prostředí a snížení energetické závislosti ", prohlásil M. Novák.

Česká republika má zákon o podpoře výroby elektrické energie z OZE, ale stále citelněji tu chybí podobný zákon o teple. Blýskání na lepší časy by mohly přinést závěry tzv. Pačesovy komise, v nichž se uvádí nutnost řady konkrétních kroků, jejichž cílem je energetická bezpečnost České republiky a doporučuje například zvýšit podporu projektům, vedoucím k energetickým úsporám, připravit a přijmout zákon o podpoře výroby tepla z obnovitelných zdrojů. Komise doporučila také připravit legislativu, která by jako povinný u nových domů stanovovala nízkoenergetický standard. To znamená spotřebu energie na vytápění do 50 kWh/m² ročně. Současná výstavba se přitom pohybuje až na trojnásobku energetické spotřeby, tedy 150 kWh/m² za rok. Konkrétní koncepci – Politiku ochrany klimatu ČR, připravuje Ministerstvo životního prostředí ČR a do konce října ji předloží  k veřejné

debatě.

Autor: Zdeněk Kučera

Zdroj: Časopis Alternativní energie - www.alen.cz