Energetická účinnost a zelený růst

Na předním místě evropské agendy stojí právě teď trojhlavá krize ekonomického poklesu, klimatických změn a tlaku na energetickou bezpečnost. Tyto problémy spolu úzce souvisejí, a proto musí být i jejich řešení jednotná.

Na jarním zasedání uvolnila Evropská rada 5 miliard eur pro řadu projektů určených na znovunastartování ekonomiky, valná většina souvisí s energetikou. Dánsko oceňuje, že je dávána přednost rozvíjení nové infrastruktury včetně plánu na propojení zemí baltského regionu. Dále podporuje cíl bezpečnostní politiky vyčlenit fondy na energetické projekty, jako je stavba plynovodu Nabucco, který má zásobovat Evropu plynem ze Střední Asie a kavkazských zemí, a snížit tak závislost na Rusku.

Přesto činy v důležité oblasti energetické účinnosti na evropské úrovni zaostávají. Vypadá to, že dosud nebyl plně doceněn jejich potenciál. Inspiraci nabízí Dánsko: v posledních 25 letech je spotřeba energie konstantní i přesto, že naše hospodářství roste.

Není přehnané říct, že nedávná plynová krize byla nejzávažnějším ohrožením energetického zásobování unie v poslední době. Chránit Evropany před další takovou krizí jen hledáním nových zdrojů dodávek by bylo chybné. Součástí řešení musí být i zvýšení energetické účinnosti. K tomu nás ostatně vybízí i vážné ekonomické problémy, kterým dnes čelíme. Nesmíme se nechat ukolébat skutečností, že ceny energie jsou nižší než před půl rokem, neboť opět porostou. Nejlevnější energií je ta, kterou nespotřebujeme.

Výpočty ukazují, jak velký dopad na středoevropské a východoevropské ekonomiky by mohla mít snížení emisí CO2 a nadbytečné spotřeby energie. Kdyby byla například renovována síť dálkového vytápění v některých východoevropských městech, spotřeba energie by se tam mohla snížit o 40 - 60 %. Návratnost takové investice bývá jeden až dva roky a v dlouhodobém horizontu jsou možné úspory tak obrovské, že si středoevropské a východoevropské země prostě nemohou dovolit takovou investici neprovést. Rozsáhlý renovační program může navíc vytvořit 50 - 180 tisíc pracovních míst a snížit emise CO2 až o 62 milionů tun ročně. Zároveň takový program vytvoří kvalitnější tepelně izolované bydlení se spotřebou tepla o 70 až 80 % nižší, což zároveň sníží znečištění vzduchu.

Původní význam řeckého slova krize (krísis) je "bod obratu". Měli bychom se zaměřit na opatření, která spojují zdravý rozum a ochranu životního prostředí a současně přispívají ke zvyšování energetické účinnosti.


Per Stig Moller, Connie Hedegaardová
Per Stig Moller je dánským ministrem zahraničních věcí. Connie Hedegaardová je dánskou ministryní pro klima a energetiku