Pátek, 29. března 2024

Jádro místo plynu?

Budujte jaderné elektrárny, pokračujte v těžbě uhlí, dovážejte zkapalněný plyn, radí ministerští experti.
Jádro místo plynu?

Utažené kohoutky s ruským plynem probudily české politiky z letargie. Na koni jsou ti, kteří zdůrazňují, že je nutné vsadit na tradiční domácí zdroje energie - jádro a hnědé uhlí.
Ve stejném duchu se nese i nová energetická koncepce státu, kterou pro vládu připravuje ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS). Její pracovní verze, již má týdeník Ekonom k dispozici, počítá s prolomením limitů těžby hnědého i černého uhlí a také s využitím všech dostupných zásob uranu. Podíl výroby elektřiny z jádra by měl už roku 2030 vzrůst z dnešní třetiny na zhruba polovinu (více viz box Energetická koncepce na str. 41).
O budoucnosti české energetiky se doposud jen teoreticky diskutovalo.
Důvod? Strana zelených, která tradiční orientaci domácí energetiky "zmrazila". Nejmenší koaliční strana dál tlačí, aby případný nedostatek elektřiny - pokud nebudou stačit úspory a obnovitelné zdroje - byl kryt výstavbou plynových elektráren.
Ani pozastavení dodávek přes Ukrajinu je v tomto názoru nezviklalo.

Jak zajistit plyn?
Spory mezi Ruskem a Ukrajinou a z nich pramenící problémy s dodávkami plynu se v posledních letech staly již folklorem. A dá se předpokládat, že situace se výrazně nezmění ani v příštích letech. Jak tedy zajistit Česku dostatek plynu?
Domácí politici i experti se shodují, že nejjistější cestou k zabezpečení dodávek zemního plynu je diverzifikace. Ať už jde o rozšíření počtu zemí, odkud se plyn dováží, nebo o stavbu nových plynovodů.
Má to ale jeden háček. V Rusku leží zhruba třetina světových zásob této strategické suroviny. Další podstatná část ložisek je však v islámských zemích. Obě oblasti přitom nejsou vůči Evropě zrovna přátelsky naladěny. Na budoucí problémy s dodávkami je tedy dostatečně zaděláno.
To si uvědomují i experti ministerstva průmyslu a za hlavní prioritu připravované energetické koncepce pokládají maximální nezávislost. A to "na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí i na dodávkách z nespolehlivých cizích zdrojů".
Týdeník Ekonom oslovil energetické analytiky, odborníky na plynárenství i domácí politiky. A jakou doporučují obranu před dalším zavíráním kohoutků?
Evropa by měla vsadit na zkapalněný zemní plyn, měla by investovat do budování nových plynovodů.
Česká republika by si měla vybudovat větší zásobníky plynu a měla by uvažovat o renesanci jaderné energetiky.
V neposlední řadě by všichni měli výrazněji s energií šetřit.

1. Zkapalněný plyn
Jednou z cest, jak do budoucna snížit podíl Ruska na dodávkách zemního plynu pod 50 procent, je dovoz zkapalněného plynu z Alžírska, Nigérie a ostatních teritorií.
Ten by se na cisternových lodích dopravoval do přístavů na Baltu a severní části Jaderského moře. Odtud by už šel potrubím.
Pro Česko se jako důležitý jeví připravovaný terminál na chorvatském ostrově Krk. Zároveň by přicházel v úvahu také budoucí terminál v polském přímořském městečku Svinoústí, o němž se začalo v poslední době hovořit.
Na zkapalněný plyn věří i předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Nákladná hudba budoucnosti
Zkapalňování zemního plynu by z této suroviny udělalo skutečně globální zboží, jakým je například ropa. Zmizela by totiž závislost na plynovodech a surovinu by bylo možné dopravovat speciálními tankery, a poté cisternami po železnici i silnici.
Ještě nedávno byla celá tato technologie energeticky příliš náročná. Zkapalnění a opětné převedení do plynného stavu spotřebovalo až čtvrtinu energetického potenciálu suroviny. To se ale podařilo změnit.
Nicméně v Evropě stále schází nezbytná infrastruktura.
Jediným zkapalňovacím zařízením disponuje Norsko. Zplynovače pracují zatím převážně v jižní Evropě a Francii.
I když se okamžitě zahájí stavba terminálů, nebudou hotovy dříve než za čtyři roky. Odborníci uvádějí, že výstavba výkonného zařízení stojí kolem čtyř miliard dolarů.
Úzkým profilem jsou tankery. Jsou mnohem dražší než běžná plavidla. Navíc se ukazuje, že daleko rychlejší v objednávkách těchto speciálních lodí byli Japonci.

2. Nové plynovody
Co se týče klasické přepravy prostřednictvím plynovodů, mezi odborníky i politiky existuje vzácná shoda o nutnosti vybudování alternativních přepravních tras.
V tomto směru jsme podstatně dál než třeba sousední Slovensko, které - jak se názorně ukázalo při nynějším utažení kohoutků - zůstává nadále téměř bezvýhradně v "područí" Ruska.
"Naším cílem je dále snižovat závislost na ruském plynu a zároveň i snížit závislost na přepravní cestě přes Ukrajinu," říká ve shodě s dalšími experty Oldřich Petržilka, senior manager České plynárenské unie (ČPU) sdružující všechny hlavní hráče na domácím plynárenském trhu.
Češi jsou na ruském plynu nyní závislí zhruba ze 75 procent. Toto číslo by se mělo přiblížit zhruba k padesáti procentům, pokud se postaví evropský projekt Nabucco, na němž se podílí i německá RWE, mateřská společnost českého RWE Transgas.

Hlavně obejít Ukrajinu
Plynovodem Nabucco by měl přes Turecko, Bulharsko a Rumunsko i do střední Evropy proudit plyn z oblasti Kaspického moře, například z Ázerbájdžánu a případně i z dalších zemí Středního východu kolem roku 2015.
Obejít ukrajinskou přepravní trasu zase má plynovod Nord Stream, který na dně Baltu přímo propojí Rusko s Německem. Na Nord Stream naváže ze severu Německa k našim hranicím plynovod Opal.
Na ten z Hory Svaté Kateřiny po Rozvadov (do hraniční předávací stanice Waidhaus) český plynovod Gazela. Náklady na vybudování se odhadují na deset miliard korun. Přípravné práce na Gazele probíhají, ale s vlastní stavbou se patrně začne, až bude jisté, že stavba Nord Streamu bude skutečně zahájena. Jak uvedl šéf RWE Transgas Martin Herrmann, Gazela by měla být hotová do roku 2011 stejně jako Nord Stream.

Sledi versus plynovod
Jenže i stavbu nových plynovodů provázejí obtíže. Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder využívá nynější situace k agitaci pro jím vedené konsorcium, jež hodlá Nord Stream postavit: "Výpadek dodávek ruského zemního plynu přes Ukrajinu snad přesvědčí pochybovače."
Ve skutečnosti je však 1200 kilometrů dlouhé vedení, kterým by mělo do Evropy proudit každoročně až 55 miliard metrů krychlových zemního plynu, pro mnohé státy na pobřeží Baltu nepřijatelné.
Švédsko má obavy z dopadů takového projektu na křehkou ekologickou rovnováhou moře. Bojí se, že stavba a provoz ohrozí rybolov, neboť potrubí se dotýká trdlišť baltských sleďů.
A aby toho nebylo dost: ačkoli projektanti několikrát pozměnili zamýšlenou trasu, jde blízko míst, u kterých byla po druhé světové válce potopená přebytečná munice.

Polsko: ne, že nás vyšachujete!
Námitky hlásí další pobřežní státy. Tentokrát výrazně politické.
Nejhlasitější je Polsko. Zamýšlený plynovod je totiž obchází a Poláci se netají obavami, že ztratí-li statut tranzitní země (dosud přes ně vede plynovod Jamal), přijdou i o velkou část tranzitních poplatků.
Rovněž další baltské země by raději viděly, kdyby místo plynovodu po dně Baltského moře přistoupilo Rusko na zvýšení kapacity, respektive na zdvojení plynovodu Jamal.

3. Větší zásobníky
Ryze v českých rukách (respektive v rukách RWE Transgas, kterou ovládá německá společnost RWE) zůstanou jen plány na rozšíření již existujících podzemních zásobníků, stejně tak jako opatření, jež by měla zvýšit jejich denní výkon, aby bylo v případu krize možné z podzemí čerpat naráz více plynu.
V současné době pojmou zásobníky asi 3,1 miliardy krychlových metrů (celková česká roční spotřeba je asi 9,5 miliardy). Do roku 2013 by bylo podle Oldřicha Petržilky z České plynárenské unie možné kapacitu rozšířit až na 4,3 miliardy, což už se blíží polovině roční spotřeby.
Nebylo by bývalo lepší, kdyby si plynárenství ponechal v rukou stát?
"Určitě ne. Velká nadnárodní společnost s velkým odběrem má silnější pozici než malá země. V klidných dobách to taková firma umí lépe, ale když nastanou problémy, je normální, že nastupuje stát. Jinak to nejde," říká pro týdeník Ekonom Miroslav Grégr, ministr bývalé sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana. Ta státní plynárenský podnik Transgas zprivatizovala.

4. Renesance jádra
V případě národní energetické bezpečnosti zůstává největším jablkem sváru výroba elektřiny v atomových elektrárnách.
Čeští zelení budování dalších bloků podmiňují novou technologií, která by konečně umožnila recyklaci vyhořelého radioaktivního paliva. To se zatím hromadí na provizorních úložištích. Reaktory "čtvrté generace" se prozatím jen testují a mají se do praxe zavádět až kolem roku 2030.
Dnešní typy ale i tak mají daleko větší výkon a jsou pokládány za vysoce bezpečné. S výjimkou zelených to ostatním politikům stačí.
Už průzkum Ekonomu z loňského května prokázal, že naprostá většina poslanců - plných 190 - si přeje dostavbu dalších dvou bloků v Temelíně.
Polostátní elektrárenská společnost ČEZ zatím předložila projekt dostavby Temelína k posouzení vlivu na životní prostředí. Jeho schvalování na Bursíkovu ministerstvu ale potrvá ještě dva roky. Pokud půjde vše dobře, měla by stavba začít v roce 2013.
Mezitím se firma bude angažovat i při výstavbě nové jaderné elektrárny na Slovensku. Mezi odborníky to vyvolává obavu, zda dva projekty najednou nebudou pro ČEZ příliš velkým soustem.
Bývalý šéf ČEZ Petr Karas připouští, že před deseti lety, když se současně budovaly dva bloky v Temelíně a slovenské Mochovce, se nedostávalo kvalitních a zkušených odborníků.

Pro jádro chybí odvaha
Jasné stanovisko, například v podobě vládního usnesení o tom, že se Temelín má dostavět, stále chybí.
"Vláda by mohla postupovat daleko aktivněji. V obavě ze zelených to ale nedělá," tvrdí místopředseda sociálních demokratů a bývalý ministr průmyslu Milan Urban. Tvrdí také, že vláda může ekologické posuzování urychlit a ČEZ by pak mohl předložit detailnější plány.
Premiér Mirek Topolánek má svázané ruce. Bez zelených jeho vláda končí.

Jaderná elektrárna pro Ostravu?
Z vládních politiků mluví nejotevřeněji o jaderné energii předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a bývalý člen dozorčí rady ČEZ Oldřich Vojíř (ODS): "Teď je jasné, že musíme spoléhat na to, co opravdu máme. Uhlí a trochu uranu."
Podle jeho představ by do budoucna většinu elektrického proudu měly v Česku vyrábět jaderné elektrárny. Navrhuje dokonce vyšší čísla než připravovaná energetická koncepce. Až 60 procent.
To znamená nejen stavbu dalších dvou reaktorů reaktorů v Temelíně, ale zcela novou jadernou elektrárnu. Zřejmě v blízkosti Ostravy, jejíž průmysl může elektřinu potřebovat. Tam se v minulosti už vybral prostor u Blahutovic. Poslanec si ale dovede představit společný projekt České a Slovenské republiky s tím, že by elektrárna dokonce mohla stát i za hranicemi.
Vojíř připomíná, že ve světě se začíná spoléhat i na takzvané městské jaderné reaktory. Vyvíjejí se hlavně v USA a také v Číně a JAR. Jde o nový postup založený na štěpení uranu v reaktoru naplněném heliem.
Protože má jít o vysoce bezpečnou technologii, bylo by možné získat mohutný zdroj a umístit ho i do blízkosti velkých měst, jako jsou například New York, Londýn či Paříž. Nebo jednou, za několik desetiletí, i na okraj Prahy.
Zelení jsou k podobným vizím skeptičtí. "Z jaderné energetiky se bohužel pro mnohé stalo skutečné náboženství. O nových technologiích se mnoho mluví, ale v praxi nic takového není," je přesvědčen Martin Bursík.

5. Úspory energie
Jako ministr pro životní prostředí sází Bursík na alternativní zdroje a úspory.
Jeho resort je před spuštěním velkorysého projektu na jejich podporu.
Do něj by stát měl nalít deset miliard korun, které získá prodejem emisních povolenek jiným zemím. Prostřednictvím bank by lidé mohli žádat o dotace i úvěry, aby více topili biomasou a využívali slunečních kolektorů a tepelných čerpadel. Nebo vyměňovali dosavadní okna za tepelně izolovaná a pořizovali komplexní zateplení. Nebo stavěli takzvané pasivní domy, kde potřeba klasického vytápění odpadá úplně.
Na rozdíl od současných programů by už nebyla podmínkou náhrada za uhlí, a tak by se to týkalo rovněž novostaveb. Výše dotací a konkrétní podmínky jsou ještě věcí diskuse.

Energetická koncepce
Základní priority
Maximální nezávislost na cizích zdrojích energie;
na zdrojích energie z rizikových oblastí;
na dodávkách z nespolehlivých cizích zdrojů.

Maximální bezpečnost
zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti;
spolehlivosti dodávek všech druhů energie;
racionální decentralizace energetických systémů.

Udržitelný rozvoj
ochrany životního prostředí;
ekonomiky a sociální oblasti.

Konkrétní návrhy*)
Hnědé uhlí bez limitů
V případě výstavby nových efektivních a ekologicky přijatelných výroben elektřiny a tepla je nezbytné uvolnit především zásoby hnědého uhlí v potřebné výši, tj. na dalších minimálně 30 až 40 let jejich provozu.

Černé uhlí i ve Frenštátu
V období po roce 2020 by bylo vhodné uvažovat o dalším možném pokračování těžby černého uhlí v ČR především za předpokladu otevření dolu Frenštát (více než 1,5 miliardy tun geologických zásob) a aktivaci zásob průzkumných území v uhlí a rovněž důlního plynu.

Nové jaderné bloky
Potvrzuje se i cíl v pokračování využívání jaderné energie v České republice a příprava výstavby nových jaderných bloků.

Obnovení těžby uranu
ČR disponuje dosud významnými zásobami uranu, který je surovinou pro výrobu jaderného paliva. Uran by mohl sehrát rozhodující úlohu v podpoře rozvoje jaderné energetiky.
Odhad těžitelných zásob byl proveden na základě dosud používaných dobývacích metod. Při instalovaném výkonu cca 5000 MW v jaderných elektrárnách současného typu představují těžitelné zásoby uranu palivo na minimálně 50 až 75 let.

*) Citace z návrhu, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

AUTOR: Josef Pravec
AUTOR: Jiří Pšenička
AUTOR: Petr Němec

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů