Uměním dotační politiky není pouze získat peníze, ale rovněž zajistit, aby byly účelně využity. V této souvislosti je třeba upozornit na některé vážné chyby, které se dosud udělaly a stále pokračují.
Účelné rozdělování a využití dotací
Většina rodinných domů se staví z cihelných nebo pórobetonových tvárnic. Tloušťka jejich obvodových zdí bývá 40 cm, nedosahuje však normou požadovaných hodnot pro tepelný odpor, a tak bývá ještě zateplena několika centimetry polystyrenu. Dostatečnou statiku až třípodlažního domu přitom zajistí obvodová stěna z tvárnic o tloušťce pouze 25 cm. Zateplíme-li ji pak 20 - 25 cm polystyrenu, bude mít dvojnásobný tepelný odpor a bude přitom levnější. Kdybychom zároveň izolovali podlahu nad základovou deskou alespoň 20 cm a střechu alespoň 30 cm tepelné izolace a použili kvalitní okna, pak by dům spolehlivě splnil nízkoenergetický standard a nebyl by dražší. Každý takto postavený dům by za svou dobu životnosti ušetřil asi milion kWh, což představuje při topení plynem 200 tun CO2. Tento potenciál úspor je však možné využít jen u novostaveb, dodatečně je již nevyužitelný.
Jiným příkladem jsou panelové domy - naše sídliště je vytápěno pomocí malých centrálních plynových kotelen pro skupiny deseti až dvaceti domů. V 90. letech se plynové kotelny a podzemní rozvody tepla rekonstruovaly a domy byly zatepleny 6 - 8 cm pěnového polystyrenu. Okna většiny z nich byla repasována, některá vyměněna. Tímto způsobem se ovšem potenciál úspor využil sotva z poloviny. Další zateplování už je vysoce nerentabilní a zjevně i neobhajitelné. Podobně vážný problém z hlediska úspor však představují i centrální plynové výtopny, kde se nezanedbatelná část tepla ztrácí v zemním vedení. Naše sídliště je tedy příkladem nekoncepčního řešení, na něž byla spotřebována spousta dotací, a současně byl pohřben významný díl potenciálu úspor.
NÁVRHY ŘEŠENÍ
Řešení pro dosud nezateplená sídliště je ve stylu 20 cm tepelné izolace na venkovní fasádu, 30 cm do střechy a alespoň 10 cm na stropy sklepů. K tomu je třeba vyměnit okna za nová, nejlépe s trojskly. Takto zateplený panelový dům se již bude blížit parametrům pasivního domu, bude mít vysokou tepelnou setrvačnost a malé tepelné ztráty. Stávající topný systém se pak může využít buď na topení vodou do 50 °C, případně i vodou o běžné teplotě jen po několik hodin denně.
Pro vytápění se nabízejí dva efektivní způsoby: pomocí plynového kondenzačního kotle umístěného v každém domě nebo použitím plynové kogenerační jednotky v centrální výtopně a nebo opět v každém domě. První varianta je podstatně levnější, druhá je však provozně efektivnější, protože díky vysoké tepelné setrvačnosti domů je možné topit jen v době s vysokou výkupní cenou špičkového elektrického proudu. Kvalitní zateplení má tedy význam nejen pro plné vyčerpání potenciálu úspor, ale i pro vyrovnávání denního chodu spotřeby elektřiny z distribuční a přenosové sítě. V případě, že se časem stane rentabilním zdrojem energie i fotovoltaika a bude mít význam její širší nasazení, pak mohou kogenerační jednotky vyrovnávat i roční chod spotřeby elektřiny, kdy fotovoltaika v zimě dává několikanásobně nižší výkon než v létě.
TLOUŠŤKA ZATEPLENÍ
O správné tloušťce zateplení se stále vedou sáhodlouhé diskuse. Předpokládejme, že zateplovaná obvodová stěna má tepelný odpor R0 = 1,0 m2K/W a že cena zateplení představuje konstantní položku 800 Kč/m2 navýšenou o 15 Kč za každý centimetr izolace. Náklady na 1 m2 zateplení v Kč pak jsou dány vztahem I = (800 + 0,15d), kde d je tloušťka izolace v metrech. Stěna bude mít pak tepelný odpor R = R0 + (d/lambda) [m2K/W]. Předpokládáme tepelnou vodivost izolace lambda = 0,04 W/(m.K). Cena tepla v Kč, které projde plochou 1 m2 stěny v průběhu jednoho roku je P = C.D.S.(1/R) [Kč/m2], kde C - cena tepla [Kč/J], D - délka topné sezóny [s], S - střední teplotní rozdíl [K].
Délka topné sezóny a střední teplotní rozdíl však závisí na kvalitě zateplení stavby. V případě nezatepleného panelového domu trvá topná sezóna 230 dní při středním teplotním rozdílu 18 K. Pro 25 cm izolace předpokládejme, že dům splňuje standard pasivního domu, a tomu odpovídá délka topné sezóny 120 dní při teplotním rozdílu 20 K.
Pro jednoduchost předpokládejme lineární závislost mezi tloušťkou tepelné izolace d a délkou topné sezóny, respektive středním teplotním rozdílem. Pak lze psát:
D = (230(0,25 - d)/0,25 + 120d/0,25) [dní], S = (18(0,25 - d)/0,25 + 20d/0,25) [K]
Při ceně tepla 600 Kč/GJ lze vztah upravit na:
P = 0,052.(230.(0,25 - d)/0,25 + 120d/0,25).(18.(0,25 - d)/0,25 + 20d/0,25)/R [Kč/m2]
Ztráta nezateplené stěny je P0 = 215 [Kč/m2]
Zateplením tedy ročně ušetříme z 1 m2 obvodové stěny částku V = P0 - P[Kč/m2]
Prostou návratnost v rocích pak můžeme spočítat jako I/V. Pokud se zajímáme o úspory za teplo za n let snížené o investice při současných cenách, můžeme to spočítat jako V.n - I.
Je-li jako kritérium správné tloušťky izolace zvoleno minimum prosté návratnosti, lze doporučit jakoukoli tloušťku izolace od 8 do 25 cm, kdy je doba návratnosti pod šest let. Pokud však za kritérium zvolíme maximum úspor za teplo za třicet let snížených o investiční náklady, pak dojdeme k optimu až pro tloušťky vyšší než 20 cm. Toto kritérium lépe odpovídá hloubce vyčerpání potenciálu úspor. Donedávna obvyklých a dnes stále často používaných 8 cm izolace je zcela nedostatečné, potenciál úspor je vyčerpán sotva ze dvou třetin a ještě 1000 Kč/m2 proděláme. Pokud jsou tedy energetické audity založeny na kritériu minimální prosté návratnosti, nemá vůbec význam, aby byly prováděny.
POTENCIÁL ÚSPOR
Bylo by neodpustitelné, aby kvůli nedomyšlené dotační politice zůstala podstatná část úspor nevyužita. Špatné řešení můžeme ukázat na jednoduchém příkladu: zateplíme-li pět domů izolací o malé tloušťce, budou úspory energie i celková cena zateplení přibližně stejné, jako při zateplení tří domů izolací o velké tloušťce. Zdánlivě stejný efekt za stejné peníze. Ale rozdíl je podstatný v tom, že v prvním případě se stanou dvě pětiny potenciálu úspor umrtvenými, kdežto v druhém případě jsou stále k dispozici.
Dotace by měly být udělovány jen na důkladné zateplení; měly by uhradit navýšení ceny zateplení oproti doposud běžnému zateplení např. 10 cm izolace. Pak by investora stálo zateplení domu 25 cm izolace stejně jako 10 cm. Součástí žádosti o dotaci by pak nemusel být draze placený energetický audit, stačilo by vyplnit pouze formulář a nechat ho potvrdit na stavebním úřadě. Energetický audit by byl vyžadován pro udělení dotace jen v případě, kdy použití silné izolace není technicky efektivně proveditelné. Podobně by mohly být udělovány i dotace na zateplení střechy, stropů, sklepa či příspěvek na kvalitní okna s trojím zasklením. Možná by bylo vhodné dotovat i úroky z dlouhodobých půjček na zateplení.
AUTOR: RNDr. Jiří Svoboda, DSc.
Ústav fyziky materiálů v.v.i.
AUTOR: RNDr. Jindřiška Svobodová, PhD.
Pedagogická fakulta
Masarykovy univerzity Brno
Poznámky k dotační politice
Podpora úsporných opatření a obnovitelných zdrojů nemůže být prováděna pouze dotacemi realizací. Je třeba řešit problémy v různých oblastech. Například při pěstování energetických plodin je nutno zjistit, jak a kde jednotlivé druhy pěstovat, jak vyčerpávají půdu, jak nejlépe plodiny množit aj. Rovněž šlechtění energetických plodin by mohlo být přínosné. Dostupné informace a kvalifikovaná pomoc jsou v současné době důležitější než vlastní dotace na produkci energetických plodin. Pokud to podceníme, může se stát, že do nově nainstalovaných kotlů na biomasu nebude co přikládat. Podobně je třeba hledět i na problém pasivních domů. Dodnes neexistuje dostatečně jednoduchý a levný stavební systém pro pasivní domy, který by mohli projektanti rutinně využívat. Máme si vzít za vzor německé a rakouské pasivní domy vybavené velkým množstvím drahých aktivních systémů, anebo jít vlastní cestou spíše jednoduché stavby s důrazem na izolace? Rozhodně je třeba na základě analýzy současného stavu začít podporovat výzkum formou pilotních projektů, grantů a soutěží pro oblast úspor energie a OZE. V případě tepelné ochrany budov by zřejmě stálo za úvahu i další zpřísnění norem pro nové stavby a rekonstrukce.
Jiným příkladem jsou panelové domy - naše sídliště je vytápěno pomocí malých centrálních plynových kotelen pro skupiny deseti až dvaceti domů. V 90. letech se plynové kotelny a podzemní rozvody tepla rekonstruovaly a domy byly zatepleny 6 - 8 cm pěnového polystyrenu. Okna většiny z nich byla repasována, některá vyměněna. Tímto způsobem se ovšem potenciál úspor využil sotva z poloviny. Další zateplování už je vysoce nerentabilní a zjevně i neobhajitelné. Podobně vážný problém z hlediska úspor však představují i centrální plynové výtopny, kde se nezanedbatelná část tepla ztrácí v zemním vedení. Naše sídliště je tedy příkladem nekoncepčního řešení, na něž byla spotřebována spousta dotací, a současně byl pohřben významný díl potenciálu úspor.
NÁVRHY ŘEŠENÍ
Řešení pro dosud nezateplená sídliště je ve stylu 20 cm tepelné izolace na venkovní fasádu, 30 cm do střechy a alespoň 10 cm na stropy sklepů. K tomu je třeba vyměnit okna za nová, nejlépe s trojskly. Takto zateplený panelový dům se již bude blížit parametrům pasivního domu, bude mít vysokou tepelnou setrvačnost a malé tepelné ztráty. Stávající topný systém se pak může využít buď na topení vodou do 50 °C, případně i vodou o běžné teplotě jen po několik hodin denně.
Pro vytápění se nabízejí dva efektivní způsoby: pomocí plynového kondenzačního kotle umístěného v každém domě nebo použitím plynové kogenerační jednotky v centrální výtopně a nebo opět v každém domě. První varianta je podstatně levnější, druhá je však provozně efektivnější, protože díky vysoké tepelné setrvačnosti domů je možné topit jen v době s vysokou výkupní cenou špičkového elektrického proudu. Kvalitní zateplení má tedy význam nejen pro plné vyčerpání potenciálu úspor, ale i pro vyrovnávání denního chodu spotřeby elektřiny z distribuční a přenosové sítě. V případě, že se časem stane rentabilním zdrojem energie i fotovoltaika a bude mít význam její širší nasazení, pak mohou kogenerační jednotky vyrovnávat i roční chod spotřeby elektřiny, kdy fotovoltaika v zimě dává několikanásobně nižší výkon než v létě.
TLOUŠŤKA ZATEPLENÍ
O správné tloušťce zateplení se stále vedou sáhodlouhé diskuse. Předpokládejme, že zateplovaná obvodová stěna má tepelný odpor R0 = 1,0 m2K/W a že cena zateplení představuje konstantní položku 800 Kč/m2 navýšenou o 15 Kč za každý centimetr izolace. Náklady na 1 m2 zateplení v Kč pak jsou dány vztahem I = (800 + 0,15d), kde d je tloušťka izolace v metrech. Stěna bude mít pak tepelný odpor R = R0 + (d/lambda) [m2K/W]. Předpokládáme tepelnou vodivost izolace lambda = 0,04 W/(m.K). Cena tepla v Kč, které projde plochou 1 m2 stěny v průběhu jednoho roku je P = C.D.S.(1/R) [Kč/m2], kde C - cena tepla [Kč/J], D - délka topné sezóny [s], S - střední teplotní rozdíl [K].
Délka topné sezóny a střední teplotní rozdíl však závisí na kvalitě zateplení stavby. V případě nezatepleného panelového domu trvá topná sezóna 230 dní při středním teplotním rozdílu 18 K. Pro 25 cm izolace předpokládejme, že dům splňuje standard pasivního domu, a tomu odpovídá délka topné sezóny 120 dní při teplotním rozdílu 20 K.
Pro jednoduchost předpokládejme lineární závislost mezi tloušťkou tepelné izolace d a délkou topné sezóny, respektive středním teplotním rozdílem. Pak lze psát:
D = (230(0,25 - d)/0,25 + 120d/0,25) [dní], S = (18(0,25 - d)/0,25 + 20d/0,25) [K]
Při ceně tepla 600 Kč/GJ lze vztah upravit na:
P = 0,052.(230.(0,25 - d)/0,25 + 120d/0,25).(18.(0,25 - d)/0,25 + 20d/0,25)/R [Kč/m2]
Ztráta nezateplené stěny je P0 = 215 [Kč/m2]
Zateplením tedy ročně ušetříme z 1 m2 obvodové stěny částku V = P0 - P[Kč/m2]
Prostou návratnost v rocích pak můžeme spočítat jako I/V. Pokud se zajímáme o úspory za teplo za n let snížené o investice při současných cenách, můžeme to spočítat jako V.n - I.
Je-li jako kritérium správné tloušťky izolace zvoleno minimum prosté návratnosti, lze doporučit jakoukoli tloušťku izolace od 8 do 25 cm, kdy je doba návratnosti pod šest let. Pokud však za kritérium zvolíme maximum úspor za teplo za třicet let snížených o investiční náklady, pak dojdeme k optimu až pro tloušťky vyšší než 20 cm. Toto kritérium lépe odpovídá hloubce vyčerpání potenciálu úspor. Donedávna obvyklých a dnes stále často používaných 8 cm izolace je zcela nedostatečné, potenciál úspor je vyčerpán sotva ze dvou třetin a ještě 1000 Kč/m2 proděláme. Pokud jsou tedy energetické audity založeny na kritériu minimální prosté návratnosti, nemá vůbec význam, aby byly prováděny.
POTENCIÁL ÚSPOR
Bylo by neodpustitelné, aby kvůli nedomyšlené dotační politice zůstala podstatná část úspor nevyužita. Špatné řešení můžeme ukázat na jednoduchém příkladu: zateplíme-li pět domů izolací o malé tloušťce, budou úspory energie i celková cena zateplení přibližně stejné, jako při zateplení tří domů izolací o velké tloušťce. Zdánlivě stejný efekt za stejné peníze. Ale rozdíl je podstatný v tom, že v prvním případě se stanou dvě pětiny potenciálu úspor umrtvenými, kdežto v druhém případě jsou stále k dispozici.
Dotace by měly být udělovány jen na důkladné zateplení; měly by uhradit navýšení ceny zateplení oproti doposud běžnému zateplení např. 10 cm izolace. Pak by investora stálo zateplení domu 25 cm izolace stejně jako 10 cm. Součástí žádosti o dotaci by pak nemusel být draze placený energetický audit, stačilo by vyplnit pouze formulář a nechat ho potvrdit na stavebním úřadě. Energetický audit by byl vyžadován pro udělení dotace jen v případě, kdy použití silné izolace není technicky efektivně proveditelné. Podobně by mohly být udělovány i dotace na zateplení střechy, stropů, sklepa či příspěvek na kvalitní okna s trojím zasklením. Možná by bylo vhodné dotovat i úroky z dlouhodobých půjček na zateplení.
AUTOR: RNDr. Jiří Svoboda, DSc.
Ústav fyziky materiálů v.v.i.
AUTOR: RNDr. Jindřiška Svobodová, PhD.
Pedagogická fakulta
Masarykovy univerzity Brno
Poznámky k dotační politice
Podpora úsporných opatření a obnovitelných zdrojů nemůže být prováděna pouze dotacemi realizací. Je třeba řešit problémy v různých oblastech. Například při pěstování energetických plodin je nutno zjistit, jak a kde jednotlivé druhy pěstovat, jak vyčerpávají půdu, jak nejlépe plodiny množit aj. Rovněž šlechtění energetických plodin by mohlo být přínosné. Dostupné informace a kvalifikovaná pomoc jsou v současné době důležitější než vlastní dotace na produkci energetických plodin. Pokud to podceníme, může se stát, že do nově nainstalovaných kotlů na biomasu nebude co přikládat. Podobně je třeba hledět i na problém pasivních domů. Dodnes neexistuje dostatečně jednoduchý a levný stavební systém pro pasivní domy, který by mohli projektanti rutinně využívat. Máme si vzít za vzor německé a rakouské pasivní domy vybavené velkým množstvím drahých aktivních systémů, anebo jít vlastní cestou spíše jednoduché stavby s důrazem na izolace? Rozhodně je třeba na základě analýzy současného stavu začít podporovat výzkum formou pilotních projektů, grantů a soutěží pro oblast úspor energie a OZE. V případě tepelné ochrany budov by zřejmě stálo za úvahu i další zpřísnění norem pro nové stavby a rekonstrukce.
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
