Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie:
Nabucco je trochu jako lochneska
* V poslední době se více než dříve opakuje otázka bezpečnosti energetického zásobování. Co si o tom myslíte vy jako odborník?
Nechci tuto otázku zlehčovat, ale plynárenské společnosti dodávají svým zákazníkům na území ČR plyn od roku 1847, tedy přes 160 let. Za posledních 35 let, od kdy je dodáván do ČR zemní plyn, dnes téměř třem milionům zákazníků, nedošlo ani jeden jediný den k přerušení dodávek. Ani letošní lednová tzv. plynová krize se v ČR vůbec zákazníků nedotkla a ještě jsme zásobovali sousední Slovensko. Je potřeba si uvědomit, že naše plynárenské odvětví bylo a je na vysoké kvalitativní úrovni. Na druhou stranu je zřejmé, že s ohledem na globalizaci a zvyšující se zájem o energie se vnější podmínky průběžně mění a Česká republika na tyto změny musí nadále věcně reagovat.
* Jak se dá na případné přerušení dodávek připravit?
Pro bezpečnost a spolehlivost dodávek zemního plynu v ČR jsou zcela zásadní 4 základní prvky: diverzifikované zdroje a přepravní cesty, podzemní zásobníky plynu, vlastnosti přepravní soustavy a zachování schopnosti tržních plynárenských subjektů reagovat pružně na krizové stavy. Ani EU se neodvrací od vyššího využití plynu, ale snaží se diverzifikovat zdroje, trasy a podpořit výstavbu zásobníků. V každé zemi mohou nastat problémy, nemůžete na tisících kilometrech napříč desítkami zemí vyloučit nestabilní vnitropolitickou situaci nebo terorismus. I ropné plošiny, jaderná energetika, uhlí, biopaliva atd. mají svá rizika. Proto základem bezpečnosti by měly být co nejširší mix zdrojů, diverzifikace a dostatečné zásoby. Ty máme ve vztahu ke spotřebě 2. největší v Evropě a ještě se budou zvyšovat.
* Jaký očekáváte v tomto směru další vývoj?
Bezpečnost dodávek zemního plynu pro Evropu se bude přijímanými opatřeními průběžně zvyšovat. Důvodem je skutečnost, že EU 27 bude kolem roku 2030 ze 70 % závislá na dodávkách energetických surovin a až z 80 % na dodávkách zemního plynu z teritorií mimo EU.
* Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Máte pocit, že situace v lednu také přinesla něco pozitivního?
Nepochybně. Velice významné bylo praktické ověření skutečnosti, že k nám může být plyn dodáván ze dne na den naprosto bez problémů reversibilně, tedy z druhé strany. Za celých 35 let to nikdy nikdo v takovém rozsahu nezkusil. To je velmi perspektivní zjištění, zejména s ohledem na zvyšující se podíl dodávek zkapalněného plynu z Afriky a Středního východu. Druhým přínosem byl fakt, že vzniklá situace nastartovala všeobecnou politickou aktivitu a EU začala konečně věcně jednat o mezivládních dohodách o větší diverzifikaci zdrojů a přepravních cest, o financování zvyšování zásob, kvalitních přeshraničních propojeních. V tomto směru odvedla velký kus práce česká politická reprezentace v rámci předsednictví EU. Uvidíme, k jakým závěrům to povede na jarním summitu v r. 2010, kde by se měl představit Akční plán EU pro energetiku na léta 2010-2012. Pozitivní je i to, že podle průzkumu nyní více než 60 % lidí zlepšilo svoje mínění o rozhodujícím dovozci, tedy o RWE, a 75 % všech dotázaných v průzkumu Ipsos Tambor uvedlo, že chtějí vytápět své domácnosti raději zemním plynem dováženým ze zahraničí než tuzemským uhlím.
* Je už jasné, jaké energetické infrastrukturní projekty bude Unie financovat ze svých prostředků?
Ta debata není uzavřená, ale mělo by se propojit Pobaltí, sever a jih střední a východní Evropy a středomořský energetický okruh. Jasno je už o finančních prostředcích uvolněných pro ČR z EU na rozšíření kapacit podzemního uskladňování zemního plynu. Určité prostředky bude možné zřejmě využít i na výstavbu plynovodu Gazela, který propojí ČR s připravovaným "baltským" plynovodem.
* A Nabucco?
Nabucco byl zatím trochu jako lochneska, chvíli byl ve středu zájmu, a ten pak zase na čas utichl. Teď je znova na hladině. Před týdnem došlo k důležité dohodě s Tureckem ohledně výstavby na jeho území. Ta jednání s různými přestávkami trvala 4 roky. Přitom Nabucco je pro středoevropské země a země jihovýchodní Evropy a Balkánu velmi zajímavý projekt, protože by měl do Evropy přivést další zemní plyn z mimoruských zdrojů. To by zvýšilo bezpečnost dodávek jak z hlediska zdrojového, tak hlavně z hlediska přepravních cest. Jak bylo řečeno, podpis dohody s Tureckem je významným krokem k výstavbě Nabucca, ale musí se učinit řada dalších.
* O jak velkou investici se jedná a odkud půjde plyn?
Asi 8 miliard Eur. Hlavní zátěž financování by mělo nést konsorcium šesti soukromých společností včetně RWE a část i EU. Nyní je nutná politická podpora a jednání o dodávkách vlastního plynu se zúčastněnými zeměmi středoasijské oblasti, ale i s ruským Gazpromem a sladit zájmy zúčastněných stran. Investoři požadují určité záruky.
* Ale Ázerbájdžánci podepsali smlouvu na dodávání jejich plynu do Ruska údajně jako protitah proti Nabuccu...
Ázerbájdžán a další státy disponují dostatečnými zásobami plynu. Z tohoto hlediska je možné, aby dodávaly tzv. na obě strany. Je to spíš otázka věcných objednání a politických dohod.
* A jste připraveni na případnou vyšší poptávku z důvodu výstavby plynových elektráren?
Ceny elektřiny se vlivem nedostatku zdrojů zvyšují a plynové elektrárny jsou stále atraktivnější. Už neplatí, že využívání plynových elektráren je ekonomicky méně výhodné. V současné době jsou náklady na výrobu 1 MWh elektřiny v hnědouhelné elektrárně jen zhruba o necelých pět euro nižší než v elektrárně na zemní plyn, ale byly již i na stejné úrovni. Uhlí se bude u nás prodávat na komoditní burze v Kladně v aukcích, a tudíž jeho cena se bude při rostoucí poptávce zákonitě zvyšovat. Výrobu elektřiny z uhlí budou nadále prodražovat povolenky na vypouštění emisí CO2. Zdrojové zabezpečení výkonu plynových elektráren je pro nás klíčovou otázkou, protože v tomto způsobu užití vidíme velké přínosy pro stabilitu elektroenergetické soustavy a výrobních zdrojů elektřiny. Jsme si jisti, že zajistit dodávky zemního plynu nebude pro nás v Česku problém.
* Nepochybuji o tom, že z vašeho pohledu jsou tedy zřejmě plynové elektrárny perspektivní...
Určitě má smysl vyrábět "špičkovou" elektřinu v elektrárnách s technologií a palivem s vysokou účinností a rychlou a pružnou reakcí na vyvolanou potřebu výroby elektřiny. V současných tradičních elektrárnách se dnes při nedostatku energií jen 29 % energie v palivu mění na elektřinu a více než 70 % uvolněného tepla se ztrácí bez užitku. Zemní plyn je přitom univerzálním ekologicky přijatelným zdrojem s vysokou účinností přeměny.
* Domníváte se, že lidé myslí již ekologicky, když většina chce raději dovážený plyn než uhlí?
Ekologické smýšlení, a to nejen u mladých lidí, se hodně mění. Ale to není jediný důvod zájmu o plyn. Plyn je čisté palivo, jak se i v krizi ukázalo. Je spolehlivé 365 dní v roce, pohodlné a velmi jednoduché na ovládání. Když to řeknu stručně, je o něco dražší, ale nemusíte ho skládat do sklepa, každý rok malovat atd.
Nechci tuto otázku zlehčovat, ale plynárenské společnosti dodávají svým zákazníkům na území ČR plyn od roku 1847, tedy přes 160 let. Za posledních 35 let, od kdy je dodáván do ČR zemní plyn, dnes téměř třem milionům zákazníků, nedošlo ani jeden jediný den k přerušení dodávek. Ani letošní lednová tzv. plynová krize se v ČR vůbec zákazníků nedotkla a ještě jsme zásobovali sousední Slovensko. Je potřeba si uvědomit, že naše plynárenské odvětví bylo a je na vysoké kvalitativní úrovni. Na druhou stranu je zřejmé, že s ohledem na globalizaci a zvyšující se zájem o energie se vnější podmínky průběžně mění a Česká republika na tyto změny musí nadále věcně reagovat.
* Jak se dá na případné přerušení dodávek připravit?
Pro bezpečnost a spolehlivost dodávek zemního plynu v ČR jsou zcela zásadní 4 základní prvky: diverzifikované zdroje a přepravní cesty, podzemní zásobníky plynu, vlastnosti přepravní soustavy a zachování schopnosti tržních plynárenských subjektů reagovat pružně na krizové stavy. Ani EU se neodvrací od vyššího využití plynu, ale snaží se diverzifikovat zdroje, trasy a podpořit výstavbu zásobníků. V každé zemi mohou nastat problémy, nemůžete na tisících kilometrech napříč desítkami zemí vyloučit nestabilní vnitropolitickou situaci nebo terorismus. I ropné plošiny, jaderná energetika, uhlí, biopaliva atd. mají svá rizika. Proto základem bezpečnosti by měly být co nejširší mix zdrojů, diverzifikace a dostatečné zásoby. Ty máme ve vztahu ke spotřebě 2. největší v Evropě a ještě se budou zvyšovat.
* Jaký očekáváte v tomto směru další vývoj?
Bezpečnost dodávek zemního plynu pro Evropu se bude přijímanými opatřeními průběžně zvyšovat. Důvodem je skutečnost, že EU 27 bude kolem roku 2030 ze 70 % závislá na dodávkách energetických surovin a až z 80 % na dodávkách zemního plynu z teritorií mimo EU.
* Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Máte pocit, že situace v lednu také přinesla něco pozitivního?
Nepochybně. Velice významné bylo praktické ověření skutečnosti, že k nám může být plyn dodáván ze dne na den naprosto bez problémů reversibilně, tedy z druhé strany. Za celých 35 let to nikdy nikdo v takovém rozsahu nezkusil. To je velmi perspektivní zjištění, zejména s ohledem na zvyšující se podíl dodávek zkapalněného plynu z Afriky a Středního východu. Druhým přínosem byl fakt, že vzniklá situace nastartovala všeobecnou politickou aktivitu a EU začala konečně věcně jednat o mezivládních dohodách o větší diverzifikaci zdrojů a přepravních cest, o financování zvyšování zásob, kvalitních přeshraničních propojeních. V tomto směru odvedla velký kus práce česká politická reprezentace v rámci předsednictví EU. Uvidíme, k jakým závěrům to povede na jarním summitu v r. 2010, kde by se měl představit Akční plán EU pro energetiku na léta 2010-2012. Pozitivní je i to, že podle průzkumu nyní více než 60 % lidí zlepšilo svoje mínění o rozhodujícím dovozci, tedy o RWE, a 75 % všech dotázaných v průzkumu Ipsos Tambor uvedlo, že chtějí vytápět své domácnosti raději zemním plynem dováženým ze zahraničí než tuzemským uhlím.
* Je už jasné, jaké energetické infrastrukturní projekty bude Unie financovat ze svých prostředků?
Ta debata není uzavřená, ale mělo by se propojit Pobaltí, sever a jih střední a východní Evropy a středomořský energetický okruh. Jasno je už o finančních prostředcích uvolněných pro ČR z EU na rozšíření kapacit podzemního uskladňování zemního plynu. Určité prostředky bude možné zřejmě využít i na výstavbu plynovodu Gazela, který propojí ČR s připravovaným "baltským" plynovodem.
* A Nabucco?
Nabucco byl zatím trochu jako lochneska, chvíli byl ve středu zájmu, a ten pak zase na čas utichl. Teď je znova na hladině. Před týdnem došlo k důležité dohodě s Tureckem ohledně výstavby na jeho území. Ta jednání s různými přestávkami trvala 4 roky. Přitom Nabucco je pro středoevropské země a země jihovýchodní Evropy a Balkánu velmi zajímavý projekt, protože by měl do Evropy přivést další zemní plyn z mimoruských zdrojů. To by zvýšilo bezpečnost dodávek jak z hlediska zdrojového, tak hlavně z hlediska přepravních cest. Jak bylo řečeno, podpis dohody s Tureckem je významným krokem k výstavbě Nabucca, ale musí se učinit řada dalších.
* O jak velkou investici se jedná a odkud půjde plyn?
Asi 8 miliard Eur. Hlavní zátěž financování by mělo nést konsorcium šesti soukromých společností včetně RWE a část i EU. Nyní je nutná politická podpora a jednání o dodávkách vlastního plynu se zúčastněnými zeměmi středoasijské oblasti, ale i s ruským Gazpromem a sladit zájmy zúčastněných stran. Investoři požadují určité záruky.
* Ale Ázerbájdžánci podepsali smlouvu na dodávání jejich plynu do Ruska údajně jako protitah proti Nabuccu...
Ázerbájdžán a další státy disponují dostatečnými zásobami plynu. Z tohoto hlediska je možné, aby dodávaly tzv. na obě strany. Je to spíš otázka věcných objednání a politických dohod.
* A jste připraveni na případnou vyšší poptávku z důvodu výstavby plynových elektráren?
Ceny elektřiny se vlivem nedostatku zdrojů zvyšují a plynové elektrárny jsou stále atraktivnější. Už neplatí, že využívání plynových elektráren je ekonomicky méně výhodné. V současné době jsou náklady na výrobu 1 MWh elektřiny v hnědouhelné elektrárně jen zhruba o necelých pět euro nižší než v elektrárně na zemní plyn, ale byly již i na stejné úrovni. Uhlí se bude u nás prodávat na komoditní burze v Kladně v aukcích, a tudíž jeho cena se bude při rostoucí poptávce zákonitě zvyšovat. Výrobu elektřiny z uhlí budou nadále prodražovat povolenky na vypouštění emisí CO2. Zdrojové zabezpečení výkonu plynových elektráren je pro nás klíčovou otázkou, protože v tomto způsobu užití vidíme velké přínosy pro stabilitu elektroenergetické soustavy a výrobních zdrojů elektřiny. Jsme si jisti, že zajistit dodávky zemního plynu nebude pro nás v Česku problém.
* Nepochybuji o tom, že z vašeho pohledu jsou tedy zřejmě plynové elektrárny perspektivní...
Určitě má smysl vyrábět "špičkovou" elektřinu v elektrárnách s technologií a palivem s vysokou účinností a rychlou a pružnou reakcí na vyvolanou potřebu výroby elektřiny. V současných tradičních elektrárnách se dnes při nedostatku energií jen 29 % energie v palivu mění na elektřinu a více než 70 % uvolněného tepla se ztrácí bez užitku. Zemní plyn je přitom univerzálním ekologicky přijatelným zdrojem s vysokou účinností přeměny.
* Domníváte se, že lidé myslí již ekologicky, když většina chce raději dovážený plyn než uhlí?
Ekologické smýšlení, a to nejen u mladých lidí, se hodně mění. Ale to není jediný důvod zájmu o plyn. Plyn je čisté palivo, jak se i v krizi ukázalo. Je spolehlivé 365 dní v roce, pohodlné a velmi jednoduché na ovládání. Když to řeknu stručně, je o něco dražší, ale nemusíte ho skládat do sklepa, každý rok malovat atd.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
