Bursíkovo spoření je drahé

Ministr Bursík má naprostou pravdu: Musíme s energiemi zacházet šetrně (Kdo se zazelená, překoná krizi, HN 14. ledna). Netvrdil bych sice tak kategoricky jako on, že lze ušetřit 40 procent naší současné spotřeby energie, ale proč bychom se měli hádat o slovíčka, že?! Důležité je, že potenciál úspor existuje a lze ho využít. V jaké míře a za kolik, už je otázka složitější a reformátoři energetiky se ji ani neobtěžují nastolit. Lze použít jejich metodu a odvolat se na podporu solární energetiky prosazenou právě jimi: dnes stojí každého odběratele elektřiny tři koruny ročně, avšak právě v důsledku dotací jich bude tolik, že za několik velice málo let si už připlatíme třemi tisíci. A protože proudu máme dostatek, není-liž pravda, dotovaný se stejně vyveze do ciziny.

Uspořit oněch až 40 procent energie by přišlo, troufám si říci zcela zodpovědně, minimálně na stovky miliard, spíše však na celé biliony nebo dokonce desítky bilionů korun. Úspory společně s dalším hitem věrozvěstů nového světa, decentralizace energetiky, navíc znamenají i zásadní převrat v ekonomickém systému. Zda bude funkční či zda se budeme cíleně omezovat v třeba i základních potřebách, neví ani největší fantasta. Sázka na úspory a zelené programy zato hrozí obrovským propadákem. Chvályhodné jsou nepochybně desítky miliard připravené na zateplování obytných domů. Sníží nepochybně množství plynu potřebného na jejich vytápění, z východu nám ho stejně více nepřivedou. Budeme-li pak jako Rakousko rozvíjet plynovou energetiku, protože je "čistší" než uhelná a atom je fuj, nepolepšíme si ani o píď.

Daneš Burket, ČEZ