Studie Olomouckého kraje paušálně nezakazuje výstavbu dalších větrných elektráren.

Transparentní podmínky, dostatek informací a konstruktivní přístup k problematice – to jsou podmínky pro rozvoj větrné energie na území Olomouckého kraje. Vyplývá to ze závěrů Odborného semináře o větrné energii, který minulý týden na půdě Krajského úřadu v Olomouci pořádala Česká společnost pro větrnou energii.

Odborným seminářem o větrné energii na půdě Krajského úřadu v Olomouci pokračovala série tematických regionálních akcí pořádaných Českou společností pro větrnou energii, profesní asociací která v České republice obor větrné energie zastřešuje. Cílem semináře je seznámit širší odbornou veřejnost s aktuální situací v oboru větrné energetiky v ČR a ve světě.

Seminář uskutečněný v uplynulém týdnu v prostorách Krajského úřadu Olomouckého kraje byl určen především pracovníkům úřadů činných v povolovacích řízeních a investorům, kteří v Olomouckém kraji připravují projekty větrných elektráren (VtE). Podobně zaměřené odborné semináře s úspěchem uspořádala ČSVE letos v březnu a květnu ve spolupráci s Plzeňským, resp. Královéhradeckým krajem. V polovině dubna také proběhl v Praze mezinárodní workshop připravený společně s European Wind Energy Association (www.ewea.org).

Olomoucký seminář zahájil úvodním slovem Ing. Pavel Horák, náměstek hejtmana s gescí za oblast regionální rozvoj, životní prostředí, zemědělství.

S první odbornou přednáškou vystoupil předseda ČSVE Mgr. Michal Janeček, který shrnul dosavadní vývoj oboru větrné energetiky ve světě i v ČR. Následovala prezentace místopředsedy asociace Ing. Pavla Prchala, který představil potenciál i přirozená omezení rozvoje větrné energie na území Olomouckého kraje a demonstroval vliv dodatečných ochranných pásem, která přináší Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje. Po této prezentaci se rozvinula diskuse, v níž mimo jiné zaznělo upozornění zástupců Krajského úřadu, že Územní studie má pouze doporučující charakter.

Odborný blok pokračoval vystoupeními odborníků na památkové hodnoty a na hodnocení krajinného rázu, kteří ve svých prezentacích ukázali, že větrné elektrárny neznamenají pouze negativní zásah do krajiny a to i ve vztahu k památkově chráněným hodnotám. Jejich prezentace byly doplněny i  příklady z praxe. Odborný seminář zakončila vystoupení specialisty z Národní referenční laboratoře pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí s jeho populární prezentací na téma hluk a větrné elektrárny a odborníka, který posuzuje vliv těchto strojů na ptáky a netopýry.

ČSVE vítá znovuotevření diskuse

„Česká společnost pro větrnou energii jako subjekt zastřešující činnost společností aktivních při rozvoji větrné energie v České republice vítá znovuotevření diskuse v Olomouckém kraji“ uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. „Důležitým výstupem z tohoto semináře je pro nás ujištění, že Územní studie má pouze doporučující charakter a že v navrhovaných dodatečných ochranných pásmech je tedy možné o přípravě projektů větrných elektráren hovořit ,“ dodal Janeček.

Větrné elektrárny v Olomouckém kraji zásobí 20 tisíc lidí

Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice roste, významné přírůstky vykazuje zejména větrná energetika. V Olomouckém kraji se loni vyrobilo více než 30 tisíc MWh elektřiny, což znamená pokrytí spotřeby více než 20 tisíc lidí. Vyrobená elektřina z větru v Olomouckém kraji za minulý rok již snese zajímavé srovnání: V uhelných elektrárnách by se při stejné výrobě elektřiny spálilo uhlí, dovezené nákladním vlakem o délce téměř 10 kilometrů.

V současnosti stojí na území Olomouckého kraje 32 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 37,2 MW. Vzhledem k naplňování závazku České republiky vůči Evropské unii, který do roku 2020 počítá s 13,5% podílem obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny, uvažuje ČSVE v případě Olomouckého kraje o potenciálu 63 MW instalovaného výkonu.

Splníme závazky vůči EU?

V současnosti je na území České republiky ve větrných elektrárnách instalován výkon v hodnotě 160 MW (koncem března 2008 šlo o 133,1 MW). Větrné elektrárny v ČR loni vyrobily 244,7 milionu kWh elektřiny a pokryly tak spotřebu 172 tisíc lidí, což je cca město velikosti Plzně. Mezi nejnovější počiny v rámci celé země patří větrné elektrárny u Horního Částkova, Nové Vsi v Horách, Bantic, Trojmezí nebo Anenské Studánky. Aktuální výkupní cenou 2,34 Kč/kWh je větrná energie nejlevnějším obnovitelným zdrojem a výrobními náklady začíná konkurovat některým starším uhelným elektrárnám.

Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) vychází z platné Státní energetické koncepce schválené vládou ČR v roce 2004 a předpokládá, že do roku 2010 vzroste instalovaná kapacita ve větrných elektrárnách na 450 MW. Celková roční výroba ve větrných elektrárnách tak dosáhne 930 GWh a pokryje spotřebu 640 tisíc lidí (tj. cca polovina hlavního města Prahy). Do čtyř let se počítá s instalovaným výkonem ve větrných elektrárnách ve výši 1000 MW. Tyto kapacity vyrobí přibližně 2,5 TWh elektrické energie, což je prakticky ekvivalent dnešní výroby ve vodních elektrárnách.

Výstavbě obnovitelných zdrojů by mohla napomoci i zvažovaná změna platné legislativy, která hodlá prohlásit některé energetické zdroje za stavby ve veřejném zájmu a tím urychlit proces jejich schvalování. Změna by se vedle staveb jaderných elektráren týkala právě využití obnovitelných zdrojů.

Michal Janeček

předseda České společnosti pro větrnou energii

kontakt: predseda@csve.cz, 602 796 687