Martin Herrmann: Krize svědčí konkurenci. Pro klienty je to dobře

Je to docela napínavá hra. Hraje se skoro každý měsíc, vždycky, když se ukrajinské firmě Naftogas blíží termín, do něhož má uhradit ruskému dodavateli splátku za plyn. Zaplatí, či nezaplatí? A když nezaplatí, přestane na Ukrajinu, a tedy i do Evropy, téct ruský plyn? Na výsledek čeká skoro celý kontinent.

Zatím Ukrajinci hlavně díky mezinárodním půjčkám vždycky zaplatili. Nejistota ale trvá. "Ta situace není příjemná, ale děláme maximum pro to, abychom byli na případný výpadek dodávek plynu lépe připraveni," říká Martin Herrmann, šéf největší domácí plynárenské firmy RWE Transgas.

HN: Jsme na plynovou krizi po zkušenostech z letošního ledna připraveni lépe než loni touto dobou?

Udělali jsme řadu opatření pro případ, že by dodávky opět selhaly. Jednak technických, například zvýšení kapacity zpětného toku plynu z České republiky na Slovensko. A pak obchodních - rozhodli jsme se, že budeme plyn skladovat co nejdéle v zásobnících. Dřív jsme plyn do zásobníků dodávali v létě a už od začátku zimního období jsme jej čerpali, aby zásobníky byly na konci zimy prázdné. To ale omezovalo možnost operovat těmito zásobami během zimy v případě přerušení dodávek.

HN: Neprodraží se to? Dřív jste ze zásobníků brali plyn v zimě, kdy je největší spotřeba a plyn je nejdražší. Teď budete nakupovat víc "zimního", tedy drahého plynu?

Ne, tato změna nemá na cenu vliv. Už se nedá říct, že je v zimě plyn automaticky dražší než v létě. My plyn nakupujeme v dolarech a cena je vázána na vývoj ceny ropy. To platí bez ohledu na to, zda je zima či léto.

HN: Je ve srovnání s loňskem v ukrajinsko-ruských vztazích nějaký posun?

My jsme odkázáni jen na informace, které se sem dostanou. Ale víme, že Ukrajina má v zásobnících uskladněno 26 milionů kubíků plynu, to by mělo stačit, aby celý systém mohl fungovat. Hlavní problém je, že Ukrajina musí každý měsíc Rusku zaplatit za dodávky plynu, a každý měsíc jsou obavy, že jí na to peníze nebudou stačit. Samozřejmě tu je silný vliv krize, která Ukrajinu extrémně zasáhla. Co je letos rozhodně jinak než loni touto dobou, je ale diskuse, která běží celý rok mezi Ukrajinou a Ruskem. Díky ní teď každý situaci lépe rozumí. Ale ani Rusko, ani Ukrajina nemají na zopakování krize zájem.

HN: Ale riziko tu je. Velká část Evropy je na ruském plynu závislá. Za určitou náhradu se dá považovat kapalný plyn dovážený ze zámoří. Může to být do budoucna i pomoc pro státy, jako je Česko?

Zkapalněný zemní plyn hraje ve světě skutečně významnou roli a koncern RWE s těmito projekty pracuje. RWE má společnost Excelerate Energy, která vlastní přepravní lodě na kapalný plyn a má speciální technologie, které umožňují zplyňování kapalného plynu přímo na lodích, takže nepotřebujete velké příjmové terminály na pobřeží, dovoz je flexibilnější. Pro řadu evropských zemí je import kapalného plynu důležitý. Pro celý evropský trh je dobré, že se takto zvyšuje celková dodávka plynu na kontinent, což zlepšuje rovnováhu na trhu. Na druhou stranu neočekávám, že by zámořský plyn i třeba v budoucnu dorazil fyzicky až do střední Evropy, do Česka. Tady bude vždycky hlavně ruský plyn a dovoz jiného plynu bude doplňkový, i když důležitý v případě výpadků dodávek z východu.

Část nové kapacity zásobníku v Třanovicích bude k dispozici už v roce 2010

HN: Další nástroj, který má do budoucna vyloučit riziko plynových krizí, je posilování domácích kapacit na skladování plynu. Jak jste daleko s vašimi vlastními projekty?

Chystáme rozšíření zásobníků v Tvrdonicích a Třanovicích. Doufáme, že na ně dostaneme peníze z bruselských fondů. V Třanovicích se už stavba rozběhla. Část nové kapacity tu už budeme mít k dispozici příští rok, od roku 2011 budeme moci s rozšířenou kapacitou v Třanovicích počítat zcela.

HN: Nakolik tyto vaše dva projekty prodlouží dobu, po kterou je země schopná vydržet při výpadku dodávek? Dnes Česku zásoby stačí jen asi na měsíc.

Otázka je, kdo ten uskladněný plyn bude používat a na jaké účely. Nemusí být určen nutně jen pro český trh. Ale čistě technicky nové kapacity přibližně vystačí k zásobování Česka asi o týden navíc. To v případě tuhé zimy, při mírnějších teplotách může být i několik týdnů.

HN: Jak se tuto zimu budou vyvíjet ceny plynu?

Do konce měsíce zveřejníme naše ceny pro první kvartál příštího roku, zatím nečekáme žádný velký pohyb v ceně směrem nahoru ani dolů. Ale ještě k tomu běží nějaké analýzy.

HN: Říkáte, že ceny plynu kopírují ceny ropy - jak ty se podle vás budou vyvíjet po prudkých výkyvech posledních dvou let?

To je těžká otázka. Mne trochu překvapilo, jak rychle šly nahoru ceny ropy v letošním roce v průběhu krize, když trvá snížená poptávka. V cenách plynu se to tak nepromítá, protože na druhou stranu oslaboval dolar, což ten růst trochu kompenzuje. Co bude dál, těžko říct. Kdyby ale růst cen ropy pokračoval, určitě to bude mít významný negativní dopad na ukončení hospodářské krize.

HN: Jak se za ekonomické krize vyvíjí váš odbyt plynu v Česku?

Není to nic veselého. Krize má největší dopad na naše největší odběratele - například hutě nebo sklárny. Co se týká počasí - což má také na spotřebu plynu vliv, tak pro nás byl krásný, tedy chladný leden, ale březen, duben a teď i září, to z našeho hlediska nebylo nic moc. Když sečtu všechny tyto vlivy, vychází, že spotřeba plynu v roce 2009 v Česku je významně pod tím, co jsme očekávali. Odhaduji pokles prodeje v této chvíli na osm, deset procent. Ale i tak se nedá čekat, že naše hospodářské výsledky budou špatné. Nejsme závislí jen na prodeji plynu, máme také další byznys - prodej kapacity v zásobnících, plynárenské sítě.

HN: Jak vidíte vývoj českého trhu do budoucna? Už kolem roku 2012 u nás zřejmě začne v teplárenství chybět uhlí. Teplárenství bude muset víc využívat plyn. Jste schopni zajistit v plné míře rostoucí spotřebu?

Určitě. Naše nákupní portfolio je významně větší, než je dnes prodej v Česku. Plynu máme dost, aby to stačilo jak pro konverzi teplárenského sektoru, tak pro plánované plynové elektrárny.

HN: I vy chcete stavět mezi Mochovem a Čelákovicemi vlastní plynovou elektrárnu. Místním lidem se záměr nelíbí. Dokonce tam nedávno proti vaší stavbě protestovali. Jak váš projekt vypadá?

Jsme v přípravné fázi. Koupili jsme pozemky vedle elektrické rozvodny u obce Mochov, chceme tam stavět zdroj o kapacitě zhruba 1000 megawattů. Celý areál se vejde na pozemek o velikosti 300 krát 120 metrů. Jednáme teď s obcemi Mochov a Čelákovice. Obyvatelé se bojí, že žít vedle elektrárny je nebezpečné. Ale projekt, který tam plánujeme, je velmi profesionální, absolutně bezpečný, nijak by neomezil životní prostředí. Pro obce to má naopak spoustu výhod, při stavbě tam vznikne řada pracovních míst a významně se zlepší infrastruktura.

HN: Co vaše další investice? Jak postupují přípravy na stavbu plynovodu Gazela, který by měl přivádět do země plyn ze západu?

Tím se zabývá naše dceřiná společnost Transgas Net. Je vázán na mezinárodní projekt plynovodu Nordstream (ten má vést pod Baltským mořem a přivádět na sever Německa ruský plyn - pozn. red.). Na navazující trase Gazela intenzivně pracujeme, trochu nám dělají starosti problémy, spojené se schvalovacím procesem. Máme zvlášť problémy s tím, že vlastníci pozemků na trase mohou žádat finanční kompenzace, které pro nás nemusí být přijatelné. V České republice chybějí právní normy, které umožňují, abyste se mohli při budování infrastruktury finančně vypořádat s vlastníky, kteří stavbu chtějí zablokovat.

Koncern RWE českou dceru Transgas prodat nehodlá, zdejší trh je pro něj důležitý

HN: Příští rok vyprší privatizační moratorium na prodej Transgasu, neuvažuje RWE o prodeji českých aktiv?

Občas slyším, že se chystá RWE něco z českých aktivit prodat. My takové plány nemáme. Náš byznys v Česku považujeme za dlouhodobý a stabilní. Celý koncern RWE má celkem 70 tisíc zaměstnanců, český trh z toho představuje 5 tisíc lidí, tedy asi 7 procent. Generujeme tady významný podíl výnosů, v celkové strategii a pozici na trhu nemáme v koncernu jinou tak silnou zemi, jako je Česko.

HN: Ta pozice se ale přece jen trochu mění s tím, jak se plynárenský trh otvírá. A s novými přístupovými cestami i zásobníky plynu se podmínky pro konkurenci budou ještě zlepšovat. Jak rychle klesá váš podíl na prodeji plynu v Česku?

Konkurence roste, přibývá tu hráčů. Ale jen omezený počet z nich je opravdu aktivních, těch je tak deset. V době krize ceny na spotovém trhu jsou významně pod nákupními cenami z dlouhodobých kontraktů, jaké máme my. Což je ohromný prostor pro nové hráče.

HN: Ztrácíte hodně zákazníků?

Ztrácíme jich dost, hlavně ty velké. To však neznamená, že je další rok nemůžeme získat zpátky. Je na tom ale vidět, že trh je živý. S plynem, který se nám nedaří prodat tradičním zákazníkům na českém trhu, chceme operovat v sousedních zemích, v Evropě. Jsme aktivní třeba na Slovensku, opačně zase slovenský SPP založil dceřinou firmu v Česku. Ale to je přesně cíl, který si klade Evropská komise - aby trh fungoval jako evropský. Pro zákazníky je to dobrá zpráva, mají možnost volby. Já bych jen doporučil, aby se neorientovali jen podle ceny, ale dívali se i na to, kdo jim plyn nabízí. Slabý hráč je citlivější na dopady krize i na různé výkyvy trhu a je u něj pravděpodobnější, že může o dodávky přijít.

Co je RWE

RWE v Česku

RWE Transgas, největší dovozce a prodejce plynu v Česku, je nejdůležitější a také řídící část české skupiny RWE. Má dceřiné firmy RWE Transgas Net, jež provozuje plynárenské sítě, a RWE Gas Storage - vlastníka podzemních zásobníků plynu. Celkem uskupení zastřešuje 19 podniků.

RWE Energie

Letos založená obchodní společnost, která zastřešuje regionální distributory plynu - Středočeskou, Západočeskou a Severočeskou plynárenskou. Samostatně stále fungují dcery RWE Východočeská, Severomoravská a Jihomoravská plynárenská.

Expanze na Slovensko

Vloni skupina RWE Transgas založila na Slovensku pod názvem RWE Gas Slovensko obchodní společnost. Už dříve tu prodávala plyn prostřednictvím Východoslovenské plynárenské, nyní rozšiřuje nabídku především pro firemní klientelu po celém Slovensku.


Martin Herrmann (42)

Začínal jako bankéř, do Prahy přišel z rodného Německa ve službách Commerz- bank. Do firmy Transgas nastoupil v roce 2002, od 2007 podnik řídí. Má českou manželku, mluví výborně česky.


125 miliard korun

Činily tržby skupiny RWE v Česku za loňský rok. Proti roku 2007 to znamenalo téméř třetinový růst.

15 miliard korun

čistého zisku vydělala česká část skupiny RWE v roce 2008. Letos bude hospodaření poznamenáno hlavně poklesem prodeje plynu.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz