Co přinesl rok 2008 v energetice? Letošní rok byl bohatý na události.
Problémy a perspektivy energetiky
Bylo by asi vhodné zmínit se alespoň o několika klíčových a podívat se, jaký budou mít vliv na budoucí vývoj v energetice.
V roce 2008 byly úspěšně dokončovány práce Nezávislé energetické "Pačesovy" komise (dále NEK) a odborná veřejnost pochopitelně očekávala její výsledky. Na výstupy práce se musíme dívat ze čtyř pohledů - technického, ekonomického, environmentálního a politického. Je pochopitelné, že komise vycházela z dlouhodobých historických údajů. Není tedy překvapením, že z hlediska prognóz dospěla víceméně k očekávaným závěrům zejména ve vývoji konečné spotřeby energií a primárních paliv. Ekonomické ocenění pak odpovídá době, ve které byla zpráva zpracovávána, tedy před finanční krizí. Politický pohled zejména vymezil vstupní předpoklady, kde významnou roli hrály environmentální vlivy. Za významný přínos práce NEK je možné považovat otevření diskuse o dosažitelném potenciálu úspor, podílu obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) na výrobě elektřiny a konečné spotřebě energií a v neposlední řadě o roli jaderné energetiky na budoucím pokrytí primárních zdrojů. Na základě činnosti NEK byly rovněž upraveny územní ekologické limity pro Severočeské doly. Zvláštní kapitolou je specifikace téměř kritické situace v českém teplárenství a naznačení nutnosti otevřít problematiku územních ekologických limitů pro těžbu hnědého uhlí.
Druhým tématem, které nás provázelo v průběhu celého roku, byla novela Energetického zákona. Tato novela se dotýká různou měrou všech oblastí energetiky. Elektroenergetika, kde se tržní principy prosazují delší dobu, doznala v podstatě nejmenších změn. Rovněž teplárenství nebylo příliš dotčeno. Největší diskuze probíhaly a probíhají v oblasti plynárenství. Následkem mnoha pozměňovacích návrhů pak je, že z původně uvažované "technické novely", která měla implementovat do zákona evropskou legislativu a odstranit některé přežité pojmy včetně snížení administrativní zátěže podnikatelů v energetice, se stávala v některých oblastech novela, která mění podstatným způsobem principy oproti současnému stavu.
Třetí oblastí, která ovlivnila život v energetice, je činnost Evropské unie a současně přípravy ČR na předsednictví v 1. polovině roku 2009. Nejpodstatnější v tomto směru byly přípravy dvou tzv. balíčků.
"Balíčky"
Prvním z nich je třetí energetický balíček o vnitřním trhu, který zahrnuje novelizaci pěti právních předpisů. Zejména jde o otázky modelů trhu, kde jednou z velmi diskutovaných variant je vlastnické oddělení provozovatelů přenosových a přepravních soustav od výroby a dodávek. K tomuto balíčku byla dosažena politická dohoda na Radě ministrů pro energetiku, která spočívá v tom, že členské státy by měly mít možnost zvolit kromě právního oddělení i jinou formu, a to provozovatele přenosové, resp. přepravní soustavy. To znamená, že zařízení by zůstalo v majetku stávajícího vlastníka, nicméně provozoval by jej jiný nezávislý subjekt.
Druhým je klimaticko-energetický balíček. Ten vychází ze známého principu 20-2-20, což znamená dosáhnout za celou EU v roce 2020 20% podílu OZE na konečné spotřebě energií (pro ČR je cíl 13 %), což není shodné s podílem OZE na výrobě elektřiny, 20% snížení emisí CO2 oproti roku 2005 a 20% zvýšení účinnosti. Zejména cíl 20% snížení emisí CO2 a způsob jeho dosažení vyvolává řadu diskuzí a nejistot. Řada zemí včetně ČR si nechala zpracovat dopadové studie na průmysl a energetiku a zjistily, že forma akcionování povolenek CO2 systému ETS je značně finančně náročná a může vést ke ztrátě konkurenceschopnosti celých průmyslových odvětví s následnými dopady na zaměstnanost. Názorové střety jednotlivých členských států se prohloubily v souvislosti s finanční krizí, kdy je nutné se zamyslet nad druhou částí cíle, který před krizí nebyl příliš akcentován. Jde o to dosáhnout jej ekonomicky efektivním způsobem (tedy ne, ať to stojí, co to stojí), ale tak, aby zavedení tohoto "balíčku" neznamenalo pro evropský průmysl ztrátu konkurenceschopnosti, možná až likvidaci některých odvětví. Současně je stále nutné mít na zřeteli další skutečnost, že v případě dosažení tohoto cíle se celosvětové emise CO2 sníží o cca 1,5 %. To znamená, že pokud se do hry nezapojí největší světoví producenti emisí - Čína, Indie, Rusko, USA apod., pak snahy EU včetně investovaných prostředků stěží dosáhnou očekávaného efektu v celosvětovém měřítku.
Jednou z priorit českého předsednictví je energetická bezpečnost. Právě rok 2008 dal v tomto směru jasný signál, o jak důležité téma se jedná. Tímto signálem byly omezování dodávek ropy, zemního plynu a dále krizové stavy blízké stavu nouze v přenosové soustavě ČEPS způsobené vnějšími vlivy. Proto řešení energetické bezpečnosti nejen z pohledu ČR, ale i celoevropského, ukazuje nutnost zvýšit úsilí o diverzifikaci primárních paliv, zajištění robustní a spolehlivé infrastruktury (ať už jde o přenosovou soustavu elektřiny, plynovody či ropovody) až po maximální efektivní využití domácích zdrojů.
Co přinese rok 2009?
Pokud bychom se přidrželi obdobné struktury jako roku 2008, pak se dá očekávat následující scénář.
Zejména státní správa bude samozřejmě do značné míry vytížena českým předsednictvím v Radě EU. Netroufám si odhadnout, v jaké fázi projednávání a schvalování budou jednotlivé balíčky. Naší ambicí je dosáhnout dohody a schválení třetího energetického balíčku. Za tímto jednoduše řečeným záměrem je vhodné si představit zejména poměrně náročná jednání k dosažení shody mezi Evropskou radou a Evropským parlamentem. Z hlediska energetické bezpečnosti bychom chtěli mimo jiné iniciovat diskuzi o jednotné evropské energetické politice, což je opět poměrně široké a citlivé téma. V souvislosti s klimaticko-energetickým balíčkem bude záležet na stavu vyjednávání, do kterého dojde francouzské předsednictví. Podle toho se bude formovat pozice ČR k dalšímu postupu. Jako jeden konkrétní krok lze uvést, že může být zajímavé, zda ČR, resp. ČEZ, uspějí s požadavkem na jeden z pilotních projektů CCS (Carbon Capture and Storage) na území ČR. Tento projekt by mohl naznačit, zda technologie CCS je možným řešením pro snižování emisí CO2, dále prověřit úroveň našich techniků a odborníků a rovněž potenciální směry pro český energetický průmysl.
Státní energetická koncepce
Pokud přejdeme z evropské úrovně zpět do ČR, pak je nutné zmínit, že paralelně s činností NEK byl zpracováván návrh nové Státní energetické koncepce (dále SEK), který by měl být předložen ještě do konce roku 2008. Předpokládám, že minimálně počátek roku 2009 bude ve znamení diskuze o tomto návrhu. Tato debata včetně finální verze SEK je velice důležitá, protože její schválení bude závazné. Jelikož návrh nové SEK navazuje na velmi kvalitně zpracovanou zprávu NEK a rovněž bere v úvahu názory a doporučení vyjádřené v posudku oponentní radou, klade si shodné zásadní otázky, a to podíl OZE, jadernou energetiku a míru využití domácích zdrojů.
Dále předpokládáme, že vypořádání připomínek k novele energetického zákona by mohlo proběhnout počátkem roku a následné projednávání v Poslanecké sněmovně přijme tuto zásadní normu tak, aby vešla v platnost pokud možno co nejdříve. Návazně pak bude nutné novelizovat sekundární legislativu.
V roce 2009 bude nutné otevřít jedno z ožehavých témat, a to otázku hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Vláda svým usnesením pozastavila geologické práce ve vytipovaných lokalitách právě do roku 2009. Následné geologické práce by měly potvrdit nebo vyvrátit vhodnost vytipovaných lokalit. Stále se ještě nejedná o to, že by se v těchto lokalitách něco stavělo. Jde zatím jen o průzkumné práce, které by měly být ukončeny v roce 2015. Provoz takového úložiště se očekává od roku 2065, nicméně stát, na jehož území již jsou v provozu jaderné elektrárny, by měl k tomuto problému přistupovat odpovědně. To znamená, že radioaktivní odpad zde již vzniká, v současnosti se nachází v meziskladech, a s vědomím časové náročnosti celého procesu schvalování a vybudování hlubinného úložiště je zodpovědné se touto problematikou zabývat a nenechávat ji na budoucích generacích. Ještě drobná připomínka - radioaktivní odpad sice převážně pochází z jaderných elektráren, ale je zde i část např. z oblasti zdravotnictví a také o ni je třeba se postarat.
V návaznosti na návrh SEK, novelu energetického zákona a evropské balíčky musí přijít debata o směřování českého teplárenství. Rozhodnutí musí mít formu jasného signálu pro investory a provozovatele kombinované výroby tepla a elektřiny tak, aby měli základní jistoty při investicích do vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny - z hlediska možných úspor, primárních paliv a emisních a imisních limitů. Záměrem státu je i nadále zabezpečit teplo pro cca 1,5 mil. zákazníků zásobovaných ze systému CZT a současně mít nadále výrobu elektřiny z těchto zdrojů, která tvoří více než 25 % celkové výroby elektřiny.
Všechna tato témata vidím jako klíčová pro rok 2009, ale je celá řada dalších, neméně zajímavých, o kterých by se dalo hovořit. Pro ilustraci uveďme - vytváření společného česko-slovenského obchodního prostoru, sjednocování obchodování přes operátora trhu s elektřinou (OTE), resp. pražskou energetickou burzu (PXE), zajišťování dodávek ropy a zemního plynu, zvyšování efektivity užití energií, využívání druhotných zdrojů energií, otázky spalování odpadů pro energetické účely, rozvoj infrastruktury a další.
Rok 2008 tedy byl bohatý na události. Od budoucnosti však můžeme očekávat, že škála otázek k řešení se bude spíše ještě rozšiřovat.
AUTOR:
Tomáš Hüner
Autor je 1. náměstkem ministra průmyslu a obchodu
Fungování energetických trhů v ČR a EU
V České republice je pořádána celá řada konferencí, jejichž tématem je energetika. Jednou z těch, které jsou zaměřeny na energetickou legislativu a fungování trhů v EU a ČR, je i konference pořádaná společností Done, s.r.o., ve spolupráci s ČSZE a AEM. Pořadatelé založili tradici pořádání konference za účasti zástupců politické reprezentace, státní správy, dodavatelů a profesních sdružení, a dávají tak účastníkům konference možnost seznámit se a porovnat názory a stanoviska na danou problematiku z různých úhlů pohledu. Letošní, již čtvrtý ročník konference s názvem "Fungování energetických trhů v ČR a EU - Vliv novely energetického zákona a energetické legislativy na fungování trhů a energetickou bezpečnost" pořádané na Žofíně byl, jak název napovídá, primárně zaměřen na změny v energetické legislativě, které probíhají v ČR i v EU, a na energetickou bezpečnost včetně dopadů, které tyto změny mohou mít nejen na trhy s energií, ale ve svém důsledku i na obchodní společnosti a občany. Konference se v roli přednášejících zúčastnili zástupci vedení MPO, ERU, SEI, ÚOHS, ČSU, významných dodavatelů jako ČEZ, RWE, PRE, ČEPS, Vinci i profesních sdružení ČSZE, AEM, ČPU. Všechna vystoupení na konferenci jsou přístupná na stránkách www.done.cz.
Done
Hlavní pořadatel konference "Fungování energetických trhů v ČR a EU - Vliv novely energetického zákona a energetické legislativy na fungování trhů a energetickou bezpečnost" společnost Done, s.r.o., se kromě pořádání této konference zaměřuje na vydávání energetické legislativy, a to jak české, tak evropské. Tyto aktivity navazují na její primární zaměření orientované na konzultační činnosti v oblasti řízení vztahů se zákazníky, zavádění procesního řízení, řízení výkonnosti a služby systémové integrace, které poskytovala a poskytuje řadě významných společností působících v energetice i v jiných odvětvích, a to i při realizaci významných mezinárodních projektů.
V roce 2008 byly úspěšně dokončovány práce Nezávislé energetické "Pačesovy" komise (dále NEK) a odborná veřejnost pochopitelně očekávala její výsledky. Na výstupy práce se musíme dívat ze čtyř pohledů - technického, ekonomického, environmentálního a politického. Je pochopitelné, že komise vycházela z dlouhodobých historických údajů. Není tedy překvapením, že z hlediska prognóz dospěla víceméně k očekávaným závěrům zejména ve vývoji konečné spotřeby energií a primárních paliv. Ekonomické ocenění pak odpovídá době, ve které byla zpráva zpracovávána, tedy před finanční krizí. Politický pohled zejména vymezil vstupní předpoklady, kde významnou roli hrály environmentální vlivy. Za významný přínos práce NEK je možné považovat otevření diskuse o dosažitelném potenciálu úspor, podílu obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) na výrobě elektřiny a konečné spotřebě energií a v neposlední řadě o roli jaderné energetiky na budoucím pokrytí primárních zdrojů. Na základě činnosti NEK byly rovněž upraveny územní ekologické limity pro Severočeské doly. Zvláštní kapitolou je specifikace téměř kritické situace v českém teplárenství a naznačení nutnosti otevřít problematiku územních ekologických limitů pro těžbu hnědého uhlí.
Druhým tématem, které nás provázelo v průběhu celého roku, byla novela Energetického zákona. Tato novela se dotýká různou měrou všech oblastí energetiky. Elektroenergetika, kde se tržní principy prosazují delší dobu, doznala v podstatě nejmenších změn. Rovněž teplárenství nebylo příliš dotčeno. Největší diskuze probíhaly a probíhají v oblasti plynárenství. Následkem mnoha pozměňovacích návrhů pak je, že z původně uvažované "technické novely", která měla implementovat do zákona evropskou legislativu a odstranit některé přežité pojmy včetně snížení administrativní zátěže podnikatelů v energetice, se stávala v některých oblastech novela, která mění podstatným způsobem principy oproti současnému stavu.
Třetí oblastí, která ovlivnila život v energetice, je činnost Evropské unie a současně přípravy ČR na předsednictví v 1. polovině roku 2009. Nejpodstatnější v tomto směru byly přípravy dvou tzv. balíčků.
"Balíčky"
Prvním z nich je třetí energetický balíček o vnitřním trhu, který zahrnuje novelizaci pěti právních předpisů. Zejména jde o otázky modelů trhu, kde jednou z velmi diskutovaných variant je vlastnické oddělení provozovatelů přenosových a přepravních soustav od výroby a dodávek. K tomuto balíčku byla dosažena politická dohoda na Radě ministrů pro energetiku, která spočívá v tom, že členské státy by měly mít možnost zvolit kromě právního oddělení i jinou formu, a to provozovatele přenosové, resp. přepravní soustavy. To znamená, že zařízení by zůstalo v majetku stávajícího vlastníka, nicméně provozoval by jej jiný nezávislý subjekt.
Druhým je klimaticko-energetický balíček. Ten vychází ze známého principu 20-2-20, což znamená dosáhnout za celou EU v roce 2020 20% podílu OZE na konečné spotřebě energií (pro ČR je cíl 13 %), což není shodné s podílem OZE na výrobě elektřiny, 20% snížení emisí CO2 oproti roku 2005 a 20% zvýšení účinnosti. Zejména cíl 20% snížení emisí CO2 a způsob jeho dosažení vyvolává řadu diskuzí a nejistot. Řada zemí včetně ČR si nechala zpracovat dopadové studie na průmysl a energetiku a zjistily, že forma akcionování povolenek CO2 systému ETS je značně finančně náročná a může vést ke ztrátě konkurenceschopnosti celých průmyslových odvětví s následnými dopady na zaměstnanost. Názorové střety jednotlivých členských států se prohloubily v souvislosti s finanční krizí, kdy je nutné se zamyslet nad druhou částí cíle, který před krizí nebyl příliš akcentován. Jde o to dosáhnout jej ekonomicky efektivním způsobem (tedy ne, ať to stojí, co to stojí), ale tak, aby zavedení tohoto "balíčku" neznamenalo pro evropský průmysl ztrátu konkurenceschopnosti, možná až likvidaci některých odvětví. Současně je stále nutné mít na zřeteli další skutečnost, že v případě dosažení tohoto cíle se celosvětové emise CO2 sníží o cca 1,5 %. To znamená, že pokud se do hry nezapojí největší světoví producenti emisí - Čína, Indie, Rusko, USA apod., pak snahy EU včetně investovaných prostředků stěží dosáhnou očekávaného efektu v celosvětovém měřítku.
Jednou z priorit českého předsednictví je energetická bezpečnost. Právě rok 2008 dal v tomto směru jasný signál, o jak důležité téma se jedná. Tímto signálem byly omezování dodávek ropy, zemního plynu a dále krizové stavy blízké stavu nouze v přenosové soustavě ČEPS způsobené vnějšími vlivy. Proto řešení energetické bezpečnosti nejen z pohledu ČR, ale i celoevropského, ukazuje nutnost zvýšit úsilí o diverzifikaci primárních paliv, zajištění robustní a spolehlivé infrastruktury (ať už jde o přenosovou soustavu elektřiny, plynovody či ropovody) až po maximální efektivní využití domácích zdrojů.
Co přinese rok 2009?
Pokud bychom se přidrželi obdobné struktury jako roku 2008, pak se dá očekávat následující scénář.
Zejména státní správa bude samozřejmě do značné míry vytížena českým předsednictvím v Radě EU. Netroufám si odhadnout, v jaké fázi projednávání a schvalování budou jednotlivé balíčky. Naší ambicí je dosáhnout dohody a schválení třetího energetického balíčku. Za tímto jednoduše řečeným záměrem je vhodné si představit zejména poměrně náročná jednání k dosažení shody mezi Evropskou radou a Evropským parlamentem. Z hlediska energetické bezpečnosti bychom chtěli mimo jiné iniciovat diskuzi o jednotné evropské energetické politice, což je opět poměrně široké a citlivé téma. V souvislosti s klimaticko-energetickým balíčkem bude záležet na stavu vyjednávání, do kterého dojde francouzské předsednictví. Podle toho se bude formovat pozice ČR k dalšímu postupu. Jako jeden konkrétní krok lze uvést, že může být zajímavé, zda ČR, resp. ČEZ, uspějí s požadavkem na jeden z pilotních projektů CCS (Carbon Capture and Storage) na území ČR. Tento projekt by mohl naznačit, zda technologie CCS je možným řešením pro snižování emisí CO2, dále prověřit úroveň našich techniků a odborníků a rovněž potenciální směry pro český energetický průmysl.
Státní energetická koncepce
Pokud přejdeme z evropské úrovně zpět do ČR, pak je nutné zmínit, že paralelně s činností NEK byl zpracováván návrh nové Státní energetické koncepce (dále SEK), který by měl být předložen ještě do konce roku 2008. Předpokládám, že minimálně počátek roku 2009 bude ve znamení diskuze o tomto návrhu. Tato debata včetně finální verze SEK je velice důležitá, protože její schválení bude závazné. Jelikož návrh nové SEK navazuje na velmi kvalitně zpracovanou zprávu NEK a rovněž bere v úvahu názory a doporučení vyjádřené v posudku oponentní radou, klade si shodné zásadní otázky, a to podíl OZE, jadernou energetiku a míru využití domácích zdrojů.
Dále předpokládáme, že vypořádání připomínek k novele energetického zákona by mohlo proběhnout počátkem roku a následné projednávání v Poslanecké sněmovně přijme tuto zásadní normu tak, aby vešla v platnost pokud možno co nejdříve. Návazně pak bude nutné novelizovat sekundární legislativu.
V roce 2009 bude nutné otevřít jedno z ožehavých témat, a to otázku hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Vláda svým usnesením pozastavila geologické práce ve vytipovaných lokalitách právě do roku 2009. Následné geologické práce by měly potvrdit nebo vyvrátit vhodnost vytipovaných lokalit. Stále se ještě nejedná o to, že by se v těchto lokalitách něco stavělo. Jde zatím jen o průzkumné práce, které by měly být ukončeny v roce 2015. Provoz takového úložiště se očekává od roku 2065, nicméně stát, na jehož území již jsou v provozu jaderné elektrárny, by měl k tomuto problému přistupovat odpovědně. To znamená, že radioaktivní odpad zde již vzniká, v současnosti se nachází v meziskladech, a s vědomím časové náročnosti celého procesu schvalování a vybudování hlubinného úložiště je zodpovědné se touto problematikou zabývat a nenechávat ji na budoucích generacích. Ještě drobná připomínka - radioaktivní odpad sice převážně pochází z jaderných elektráren, ale je zde i část např. z oblasti zdravotnictví a také o ni je třeba se postarat.
V návaznosti na návrh SEK, novelu energetického zákona a evropské balíčky musí přijít debata o směřování českého teplárenství. Rozhodnutí musí mít formu jasného signálu pro investory a provozovatele kombinované výroby tepla a elektřiny tak, aby měli základní jistoty při investicích do vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny - z hlediska možných úspor, primárních paliv a emisních a imisních limitů. Záměrem státu je i nadále zabezpečit teplo pro cca 1,5 mil. zákazníků zásobovaných ze systému CZT a současně mít nadále výrobu elektřiny z těchto zdrojů, která tvoří více než 25 % celkové výroby elektřiny.
Všechna tato témata vidím jako klíčová pro rok 2009, ale je celá řada dalších, neméně zajímavých, o kterých by se dalo hovořit. Pro ilustraci uveďme - vytváření společného česko-slovenského obchodního prostoru, sjednocování obchodování přes operátora trhu s elektřinou (OTE), resp. pražskou energetickou burzu (PXE), zajišťování dodávek ropy a zemního plynu, zvyšování efektivity užití energií, využívání druhotných zdrojů energií, otázky spalování odpadů pro energetické účely, rozvoj infrastruktury a další.
Rok 2008 tedy byl bohatý na události. Od budoucnosti však můžeme očekávat, že škála otázek k řešení se bude spíše ještě rozšiřovat.
AUTOR:
Tomáš Hüner
Autor je 1. náměstkem ministra průmyslu a obchodu
Fungování energetických trhů v ČR a EU
V České republice je pořádána celá řada konferencí, jejichž tématem je energetika. Jednou z těch, které jsou zaměřeny na energetickou legislativu a fungování trhů v EU a ČR, je i konference pořádaná společností Done, s.r.o., ve spolupráci s ČSZE a AEM. Pořadatelé založili tradici pořádání konference za účasti zástupců politické reprezentace, státní správy, dodavatelů a profesních sdružení, a dávají tak účastníkům konference možnost seznámit se a porovnat názory a stanoviska na danou problematiku z různých úhlů pohledu. Letošní, již čtvrtý ročník konference s názvem "Fungování energetických trhů v ČR a EU - Vliv novely energetického zákona a energetické legislativy na fungování trhů a energetickou bezpečnost" pořádané na Žofíně byl, jak název napovídá, primárně zaměřen na změny v energetické legislativě, které probíhají v ČR i v EU, a na energetickou bezpečnost včetně dopadů, které tyto změny mohou mít nejen na trhy s energií, ale ve svém důsledku i na obchodní společnosti a občany. Konference se v roli přednášejících zúčastnili zástupci vedení MPO, ERU, SEI, ÚOHS, ČSU, významných dodavatelů jako ČEZ, RWE, PRE, ČEPS, Vinci i profesních sdružení ČSZE, AEM, ČPU. Všechna vystoupení na konferenci jsou přístupná na stránkách www.done.cz.
Done
Hlavní pořadatel konference "Fungování energetických trhů v ČR a EU - Vliv novely energetického zákona a energetické legislativy na fungování trhů a energetickou bezpečnost" společnost Done, s.r.o., se kromě pořádání této konference zaměřuje na vydávání energetické legislativy, a to jak české, tak evropské. Tyto aktivity navazují na její primární zaměření orientované na konzultační činnosti v oblasti řízení vztahů se zákazníky, zavádění procesního řízení, řízení výkonnosti a služby systémové integrace, které poskytovala a poskytuje řadě významných společností působících v energetice i v jiných odvětvích, a to i při realizaci významných mezinárodních projektů.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
