Návrh aktualizace Státní energetické koncepce z pohledu prevence vzniku krizových situací

13. října představil ministr Tošovský návrh aktualizace Státní energetické koncepce (SEK), který byl současně zveřejněn na stránkách MPO. Je zřejmé, že návrh aktualizované SEK byl ovlivněn závěry a doporučeními "Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu" a jejím oponentským posudkem. Návrh SEK je otevřený a konkrétní, takže umožní i konkrétní a méně zpolitizovanou diskusi.

Struktura SEK odpovídá zásadám tvorby strategických dokumentů. Vychází z analýzy vnějšího a vnitřního okolí. Na základě této situační analýzy jsou formulovány poslání, vize a strategické priority české energetiky. K těmto prvým třem kapitolám koncepce patrně žádné vážnější připomínky nebudou. Určitě se však objeví řada připomínek k navržené koncepci rozvoje a k nástrojům pro realizaci cílů. Nejvíce připomínek bude patrně k oblasti jaderné energetiky, prolomení limitů těžby uhlí a navrhovaným úpravám legislativy.

Šest strategických priorit

Analýza vnějších podmínek zdůrazňuje globální soupeření o primární zdroje energie zesílené růstem ekonomik rozvojových zemí a jejich energetických potřeb. To znamená, že komoditní trhy s energií budou značně ovlivňovány zahraniční politikou a diplomacií vůči producentským zemím a jejich aliancím. Jejím cílem je zajištění přístupu ke zdrojům primární energie a zabezpečení energetických dopravních cest (ropovody, plynovody, námořní trasy, mořské úžiny). Analýza konstatuje, že Evropě hrozí kvůli nedostatku vlastních neobnovitelných zdrojů zvyšování energetické závislosti. Také upozorňuje, že tržní modely nejsou schopny správně ocenit spolehlivost a energetickou bezpečnost. Zdůrazňuje rostoucí tlak na zvýšení ochrany klimatu a politickou orientaci EU na prosazování rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Ty budou postupně měnit strukturu zdrojů a vyvolávat změny v uspořádání přenosových a distribučních sítí. Integraci trhů s energií napříč Evropou umožní umisťování zdrojů do oblastí s vhodnými přírodními podmínkami (elektroenergetika). Zdrojová, geografická a transportní diverzifikace bude vyvolávat nároky na budování nadnárodních evropských dopravních cest energie TEN-E a posílení tras v ose sever/jih.

Navazující analýza vnitřních podmínek konstatuje nejen stáří nezbytné síťové infrastruktury, ale i problém nedostatečných lidských zdrojů, které jsou pro transformaci evropské (a tedy i české) energetiky nezbytné. Je zdůrazněna silná stránka České republiky spočívající v její geografické poloze.

Ta vytváří předpoklady stát se důležitou evropskou tranzitní zemí pro všechny síťové komodity.

Ze silných stránek analýza vnitřních podmínek vyzdvihuje rozvinuté systémy zásobování teplem s vysokou účinností využití primárních paliv, zásoby hnědého uhlí a uranové rudy. Ze slabých stránek zdůrazňuje přetrvávající relativně vysokou energetickou náročnost tvorby HDP, která však představuje zároveň významnou příležitost k dosažení úspor energie a zvýšení energetické účinnosti.

SEK definuje šest strategických priorit, které lze z hlediska prevence vzniku krizových situací komentovat takto:

1.Vyvážený mix energetických zdrojů s důrazem na stabilitu, energetickou bezpečnost a odolnost elektrizační soustavy. K tomu lze konstatovat, že do roku 2050 je cíl přebytkové a výrobní bilance elektřiny reálný, po roce 2050 však bude třeba zvážit, zda po vybudování transevropských energetických sítí a větší míře energetické integrace EU nebude výhodnější investovat do velkých zdrojů elektřiny v místech s výhodnějšími přírodními a dopravními podmínkami, a to včetně velkých větrných parků v Severním moři, či velkých slunečních tepelných elektráren ve Středomoří. Z hlediska krizových situací je však třeba zajistit, aby byla zachována nejméně jedna třetina zdrojů elektřiny připojených v distribuční soustavě a byla schopna zajišťovat bezpečnostní funkce uvedené v prioritě č.5. Zdrojovou bezpečnost v oblasti ropy, zemního plynu a jaderného paliva nemůže vyřešit Česká republika samostatně, neboť se dotýká nejen mezinárodní politiky EU, ale i životních zájmů USA, Ruska, Číny, Indie, Japonska a dalších zemí. Rozvoj jaderné energetiky (zejména 4. generace) bude limitován především schopností zajišťovat globálně kontrolu z hlediska rizika proliferace jaderných zbraní.

2. Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech. Význam zvýšení energetické účinnosti z hlediska krizových situací spočívá v tom, že významně usnadňuje prevenci vzniku krizových stavů a snižuje nároky na dimenzování záložních systémů. Například v pasivních budovách ani po výpadku přívodu vnější energie nepoklesne vnitřní teplota pod 15 °C.

3. Rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a s plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU. Tato priorita je nesmírně důležitým prvkem potřebné integrace do společné energetické politiky EU. Středoevropský region má příležitost být důležitou spojnicí v rámci TEN-E mezi severní oblastí "offshore" větrné energetiky (britský premiér Brown nazývá tuto oblast "Gulf of the future") a Středomořským okruhem, který bude patrně v budoucnosti "sklízet elektřinu ze slunečních polí" (Německem podporovaný DESER-TEC).

4. Podpora výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem obnovy a rozvoje technické inteligence. Velkou příležitostí je využití zkušeností a vysokého intelektuálního potenciálu našich energetiků k zapojení českých organizací do výzkumu a vývoje integrace evropských energetických systémů. K zapojení do této integrace by měla přispět také činnost v květnu vzniklé technologické platformy "Udržitelná energetika ČR".

5. Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déletrvajících krizí v zásobování palivy. Tuto část návrhu aktualizované SEK lze považovat za největší inovační počin, neboť v návaznosti na výsledky výzkumu a vývoje rozvedl původní SEK do konkrétních cílů. Z důvodu hrozby přerušení zásobování palivy požaduje zvýšit podíl vícepalivových systémů v oblasti CZT. Z důvodu možného vzniku déletrvajícího přerušení provozu přenosové soustavy (blackout) požaduje, aby distribuční soustavy byly schopny provozu v režimu nouzových ostrovních systémů s využitím místních zdrojů (především tepláren) schopných startovat rovněž ze tmy.

6. Zajištění šetrného přístupu k životnímu prostředí a minimálních dopadů energetiky na životní prostředí. Tyto dopady je samozřejmě nutné sledovat v celém zásobovacím řetězci počínaje dopady těžby, produkty spalování i štěpných reakcí a dopady souvisejícími s likvidací dožité technologie konče.

AUTOR: Ivan Beneš
Autor je ředitelem firmy CITYPLAN