Dočkáme se levnějších cen energií?

POSLEDNÍ TŘI ROKY NESLÝCHÁME NIC JINÉHO, NEŽ ŽE SE OD DALŠÍHO ČTVRTLETÍ OPĚT ZVÝŠÍ CENY O 5, 10 ČI 15 PROCENT...

Budeme od 1. ledna. 2009 příjemně překvapeni a ceny energií klesnou?

Pomůže nám k tomu paradoxně krize na finančních trzích, která je provázena recesí? Povedou ke snížení cen nová opatření Evropské unie? Mohou výstupy Pačesovy komise znamenat zásadní změnu energetické politiky s dopadem na ceny pro konečné zákazníky? Nebo ceny nadále porostou a budeme nuceni hledat úsporná opatření jak v průmyslu tak v domácnostech?

Přichází období recese

Již na konci léta 2008 média opět avizovala zvýšení ceny energií pro rok 2009, a to minimálně o dalších 10 %. Uběhlo jen několik týdnů od této zprávy a do České republiky se vplížila recese, která se bezprostředně začala projevovat u developerských společností, v automobilovém či elektrotechnickém průmyslu (můžeme očekávat pokles výroby až o 40 %), ale také u energeticky náročných provozů (hutě, sklárny...). Krize postihla také sektor služeb, kde se s problémy začínají potýkat např. marketingové a reklamní společnosti, pokles lze rovněž očekávat u poradenských společností. Prognózy dalšího vývoje hovoří o poklesu růstu HDP na úroveň kolem 2-3 %. Vzhledem k závislosti spotřeby elektřiny na HDP lze pravděpodobně očekávat také pokles poptávky po energiích, který může znamenat pokles spotřeby až o 4-6 %. Jakým způsobem budou reagovat elektroenergetické společnosti na tento vývoj? Nabízí se možnost exportu na východní trhy, kde je energie nedostatek a tempo růstu HDP je výrazně vyšší než v západní Evropě. Zde je však otázkou, zda-li bude možné zajistit dostatek přenosových kapacit směrem na východ. Pokles poptávky může současně oddálit (společně s nejasnou legislativou v oblasti povolenek od roku 2013 a růstem ceny cizích zdrojů) výstavbu nových zdrojů, což se může zpětně projevit jako brzda budoucího hospodářského rozvoje České republiky. Současně také rychlý pokles objemu výroby může vyvolat nárůst cen elektřiny, protože energetické společnosti nebudou schopny stejně rychlým tempem snižovat náklady.

Opatření EU na podporu liberalizace trhu s energiemi

Negativně se může do cen energií promítnout také klimaticko-ekologický balíček, který vnáší mezi energetické společnosti spíše nejistotu a otvírá celou řadu nových otázek. O zlepšení fungování energetických trhů se snaží také 3. energetický balíček, jehož cílem je zvýšení konkurenceschopnosti a transparentnosti energetických trhů na straně jedné, na straně druhé posílení bezpečnosti dodávek. Velmi diskutované téma vlastnického unbundlingu je spíše minoritním problém a navržené scénáře (tři) odrážejí požadavky jednotlivých zainteresovaných stran. Situaci by spíše vyřešilo dodržování pravidel informačního, účetního a manažerského unbundlingu a jeho důsledné vyžadovaní regulačními autoritami. V opačném případě bude vlastnický unbundling dalším velmi drahým cvičením pro právní a poradenské společnosti, ale ve skutečnosti nic zásadního nepřinese, tedy kromě zvýšení cen pro konečné zákazníky. Podle zkušeností s unbundlingem distribučních společností, může rozdělení jít až do stovek miliónů. Česká republika má naštěstí tento problém vyřešen a vlastnický unbundling byl implementován mnohem dříve, než o něm zástupci Evropské komise začali diskutovat.

Pačesova komise a její vliv na ceny energií

Budoucnost české energetiky (ceny energií) mohou ovlivnit také výsledky Pačesovy komise a oponentní skupiny. Optimální mix energetických zdrojů bude klíčový nejen pro bezpečnost českého státu, ale v konečném důsledku může ovlivnit také cenu pro konečné zákazníky. Za hlavní závěry práce této komise můžeme označit doporučení o neprolomení těžebních limitů, podporu obnovitelných zdrojů a dobudování jaderných zdrojů. Podle mého názoru by bylo dobré v rámci oponentní skupiny aktualizovat údaje o vývoji spotřeby energií ve vazbě na probíhající zpomalení růstu HDP. Za hlavní přínos práce Pačesovy komise bych považoval impuls pro změnu programového prohlášení vlády v oblasti jaderných zdrojů. Prosadit tento závěr však bude velmi těžké vzhledem k odmítavému postoji strany zelených.

Faktory ovlivňující cenu elektřiny

Na základě srovnání vývoje cen elektřiny v ČR a v Německu je možné konstatovat, že ceny se velmi rychle srovnávají, i když Česká republika si zachovává stále malou nákladovou výhodu. Pravidlo, které platilo v minulých letech, tedy že ceny elektřiny v ČR rostou proto, aby se srovnaly s cenovou úrovní v Německu již dávno neplatí. Trhy se v důsledku zavedení transparentních tržních systémů (burzovního trhu s elektřinou) integrovaly a ceny v ČR jsou tak ovlivněny faktory postihující i jiné vyspělé trhy. Mezi takovéto faktory patří regulace státu (omezení emisních limitů, prolomení těžebních limitů), disponibilita výrobních zdrojů (odstávky, nedostatek výrobních zdrojů, obnovitelné zdroje aj.) či vývoj poptávky v důsledku hospodářského vývoje nebo také ceny nerostných surovin na světových trzích. Poslední jmenované ceny nerostných surovin neovlivňují cenu elektřiny pouze nepřímo prostřednictvím cen vstupů nutných k výrobě, ale jsou do jisté míry i jejím substitutem. Ve své podstatě to znamená, že za srovnatelných podmínek na jednotlivých trzích roste cena elektřiny a ostatních energetických surovin současně.

Pokud tedy budeme analyzovat vývoj cen na příkladu uhlí (jakožto jednoho z hlavních primárních zdrojů energie pro výrobu elektřiny), dojdeme k závěru, že pokles cen v posledním měsíci by mohl pozitivně ovlivnit i cenu elektřiny. Bohužel jak již bylo zmíněno výše, v důsledku ostatních faktorů, které vnáší nejistotu na trh s elektřinou, je tento vývoj méně pravděpodobný.

Vliv snížení ceny ropy

Pozitivní zprávou pro odběratele zemního plynu může být pokles cen ropy na světových trzích, které jsou velmi úzce provázány s cenami zemního plynu a dalších energetických surovin. Pokles ceny ropných produktů se již promítnul do cen pohonných hmot, které poklesly výrazně pod 30 Kč za jeden litr. Promítne se pokles cen ropy do ceny zemního plynu? Ceny ropy se odráží v cenách zemního plynu se zpožděním 3 až 6 měsíců. Je možné se tedy domnívat, že cena plynu by měla počátkem roku 2009 poklesnout. Na druhou stranu však cenu také negativně ovlivňuje posilování dolaru vůči koruně. Dle analýzy společnosti Arhtur D. Little by společnosti mohli snížit cenu zemního plynu o 7-10 %. Otázkou však zůstává, zda-li v současném ekonomickém prostředí a "tržním" uspořádání budou plynárenské společnosti ochotné s cenou takovým způsobem pracovat.

Závěrem je nutné konstatovat, že ceny energií od ledna 2009 pravděpodobně nepoklesnou. U plynu lze očekávat spíše stagnaci ceny (i přes výrazný pokles ceny ropy, který se projeví později). U elektrické energie se dočkáme pravděpodobně nárůstu cen mezi 7-9 %, především díky nejistotě v oblasti ekologických opatření a nedostatku financí na nové zdroje. Nová administrativní opatření v podobě různých balíčků Bruselu budou pro oblast energetiky spíše další zátěží.

Autor: Dean Brabec

Partner, Market Manager for Czech and Slovak Republic společnosti Arthur D. Little