Petrolejáři prohrávají boj o stovky milionů korun

Je to souboj o stamiliony korun. Na takovou sumu odhadují tuzemští petrolejáři ztráty, které jim způsobí státem chystané zvýšení povinného podílu biopaliv v pohonných hmotách od příštího roku.

Začátkem příštího roku Parlament zřejmě schválí novelu zákona o ochraně ovzduší, která od dubna nařizuje těm, co dodávají benzin a naftu na trh, aby u roční spotřeby benzinu zvýšili podíl přidávaného lihu na 4,5 procenta a u nafty 6,3 procenta metylesteru.

Producenti lihu a metylesteru olejnin (u nás nejčastěji MEŘO z rozsáhlých lánů řepky) přitom už v očekávání "zeleného" byznysu investovali desítky milionů do rozšíření výrobních kapacit. Firmy jako Agroetanol TTD, lovosický Preol, ústecká STZ nebo Agropodnik Jihlava potřebují s podporou zemědělců prodat rafineriím co největší množství biosložky.

Výrobci ekologických a na ropě nezávislých příměsí do paliv už přitom mohou slavit částečný úspěch. Sněmovnou už zákon prošel v prvním čtení.

Prekérní situace rafinerií

Rafineriemi nakupované biosložky - líh do benzinu a hlavně MEŘO - jsou dražší než samotný benzin i nafta, a prodražují tedy výsledný mix, který motoristé tankují u pump. Distributoři pohonných hmot ale nemohou vyšší náklady promítnout v plné výši do cen u pump vzhledem k obrovské konkurenci na trhu.

"Zvýšení podílu biosložek bude mít pro nás dramatické důsledky. Jde celkem o ztráty stamilionů korun," říká Ivan Ottis, šéf rafinerského oboru v největším zpracovateli ropy u nás - Unipetrolu.

Pro rafinerie je to o to prekérnější situace, jelikož kvůli krizi u nás i ve světě výrazně klesá spotřeba pohonných hmot a následně rafinerských marží.

Unipetrol je příkladem - jím ovládané rafinerie v Litvínově, Kralupech a Pardubicích se propadají do výrazné ztráty a zaostávají za dalšími obory, jako je výroba chemikálií nebo maloobchodní prodej pohonných hmot. "Nejlepší by bylo, kdyby stát počkal se zvýšením podílu biopaliv na dobu až krize aspoň trochu odezní," dodává Ottis.

Zájmové skupiny

Proti petrolejářům, kteří nedokázali včas ve svůj prospěch zapůsobit na vládu ani poslance, už ale stojí silná lobby zemědělců a zpracovatelů řepky, jakým je Preol z impéria Agrofert Andreje Babiše nebo ústecká STZ (dříve Setuza) z uskupení Via Chem Group.

Ani jejich argumenty neznějí nelogicky: "Vyšší podíl biosložek je výhodný pro stát. Roste tím státu víc daňový příjem. Tyto méně procentní směsi nejsou totiž od daně osvobozeny," připomíná za všechny prezident Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič.

Tvrdí, že v podstatě hájí i zájmy zemědělců. Kapacita všech výrobců biosložky MEŘO bude podle něj i při zvýšení povinného podílu na 6,3 procenta přitom stále využita zhruba na polovinu.

Evropský trend

Spotřeba biosložek u nás přitom stále narůstá. Byť ještě nejde o zásadní čísla. Za letošní první pololetí bylo na trh dodáno 974 tisíc tun automobilových benzinů a do nich bylo namícháno 44 tisíc tun lihu. Nafty se za tu samou dobu spotřebovalo 1,9 milionu tun a do ní bylo namícháno 68 tisíc tun MEŘO.

Skutečností ale je, že domácí odbyt biosložek do pohonných hmot už výrazně roste i letos. Například produkce MEŘO se v Česku za letošních deset měsíců meziročně zdvojnásobila a dovoz klesl více než o kolik se snížil export.

Přimíchávání biosložek je zkrátka evropský trend. Evropská komise chce, aby členské země v roce 2020 dodávaly k benzinu a naftě na trh už minimálně 10 procent zelené alternativy.

"Je to i pro dobro zemědělců. Využití biopaliv umožní využití navíc 3,5 tisíce hektarů řepy a na 12 tisíc hektarů obilí," tvrdí Oldřich Reinbergr, šéf dobrovických Cukrovarů a lihovarů TTD, které jsou u nás největším výrobcem lihu pro míchání s benzinem.

Svaté nadšení z náhrady fosilních paliv zelenou alternativou má ale nemálo odpůrců. Sami petrolejáři tvrdí, že biopaliva první generace - tedy ta z uváděných potravinářských plodin, nemají perspektivu.

Ropné firmy vidí budoucí konkurenci spíš v biopalivech druhé generace, vznikajících třeba spalováním odpadů nebo dřevní štěpky. Anebo v zemním plynu, elektřině či vodíku. "Vzhledem k tomu, že miliarda lidí na planetě má hlad, tak je využití potravinářských plodin na palivo minimálně nemorální," říká expert České asociace petrolejářského průmyslu Václav Loula.

"My se nebráníme většímu zavedení biopaliv. Ale chceme, aby to bylo postupně a způsobem, který je spravedlivý pro všechny, kteří se na tom podílejí," tvrdí.

Podíl biosložek

Nafta

6,3%
metylesteru řepkového oleje místo nynějších 4,5 % by měli petrolejáři dodávat na trh k roční spotřebě.

Benzin

4,5%
na tolik by se měl v případě schválení zákona zvýšit povinný podíl lihu z nynějších 3,5 %.

AUTOR: Miroslav Petr
AUTOR-WEB: www.ihned.cz