Sergej Komlev: Za plynovou krizi si může Evropa sama

České předsednictví EU se během lednové krize zachovalo zcela nezodpovědně, když tvrdilo, že se jedná o obchodní spor, tvrdí jeden z vysokých manažerů firmy Gazpromexport (dceřiné obchodní společnosti kolosu Gazprom) Sergej Komlev, který je zodpovědný za přípravu smluv a tvorbu cen. Podle něj měla ČR a Evropská komise zatlačit na Ukrajinu, aby zabezpečila tranzit plynu do Evropy. Zabránit opakování podobné krize by měla výstavba plynovodů Nord Stream a South Stream a menší země by neměly mít právo blokovat jejich realizaci.


HN: Začátek roku proběhl ve znamení další rusko-ukrajinské plynové války a zastavení dodávek plynu do Evropy. Nyní s odstupem času, jak hodnotíte průběh krize?

Především se ukázalo, že velká část viny za krizi leží na Evropské unii. EU a především Evropská komise nevyužila svůj obrovský vliv na Ukrajinu, aby zajistila dodávky do Evropy. Vždyť ne EU se chce stát ukrajinským regionem, ale Ukrajina chce vstoupit do Evropské unie. Ale žádný nástroj svého vlivu na Kyjev EU nepoužila. Kdyby se tak stalo, tak žádná krize vůbec nemusela být.


HN: Co podle vás měl Brusel udělat?

Především měl připomenout Ukrajině, že jako země, která podepsala Energetickou chartu, nemá právo přerušovat tranzit plynu. Za druhé zdůraznit Kyjevu, že nemá právo požadovat od Moskvy dumpingové ceny. Vždyť právě EU nás přesvědčovala, abychom přešli v obchodu s postsovětskými státy na tržní ceny. Ukrajina vydírala Rusko i Evropu. A Evropská komise tvrdila, že jde o obchodní spor.


HN: Tak argumentovalo i české předsednictví, protože nikdo pořádně neznal obsah smluv mezi Ruskem, Ukrajinou a dnes již legendárním prostředníkem RosUkrEnergo.

České předsednictví se zachovalo zcela nezodpovědně. Vždyť o jakém obchodě se dá mluvit, když Ukrajina od nás chtěla dotovanou cenu! My jsme Ukrajinu za poslední roky dotovali 30,3 miliardy dolarů. To je rozdíl mezi tržními cenami a tím, co skutečně Ukrajina zaplatila. Za to by se daly postavit dva plynovody Nord Stream!

HN:Podle opakovaných vyjádření Gazpromu bude řešením vybudování plynovodů Nord Stream a South Stream, které Ukrajinu obcházejí. Jak je daleko jejich výstavba?

Nord Stream se už staví, zatím jenom na pevnině, ale už jsou objednány i trubky, které mají speciální úpravu proti mořské vodě. V roce 2011 by plynovod měl zahájit provoz. Mimochodem, už byly uzavřeny i kontrakty na všechen plyn, který tudy poteče. Je to mezinárodní projekt, kterého se účastní Rusko, Německo, Nizozemsko a možná se připojí i Francie.


HN: A South Stream?

Nyní jsme ve fázi uzavírání mezistátních dohod se zeměmi, přes které se plynovod bude stavět. Pokračuje to dobře, zbývá se dohodnout se Slovinskem a Rakouskem. Pak se udělají studie proveditelnosti a dohodne se i přesná trasa South Streamu.


HN: Problémem pro stavbu obou plynovodů ale může být, že je k tomu potřeba získat souhlas zemí, přes jejichž teritoriální vody povedou.

To je pravda. U Nord Streamu musíme získat souhlas Finska, Švédska, Dánska a Německa. Tam jednání probíhají, nedávno byla dokončena expertiza vlivu na životní prostředí a jednání probíhají. Myslím, že dopadnou dobře. U South Streamu bude potřeba souhlas Ukrajiny nebo Turecka, tady jednání ještě nezačala. Ale nedovedu si představit, že by nějaká země mohla bránit jiným získávat plyn. Princip solidarity by měl fungovat i tímto směrem.


HN: Jaké budou náklady na stavbu?

Přesnější čísla máme u Nord Streamu, tam by náklady měly dosáhnout 7,4 miliardy eur. Náklady ponesou členské země konsorcia a počítáme také s bankovními úvěry.


HN: V jedné z prezentací Gazpromu z počátku roku se uvádělo, že South Stream by mohl stát až dvacet miliard eur.

To byl velmi konzervativní odhad, nedávno premiér Putin říkal, že náklady budou poloviční, takže dnes pracujeme spíše s číslem deset miliard. Uvidíme podle studií proveditelnosti, je tam mnoho neznámých. Nyní třeba klesají ceny oceli, takže se všechno může ještě změnit.


HN: Gazpromu klesají prodeje v Evropě a současně klesá i cena plynu. Jak je na tom Gazprom vlastně finančně, vždyť investiční program na rok 2009 byl poměrně ambiciózní?

Na letošní rok jsme počítali s investicemi ve výši 920,44 miliardy rublů. Nyní je jasné, že je budeme o něco zmenšovat. Teď vyhodnocujeme plánované investice podle priorit. Jsou dvě posvátné krávy, kterých se omezování investic nedotkne. Jsou to budování a provoz exportních plynovodů a udržení těžby na současné výši. Na tyto účely potřebujeme 150 miliard rublů, což je zlomek původně naplánovaných investic.


HN: Takže nedostatek peněz Gazpromu nehrozí?

Já jsem se nedávno vrátil z road show po Evropě a USA, kde jsme představovali nové dluhopisy ve výši 2,24 miliardy dolarů. Jejich umístění proběhlo velmi úspěšně, což je v dobách krize pozitivní signál. Máme také určitý finanční polštář, protože zatímco výdaje máme většinou v rublech, zisky jsou v dolarech, což je při devalvaci rublu velmi výhodné.


HN: Gazprom úspěšně podniká i v České republice, získal již deset procent trhu. Bude expanze pokračovat?

To se uvidí, my nemáme snahu se stát nějakým monopolistou na českém trhu. Pokud z toho budeme mít zisk, tak zde působit budeme. To je normální konkurenční prostředí.

AUTOR: Ondřej Soukup
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/soukup