ČPU: Elektřina z plynu má v Česku budoucnost

V Česku se v současnosti hovoří již o sedmi projektech na výstavbu paroplynových elektráren.

Nejnověji o záměru RWE postavit plynový zdroj u Mochova. Proč se investoři zabývají myšlenkami na stavbu plynových elektráren? Jaké mají mít tyto zdroje přínosy pro ČR? Zeptali jsme se generálního sekretáře České plynárenské unie Josefa Kastla.

Proč vzniká v poslední době tolik projektů na plynové elektrárny? Potřebujeme je vůbec?

Těch důvodů je celá řada. Česko disponuje pouze omezenými zdroji surovin. Uhelné elektrárny dosluhují a investoři nemají moc možností na výběr. Plynové zdroje budou zřejmě muset u nás nahradit výpadek, který by po roce 2015 nastal po plánovaném uzavření tří uhelných zdrojů. Určitě má smysl vyrábět špičkovou elektřinu v elektrárnách s technologií a palivem s vysokou účinností a minimálními vlivy na životní prostředí, než v zařízeních, kde exhalace jsou vysoké, kde se energie obsažená v palivu mění dnes na elektřinu pouze z 29 % a více než 70 % se ztrácí bez užitku.

Česko je ale závislé na dovozu zemního plynu z Ruska. Je rozumné sázet na plyn s vědomím, že může přijít další krize dodávek?

Zdrojové zabezpečení výkonu plynových elektráren je pro odvětví klíčovou otázkou. Zajistit dodávky zemního plynu však není v Česku problém. Právě nedávná plynová krize plně prokázala spolehlivost zásobování plynem v České republice. Naší výhodou jsou diverzifikované dodávky, kromě ruského plynu se můžeme spolehnout také na dodávky z Norska. Také velikost tuzemských zásobníků je na evropské poměry nadstandardní, podzemní zásobníky se navíc dále rozšiřují a také vznikají projekty na nové skladovací kapacity.

Není ale přesto všechno výroba elektřiny ze zemního plynu drahá?

To už neplatí, využívání plynových elektráren je ekonomicky výhodné. Ceny elektřiny se vlivem nedostatku zdrojů zvyšují. V současné době jsou náklady na výrobu 1 MWh elektřiny v hnědouhelné elektrárně jen zhruba o necelých 5 eur nižší než v elektrárně na zemní plyn, ale byly již i na stejné úrovni. Uhlí se bude u nás prodávat na burze v aukcích a jeho cena se bude tudíž zvyšovat. Výrobu elektřiny z uhlí budou nadále prodražovat také povolenky na vypouštění emisí CO2. Ke splnění cílů, které si Evropská unie uložila v souvislosti s ochranou klimatu, potřebuje využívat především ekologická paliva. Plynové elektrárny díky fyzikálním vlastnostem plynného paliva, zvládnutým technologiím s termickou účinností 70-90 %, dosahují např. v paroplynových jednotkách celkově vysoké efektivity přeměny paliva na využívané energie. Přitom produkují o polovinu nižší emise CO2 než klasické uhelné zdroje. To si uvědomuje každý investor zejména v době přípravy obchodování s emisními povolenkami v aukcích.

Hovoříme o ochraně klimatu. Jaké dopady ale má plynová elektrárna na životní prostředí ve svém okolí?

Vliv nově vybudované plynové elektrárny na životní prostředí je minimální. Dnes se dá říci, že roční emise například z plánované elektrárny u Mochova budou několikanásobně nižší, než stávající emise z dopravy v jeho okolí včetně dálnice D11 nebo z blízkých elektráren, které se nacházejí nedaleko severně od plánovaného místa výstavby.

Dalšími výhodami plynových elektráren jsou malý zábor půdy, rychlá výstavba a výrazně nižší nároky na investice. Výraznou předností je také schopnost zajišťovat určitou základní dodávku elektrické energie a současně rychlou odezvu a možnou dodávku výkonu podle potřeb elektrizační sítě. Jaderné elektrárny mohou obsluhovat pouze základní rovnoměrný výkon.

Jak se promítne provoz plynových elektráren do spotřeby zemního plynu v ČR?

Spotřeba zemního plynu v ČR do roku 2017 zřejmě naroste ze současných 9,15 miliardy m3 na 12 miliard m3 Na tomto nárůstu by se měly podílet právě plynové elektrárny. Předpokládá se, že bude realizována i výstavba "menších" paroplynových elektráren v tzv. ostrovních provozech, které by byly schopné v součtu dodávat významné množství elektrické energie a navíc, v době krize dodávek elektrické energie nebo rozpadu elektrizační sítě apod., by byly schopné dodávat elektřinu důležitým zařízením ve městech a obcích - tzv. kritické infrastruktuře.