Sarkozy přiváží do Polska i reaktor

- Francie bude přesvědčovat Poláky a další Středoevropany, aby přijali unijní plán na snížení emisí skleníkových plynů

Málo viditelná válka o evropské emise skleníkových plynů má před sebou rozhodující bitvu. Nicolas Sarkozy, prezident Francie, která vyrábí přes 75 procent elektřiny z atomu, dnes přijíždí jednat s největšími kritiky snížení emisí do Polska, které je ve výrobě elektřiny z 93 procent závislé na uhlí.

Francouzský prezident chce týden před klíčovým summitem EU přesvědčit politiky z Polska a dalších středoevropských členských zemí, aby přistoupili na tzv. klimaticko-energetický balíček. Ten zavazuje unii snížit emise a zvýšit výrobu čistší energie do roku 2020.

V zemích střední a východní Evropy je stále ještě velký podíl těžkého průmyslu a uhelných elektráren, které svými emisemi zatěžují životní prostředí.

Varšava podporovaná dalšími nováčky namítá, že plán EU je pro nové členské země příliš nákladný a že by vedl k nárůstu cen elektřiny a že by ohrozil jejich celkový ekonomický rozvoj.

Francie, která nyní EU předsedá, včera kontrovala: na setkání ministrů životního prostředí v Bruselu nabídla kompromis: energetické firmy si možná budou muset kupovat od roku 2013 jen 50 procent povolenek na emise skleníkových plynů místo 100 procent, jak předpokládal původní návrh Evropská komise.

A nádavkem podle polské zpravodajské televize tvp.info Sarkozy neoficiálně nabídne Polsku nákup francouzské jaderné technologie. "Pokud máme omezit emise CO2, tak jaderná energie by byla nejlepší alternativou a Francouzi by v té záležitosti byli nejlepším partnerem," řekl televizi polský liberální poslanec Andrzej Czerwiński, považovaný za jednoho z provládních atomových expertů.

Dohoda se blíží. Možná

Včerejší návrh v Bruselu i informace o nabídce Polsku se tak považuje za taktický tah před sobotní schůzkou Sarkozyho se středoevropskými politiky. Stejně jako v jiných podobných vleklých jednáních však platí, že dokud není dojednáno vše, není dojednáno nic. A rozhodovat se bude na summitu.

Francouzský ministr pro životní prostředí Jean-Louis Borloo, jehož země nyní unii předsedá, přiznal, že "rozhovory vstoupily do rozhodující fáze a že i když už je 90 procent textu hotovo, zbývá ještě dořešit hodně těžkých otázek".

Varšava se nespokojila s nabídkou, kterou udělala Francie, že přinejmenším do roku 2016 bude polovina emisních povolenek přiznána zdarma těm zemím, kde více než 60 procent dodávek elektřiny pochází z výroby používající uhlí.

Přesto v Polsku převažuje optimismus. "Myslím, že jsme blízko verze přijatelné pro Polsko, i když ne bez obtíží, je to verze, která je lepší než ta, se kterou přišla Evropská komise, a dovoluje nám nepoužít veto," prohlásil ve středu premiér Tusk.

Vedle unijních nováčků plán kritizuje i Německo, kterému se nelíbí mechanismus aukcí, na kterých by se měly dražit emisní povolenky. "Budeme pevně hájit naše pozice," slibovala včera kancléřka Angela Merkelová poslancům Bundestagu.

Na svých výhradách také trvá italský premiér Silvio Berlusconi. Ten si vynutil, že dohodou se musí zabývat summit EU, který se sejde příští týden v Bruselu. Kdyby na summitu padlo rozhodnutí, je ještě zapotřebí souhlasu Evropského parlamentu a také v jednotlivých členských zemích.

Sarkozy se bojí Česka

Jedním z největších zastánců prosazení dohody je francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podle pařížských médií je odhodlán udělat vše, aby alespoň základní politická dohoda byla dosažena ještě do konce tohoto roku, protože se obává, že následující české předsednictví má v oblasti energetiky a boje proti důsledkům změny klimatu odlišné priority.

Praha se vzhledem ke své očekávané předsednické roli nepostavila do jedné řady s kritiky ze střední a východní Evropy. Je však všeobecně známo, že mnohé jejich výhrady sdílí s ohledem na velký podíl vlastních elektráren spalujících černé i hnědé uhlí.


klima jako téma

- Kdyby nebylo finanční krize, tématem číslo jedna politiků i médií by byl boj proti klimatické změně: nadcházející rok 2009 je rokem "nového Kjóta", konference OSN o boji proti globálnímu oteplování klimatu z roku 1997 a rokem klimaticko-energetického balíčku EU, který je na Kjóto navázaný.

- Takzvaný klimaticko-energetický balíček stanovuje pro EU tři ambiciózní cíle: 1) do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20% ve srovnání s úrovní roku 1990; 2) do roku 2020 na 20% zvýšit podíl obnovitelných energií; 3) o 20 procent snížit celkovou spotřebu energie.

- Jedním z návrhů má být změna v systému obchodování s emisními povolenkami, které by si elektrárenské firmy měly nakupovat od roku 2013 stoprocentně v aukcích. Zatím povolenky rozdělují zdarma.

- Proti návrhu EU se postavily nové členské země EU vedené Polskem, které jsou závislejší na uhlí jako zdroji energie, jejíž spotřeba i cena ve střední a východní Evropě roste. V Polsku se více než 90 % elektřiny vyrábí v uhelných elektrárnách, které produkují velké množství skleníkových plynů. Námitky má také Itálie, která požaduje, aby se v roce 2014 udělala kontrola toho, jak dohoda funguje.

- Zpomalení ekonomického růstu ve světě by podle expertů, kteří o emisích diskutují na konferenci o klimatu v polské Poznani, mohlo znamenat snížení emisí až o tři procenta, hlavně kvůli menšímu podílu spalování fosilních paliv.

- V otázce klimatu se ve světě obecně čeká na to, co udělá nový americký prezident Barack Obama, který boj proti klimatické změně během předvolební kampaně označoval za jednu ze svých priorit. V poselství adresovaném účastníkům klimatické konference v Poznani nově zvolený prezident řekl, že dodrží svůj volební slib, který se týká snížení emise skleníkových plynů v USA o 80 % do roku 2050.

AUTOR: Adam Černý
AUTOR: Martin Ehl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz