Pátek, 29. března 2024

Bydlete chytře. Pod zemí...

Češi jsou ve věcech bydlení spíše konzervativní. I je ale začíná lákat možnost úspor energie.
Bydlete chytře. Pod zemí...
Bydlet pod zemí? Unikátní bytový projekt v Horních Počernicích dokazuje, že představy o vlhkých doupatech jsou daleko od pravdy. Komplex začal v okrajové části Prahy růst teprve nedávno. Tvoří jej 168 nízkoenergetických obydlí, mezi nimi i pětice bytů a jeden dům skrývající se pod zemí.
Oproti ostatním stavbám mají velkou výhodu. Zemina působí jako kondenzátor, její teplota je bez ohledu na počasí na stále stejné úrovni asi 10 stupňů Celsia. Pokud jsou venku desetistupňové mrazy, stačí k vytopení na příjemných 20 stupňů nad nulou ohřát vnitřní prostor jen o dalších deset stupňů. Stejný princip funguje i opačně: v létě ušetříte za klimatizaci.
Byty ale využívají i dalších trendů nízkoenergetického bydlení: od tepelných čerpadel, přes solární panely až po rekuperaci.
"Všechny domy se nám podařilo prodat ještě ve fázi, kdy byly na papíře," chlubí se Jan Konhefr, majitel společnosti Konhefr - Stavby a interiéry, která je developerem projektu.

Pravěcí lidé i Bill Gates
Příznivci domů v zemi neobjevili nic nového. Svědčí o tom archeologické nálezy pravěkých sídlišť, v nichž do země zapuštěné domy převažují. Spojovat bydlení pod zemí s představou chudoby jsme si zvykli až ve 20. století.
Podzemní domy jako alternativní způsob bydlení přišly znovu "do kurzu" v 70. letech minulého století v USA. A není to poprvé, co se "moudrost předků" stala zdrojem inspirace pro moderní technologie. Ropná krize tehdy vynesla do popředí otázku energetických úspor. Až 40 procent energie jde přitom na provoz budov.
Díky ropné krizi tak vznikla řada nových technologií. Právě tady je třeba původ takzvaných pasivních domů, velmi populárních zejména v Rakousku a Německu.
S návrhy podzemních domů přišli nejprve texaští architekti. Kromě úspory energie mají totiž stavby ještě další výhodu: skýtají ochranu před tornády a hurikány, které Texas a jeho okolí sužují.
Architekti postupně přišli na to, jak zdůraznit žádoucí a potlačit nechtěné vlastnosti těchto staveb. Dnes nejsou výjimkou ani domy, na jejichž vytápění i v zimě postačí užívání spotřebičů typu rychlovarné konvice.
Vzedmutí zájmu přišlo po 11. září 2001. Mohla za to hlavně snaha bydlet v domech, které budou bezpečné. Dnes jich proto v USA stojí nejvíc na světě, podle odhadů několik tisíc. A staví se dále.
Třeba texaský architekt Rick Ohanian, který stál v 70. letech na počátku vývoje novodobých podzemních domů, dnes takovou stavbu navrhuje každý čtvrtý měsíc.
V USA se navíc staly i záležitostí prestiže. V domě, který je částečně skrytý v kopci, bydlí třeba miliardář a zakladatel firmy Microsoft Bill Gates.

Průkopníci ze Smíchova
V Čechách má výstavba zatím krátkou historii. "Zřejmě prvním byl dům manželů Veselovských na pražském Smíchově, který vyrostl v půlce 90. let minulého století," říká Helena Frkalová z občanského sdružení Zelené bydlení.
"Přijeli jsme se na něj v roce 1998 s manželem podívat, protože nás to zajímalo. Důsledkem bylo to, že jsme se sami rozhodli postavit podobný dům také," dodává.
O rok později vyrazili do USA, kde navštívili architekta Malcolma Wellse, jednoho z dalších "otců-zakladatelů" ze 70. let. "Dal nám cenné rady, jak začít stavět podzemní domy i v České republice, a zprostředkoval i kontakt s firmou, která dodala potřebnou dokumentaci," popisuje Frkalová.
K výstavbě přesvědčili další lidi ze svého okolí, s nimiž založili sdružení Zelené bydlení. To se zaměřilo na propagaci a podporu ekologicky šetrných způsobů bydlení. A hlavně: vybudovalo ekosídliště s pěti podzemními domy v Jižním Chlumu u Zlína.
"Lidé z celé republiky se k nám jezdí inspirovat, ekosídliště Jižní Chlum se stalo jakýmsi poutním místem," říká Frkalová.
Kolik návštěvníků svůj podzemní dům skutečně postaví, ale netuší. "Nemáme většinou zpětnou vazbu. Můžeme jen odhadovat, že jich v Čechách stojí přibližně 30," vysvětluje.
Jedním z těch, kdo zde nalezli inspiraci, je i již zmíněný Jan Konhefr. O domech v Jižním Chlumu se dozvěděl z médií.
"Nejprve jsem se rozhodl vyzkoušet tento druh bydlení na vlastní kůži, abych mohl své zkušenosti a pocity prezentovat klientům." Sám proto bydlí v rodinném domě v komplexu v Horních Počernicích.

Předpojatí Češi
Češi však prý mají stále předsudky. Myslí si například, že je v podzemních domech tma.
Zakořeněný názor vyvrací architekt Michal Hlaváček, který byty právě v Horních Počernicích navrhl. "Opak je pravdou, světlo je možné za pomoci technologie jakési světelné šachty přivést do všech místností. Díky tomu uvnitř vznikla i jakási zelená atria - na těch mohou majitelé například pěstovat rostliny," popisuje.
Tvrdí navíc, že majitelé domů ušetří i za pozemek, protože prostor nad byty je možné využít jako zelenou plochu. "Není potom problém mít v podzemí například bazén, na který by vám na vašem pozemku už nezbylo místo," upozorňuje.
Stavitel Konhefr je přesto skeptický. V Česku prý netradiční způsob bydlení neaspiruje na to, stát se masovou záležitostí.
Přesto plánuje další projekty, jejichž součástí podzemní byty budou. "Chytří lidé v nich budou chtít bydlet proto, že nebudou muset utrácet peníze za drahé energie a přitom budou mít plný komfort. Tím se myslím stanou v Česku také prestižní záležitostí," uzavírá.

AUTOR: Pavla Kreuzigerová

Výhody podzemních domů
Běžná údržba vyžaduje podstatně méně času a peněz než u běžného obydlí.
Náklady na vytápění jsou až desetkrát nižší.
Domy jsou odolné proti požáru, živelním pohromám i selhání infrastruktury. Při dlouhodobém výpadku dodávky energie lze teplotu udržet nad +20° C.
Jsou dokonale zvukově izolované. Umožňují proto bydlení i v hlukově velmi exponovaných lokalitách.
Architektonicky maximálně zachovávají původní ráz krajiny a asimilační plochu zeleně.

Zdroj: občanské sdružení Zelené bydlení
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů