Pátek, 29. března 2024

Domy, v nichž se nemusí topit

Zájem o pasivní domy v Česku roste. Už jich stojí desítky. U sousedů se však počítají na tisíce.
Domy, v nichž se nemusí topit
Více než 40 procent z celkového množství využité energie padne ve vyspělých zemích na vytápění budov. Ty tak předčí dokonce průmysl a dopravu. Není proto divu, že vysoká spotřeba energie a s ní spojená nadměrná produkce CO2 jsou problémem, který se řeší i ve stavebnictví.
Jedním z moderních řešení jsou takzvané pasivní domy. Jejich budování je z historického hlediska novinkou posledních let.
Dnes jich je v Evropě jen asi jedenáct tisíc, z toho drtivá většina v Německu (7000) a Rakousku (3000). Česko je se svými třiceti stojícími a padesáti budovanými stavbami ve velkém závěsu.
Nicméně proti situaci v roce 2006, kdy jich v tuzemsku bylo jen pět, je znát, že zájem a povědomí o výhodách pasivních domů se zvyšuje.

Průkopníci z Německa
V 70. letech minulého století, v době ropné krize, si svět prvně uvědomil, že přírodní zdroje energií nejsou nekonečné. Do této doby se tak datuje vznik prvních nízkoenergetických domů, které ve srovnání s těmi klasickými dokázaly svým majitelům přinést nezanedbatelné finanční úspory.
Skutečně radikální snížení nároků na energii přinesl až koncept domů pasivních, s nímž přišel profesor Wolfganag Feist z německého Darmstadtu. Proti nízkoenergetickým domům jsou ještě úspornější.
"Základem byla myšlenka, že tepelná ochrana domu musí být tak dobrá, aby bylo možné opustit konvenční systém vytápění, a tím snížit náklady na výstavbu a částečně eliminovat vícenáklady vzniklé stavbou kvalitnějšího domu," říká Jiří Beran z architektonické kanceláře STOPRO Architects.
Díky vylepšené technice energetických úspor tak podle Berana vznikly domy, které jsou schopny v současné době uspořit průměrně až 90 procent provozních nákladů na spotřebu tepla běžných novostaveb.
Pro srovnání, u běžných staveb je průměrná spotřeba energie kolem 150 kilowatthodin na metr čtvereční za rok, u nízkoenergetických je to kolem 50 kilowatthodin a u pasivních domů je hodnota ještě nižší. Vejde se do patnácti kilowatthodin.

Slunce, spotřebiče a lidé
Na jakém principu pasivní domy fungují? Kromě toho, že mají výborně zajištěnou izolaci od vnějšího prostředí, využívají také takzvanou rekuperaci tepla pracující na principu zpětného využití energie. (Ta u běžných domů uniká například spolu s výměnou vzduchu.) Tepelné zisky ze slunce, lidí a elektrických spotřebičů vytopí celý dům po většinu roku. Čerstvý vzduch je přiváděn prostřednictvím vzduchotechniky.
"Pasivní objekty ale neznamenají jen úsporu spotřeby tepla na vytápění, ale také komfort způsobu života bez běžného systému vytápění," říká Beran.
"Je to zejména vysoká tepelná pohoda v domě v létě i v zimě a stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu. Tyto technologie přitom nevyužívají žádná technicky náročná nebo nákladná zařízení a na uživatele nekladou zvýšené požadavky na obsluhu," dodává.
První obyvatelé se do domu navrženého profesorem Feistem mohli nastěhovat v Hesensku v roce 1991. A jejich zkušenosti potvrdily proklamovaný závěr výzkumu. Budovy, které se obejdou bez běžného topení, je možné stavět i ve studené a vlhké střední Evropě.
Dnes už jsou pasivní domy v německy hovořících zemích naprosto běžné. Nacházejí se jich tam tisíce a experti odhadují, že v roce 2010 budou tvořit až pětinu všech novostaveb.

Japonci bez spotřeby
Nízkoenergetická výstavba prožívá v současnosti velký boom také v dalších zemích.
"Například Velká Británie si dala za cíl stavět veškeré nové rezidenční domy od roku 2016 ve standardu "carbon neutral" (s nulovou emisí oxidu uhličitého - pozn. red.) a Japonci za posledních pět let postavili 50 tisíc "zero-net energy homes" (soustava domů s energeticky soběstačným vytápěním a nulovým odběrem ze sítě - pozn. red.)," vypočítává Petra Hajná, která ve švédské centrále Skansky na vývoji nízkoenergetických staveb pracuje.
Také Evropská unie vnímá energetickou spotřebu a produkci CO2 jako alarmující. Její vizí proto je, aby v roce 2050 veškeré budovy byly v "zero-net energy" standardu.
Ty jsou dokonce ještě úspornější než pasivní domy. K vytopení jim stačí do pěti kilowatthodin na metr čtvereční.
"Prvním a základním krokem je snížit spotřebu energie v budovách využitím efektivnější izolace i třeba efektivnějších spotřebičů. Následně je nutné produkovat energii v místě z obnovitelných zdrojů, které jinak nevyužijeme, a vyprodukovaný nadbytek sdílet do společné sítě," říká Hajná.
Nejvážnější důvod, proč je v Česku pasivních domů tak málo, jsou vysoké náklady na výstavbu.
"Počet firem, schopných navrhnout a postavit pasivní dům, je malý," vysvětluje to ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta, "docela nám také ztěžují práci některá média, když neustále opakují nepravdy."
O které "mýty" jde? Třeba že se v pasivních domech nesmějí otevírat okna, že je nutné používat klimatizaci nebo že při výpadku elektrického proudu hrozí v domě udušení.
Zveličována je podle Bárty také cena domů. "Jsou sice o pět až patnáct procent dražší než ty běžné. Ovšem v situaci, kdy se nabídky různých firem liší až o 50 a více procent, jde o zanedbatelnou částku."
Zájemci o pasivní domy v Česku musejí překonat celou řadu překážek. Největší z nich je striktně regulované územní plánování.
"V případě formálně stanovených uličních čar někdy nelze pasivní dům umístit na pozemku tak, aby dosahoval optimálních solárních zisků a byla využita rekreační kapacita pozemku. Stavebníci jsou penalizovaní podmínkou, že garáže musejí být součástí domu, což zhoršuje jeho tepelně technické vlastnosti," vypočítává architekt Josef Smola z Projektového a inženýrského ateliéru.
Další problémy podle něho nastávají při stavbě veřejných budov, kde mají nejvíce výhrad hygienici.
"Například při projednávání projektu pasivní školky jsme zaznamenali k systému nuceného větrání s rekuperací tepla zásadní odpor ze strany hygienika s poukazem na porušení zdravého vnitřního klimatu," vzpomíná Smola.
Pravdou je podle jeho slov opak. V celé řadě stávajících mateřských a základních škol je za současného stavu vysoko překročena normou povolená hladina CO2, zatímco nucené větrání při správném návrhu, realizaci a běžné údržbě pasivní stavby zajistí bez problémů normové hodnoty.

Státní podpora
O nízkoenergetické stavby už se začal zajímat i český stát. Ministerstvo životního prostředí poskytuje dotace na zateplování a zajištění energetických úspor ve veřejných budovách. Připravuje dotační program i pro domácnosti. Spustit se má v prvních měsících roku 2009.
"Předpokládáme roční objem zhruba dvou až pěti miliard korun pro léta 2009 až 2012. Předběžně počítáme s podporou zateplování včetně výměny oken, podporou instalace solárních panelů, výměny kotlů na uhlí za obnovitelné zdroje tepelné energie i výstavby domů a bytů v pasivním standardu," říká mluvčí resortu Jakub Kašpar.
Odborníci ale státu vyčítají, že sám nejde příkladem. "Není známa jediná realizace větší nízkoenergetické budovy za státní peníze," říká Smola.
"Chybí mi politik nebo vláda, která prohlásí: Energiemi šetřit je slušnost s pozitivním ekonomickým dopadem, považujeme to za jednu z našich priorit počínaje tímto volebním obdobím."

AUTOR: Pavla Kreuzigerová

Výhody a nevýhody pasivních domů
Plusy
+ Ekologické řešení. Nízká spotřeba energie znamená malou produkci CO2.
+ Nízké náklady na topení. Úspora až 90 procent nákladů na vytápění.
+ Vysoký komfort. Pasivní domy mají vysokou tepelnou pohodu ve všech místnostech, mají stálý přívod čerstvého vzduchu, řízení domu je ovládáno automaticky, je možné chlazení v letním období a přitápění v zimě, rychlý zátop s pružnou regulací teploty, navíc topná tělesa nepřekážejí v místnostech, také se netvoří průvan, je zaručena hygienicky nutná výměna vzduchu, je vyloučen vznik plísní, využijí se všechny energetické zisky v domě.
+ Rychlejší stavba. Podle použité konstrukce domu jsou možné i další výhody, například vyšší rychlost výstavby, nízká hmotnost konstrukce a podobně.

Minusy
- Omezení místem a polohou. Kvalita nízkoenergetických domů je podstatně určována koncepcí. Je třeba respektovat tvar a polohu domu, vysoký izolační standard neprůhledné obálky domu a jeho vzduchotěsnost.
- Vyšší pořizovací náklady. V Česku se příplatek pohybuje do patnácti procent. Je třeba použít zvláštní materiály a účinná a energeticky úsporná zařízení. Je třeba dokonalé provedení všech stavebních prací. Je třeba pořídit energeticky úsporné domácí spotřebiče.
- Specifické bydlení. Komfort je zaručen, je ale třeba respektovat určitá specifika. Musí se udržovat energetická bilance v domě (například není možné pořídit si krb o velké výhřevnosti), je třeba zvyknout si na absenci sálavé složky záření a na suchý vzduch během topné sezony, nelze užívat ionizátory. Obtížné je také zajištění rozdílné teploty v různých místnostech.

Zdroj: STOPRO Architects

15 kWh/m2
Taková je spotřeba energie v pasivních domech za rok.

Slovníček
Standard carbon neutral. Jde o domy s nulovou emisí oxidu uhličitého.
Standard zero-net energy. Soustava domů s energeticky soběstačným vytápěním a nulovým odběrem ze sítě.

Odhaduje se, že v roce 2010 budou tvořit pasivní domy v německy hovořících zemích až pětinu všech novostaveb.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů