V létě budeme na pokraji black-outu

Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu

Rozhovor

Už třetí měsíc leží ve sněmovně novela vládního návrhu zákona o obnovitelných zdrojích, která má snížit výkupní cenu elektřiny ze slunečních elektráren. Pokud zákon nebude schválen, hrozí podle šéfa Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta velké riziko. Vysoká podpora sluneční energetiky už dnes zvyšuje cenu proudu, kterou platí zákazníci.

A Fiřt tvrdí, že pokud novela neprojde nejpozději do začátku března, nepodaří se tento trend zvrátit ani v příštím roce.

HN: Ve fotovoltaickém byznysu se angažují silné firmy, jako ČEZ, EPH, za nímž stojí skupiny J&T a PPF, nebo těžařský Czech Coal. Ti všichni umějí vyvíjet na poslance velký vliv. Cítíte v téhle věci silný lobbing?

Tlak proti novele je nesmírně silný. Ale to je pochopitelné. Jestli má investor před sebou výhled, že stát během příštích dvaceti let do podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nasype 800 miliard, nebo to bude jen 400, jak by to bylo po přijetí zákona podle našeho návrhu, tak to je hodně motivující rozdíl.

HN: Ono se ale mezi lidmi z branže říká, že ve fotovoltaických projektech má tajně peníze i spousta politiků. Není to hlavní důvod, proč se sněmovna do omezení podpory pro sluneční elektřinu nežene?

Já jsem při jednání s investory zatím nikdy jméno konkrétního politika neslyšel. Ale to, jak se s tou novelou otálí, je fakt divné. Přitom nejde jen o to, že občané a podnikatelé budou kvůli růstu poplatků na podporu obnovitelných zdrojů platit za proud vyšší cenu. Jsou tu ještě další dva problémy.

HN: Jaké?

Ostatní státy na zlevnění slunečních panelů pružně zareagovaly - Němci, Rakušané, Poláci, Slováci, Španělé... Když tyto státy podporu přenastavily, aby byla méně výhodná pro investory, tak je logické, že se tyto projekty budou o to rychleji valit k nám. Investorům sice dají naši lidé obrovské peníze díky podpoře, ale zisky z tohoto byznysu skončí v zahraničí. A pak je tu třetí problém: kapacita přenosové soustavy, která je ohrožená.

HN: Investice do sluneční energetiky prudce klesají už přes dva roky. Neměli jste na ten problém upozorňovat a tlačit poslance ke změně zákona dřív? Nezaspali jste?

To odmítám. Já sám jsem upozorňoval na tento problém už koncem roku 2008, pak velmi intenzivně celý rok 2009. Dávali jsme analýzy do parlamentu, zpracovali jsme řadu materiálů. Přesvědčovali jsme poslance, aby to řešili poslaneckou iniciativou, to by bylo nejsnazší. Nakonec jsme sami na ERÚ zpracovali vlastní úpravu.

HN: Kolik je času na řešení situace? Doba výstavby fotovoltaické elektrárny trvá tak od půl roku do jednoho roku. Mají-li investoři dostatečně včas dostat signál, že se od roku 2011 podmínky změní, už teď jsme s časem na hraně. Kdyby zákon neprošel druhým čtením do března, mám obavu, že se už nestihne schválit včas.

Investoři se už začínají kvůli zákazu připojení bouřit

HN: Nemohou sluneční boom zbrzdit ČEPS a distribuční společnosti, jež oznámily, že zastaví připojování dalších fotovoltaických a větrných elektráren do svých sítí?

Jistě, může. Ale my tu už jako reakci na prohlášení ČEPS a na zamítavá rozhodnutí distribuček vůči některým projektům máme první stížnosti, které budeme muset řešit.

HN: Není divu. Řada investorů zaplatila velké sumy do přípravy projektů a teď nemají jistotu, že elektřinu z nich dostanou do sítí. Mají na takový postoj distributoři vůbec právo?

Bude-li postavena byť i jen část z projektů, které už dnes mají schválené připojení do sítě, můžeme se možná letos v létě, velmi pravděpodobně ale příští rok, dostat do situace, kdy přenosová soustava bude v určitých okamžicích přehlcena elektřinou. V létě je nejmenší spotřeba, ale sluneční elektrárny právě v tu dobu jedou naplno. V takové situaci hrozí, že neregulovatelná výroba způsobí problémy v síti a dokonce black-out. Ona ta situace vyvolá jistě i reakci distribuček, které budou muset do investic zařadit posílení vedení a stavbu či rozšíření trafostanic. To ale nevyřeší ani za rok, ani za dva.

HN: Proč se posílení sítí řeší tak pozdě? Česko se zavázalo už před sedmi lety, že zvýší výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2020 na 13 procent. Nejsme ani na polovině. Neměli být provozovatelé sítí na nové zdroje dávno připraveni?

Ale to je totéž, jako bych vám řekl: Posilujte kapacitu železnice, ale ještě nevím, u kterého města!

HN: Počkejte, vy experti na energetiku jste léta tvrdili, že velký rozvoj zelené energetiky je nereálný, protože jde o drahé technologie. Teď se ukázalo, že díky státní podpoře se tento byznys vyplácí. Ale nejsou na něj připraveny sítě.

Distribuční společnosti a ČEPS mohly očekávat, že se nové zdroje budou stavět. Ale nevěděly, kde. Až teď investoři získali pozemky a mají konkrétní požadavky. Čili až teď mohou provozovatelé sítí reagovat. Jenomže solární elektrárnu postavíte nejvýš za rok, a stavba nové elektrické linky je otázkou nejméně dvou let. A když linka vede přes pozemky, které vlastní víc majitelů, trvá to někdy i dvanáct let.

HN: Stejně. Podle slibů, jež Česko dalo Evropské unii, měla u nás letos výroba z obnovitelných zdrojů pokrývat osm procent spotřeby. Jsme asi na šesti a půl procentech, v Německu mají tento podíl zhruba čtvrtinový. Proč se u nich zelené energetice daří, u nás ne?

Já bych se u toho cíle zastavil. Ta hranice osmi procent vznikla náhodou. O tom čísle nikdo vážně nepřemýšlel. Původně bylo v návrhu přístupové smlouvy České republiky do Evropské unie pro rok 2010 stanoveno 11 procent výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nikoho netrápilo, že je to nereálné. Začal jsem na to upozorňovat, pak se to po jednání v Bruselu dostalo na oněch osm procent, ale zase bez reálného podkladu, bez analýz. Prostě se pár úředníků sešlo a dali nějaké odhady.

HN: Pokročilo se od té doby nějak v práci na české "zelené" koncepci?

Dnes už jsou konkrétní představy, jak naše úkoly v podpoře "zelené" energetiky naplnit. Ministerstvo průmyslu pracuje na koncepci, která má ukázat, co je reálné v jednotlivých typech obnovitelných zdrojů, jejich materiál by měl být hotov v květnu či červnu.

Němci dávají našim rozvodným sítím "dardu"

HN: Neodpovídáte ale na otázku, proč se v Německu podařilo spustit jen ve větrné energetice kapacity, odpovídající 12 temelínským elektrárnám, a jejich sítě to unesou.

Kdyby byly německé větrné elektrárny určeny k tomu, aby se elektřina z nich spotřebovala v Německu, bylo by to v pořádku. Ale ono je to jinak! My máme soustavy propojené, a když začne foukat vítr, větrníky na severu Německa posílají do soustavy výkon dvanácti Temelínů a to je taková darda, že ji německé sítě neunesou a valí se to do všech soustav v okolí. K nám jde tento proud přímo z Německa, ale taky přes Polsko a navíc přes Polsko a Slovensko! Už jsme se jednou z tohoto důvodu dostali na pokraj black-outu.

Podporujme panely na domcích a výrobních halách

HN: Většina chystaných fotovoltaických projektů u nás jsou malé elektrárny, které si montují na střechy majitelé rodinných domků. Ty soustavu tolik neohrožují. Tím, že se omezí fotovoltaika jako celek, zastaví se tenhle rozumný trend...

Rozlišit podporu malých zdrojů a slunečních parků je klíčový úkol. Ale když se - jak to u nás dosud platí - může výkupní cena snížit jen o pět procent meziročně, tak nemůžete dělat rozdíly a musíte to snížit všem v plné výši. V okamžiku, když se tento problém odblokuje, je reálné připravit speciální podpory pro malé zdroje, jako je to třeba v Německu.

HN: Stejně je to paradox. Na jednu stranu nejsme schopni splnit sliby, které jsme v Bruselu ohledně zelené energetiky dali, na druhou stranu bijeme na poplach kvůli jejímu živelnému rozvoji!

Když ono se to řeší podobně, jako když se hladový vrhne do nejlepšího lahůdkářství a na ukojení hladu si koupí hromadu nejdražšího kaviáru! Splníte účel - nebudete mít hlad, ale utratíte všechny peníze. My jdeme cestou boomu, který stojí nejvíc peněz. Uvědomte si, že fotovoltaika díky boomu, vyvolanému tou nepřiměřeně vysokou výkupní cenou, už dnes spotřebovává 40 procent veškeré podpory, která jde do obnovitelných zdrojů. Ale přispívá na pokrytí celkové spotřeby jen nějakými šesti sedmi procenty z podílu všech obnovitelných zdrojů. Využívejme obnovitelné zdroje, ale jen tam, kde je to vhodné, a ne proto, že si nějaký úředník někde vymyslel nějaké číslo. Doufám, že nás do budoucna pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčí a že se pro to povedou nastavit podmínky.

Zelená energetika

Nereálné sliby
Před vstupem do EU v roce 2004 se Česká republika zavázala, že do roku 2020 bude krýt výroba z obnovitelných zdrojů 13 procent domácí spotřeby. Cíl odborníci vzápětí označili jako zcela nereálný.

Nečekaný boom
Od roku 2006 u nás stát podporuje "zelené" elektrárny vyššími výkupními cenami, které zajišťují minimálně patnáctiletou návratnost investice. Nastartovalo to investice hlavně do kotelen na biomasu a větrných elektráren, od roku 2008 prudce roste počet fotovoltaických zdrojů.

Zelené paradoxy
Vyšší výkupní cena hlavně pro solární elektrárny, kterou hradí spotřebitelé v cenách za elektřinu, začíná proud nečekaně prodražovat. Velké množství nových "zelených" zdrojů začíná ohrožovat přenosovou soustavu.

2,6 miliardy korun
bude činit podle ERÚ letošní podpora pro solární elektrárny. Částka by ale nakonec mohla být až o dvě miliardy vyšší.

8 procent
by podle slibů daných EU měla už letos činit výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů z celkové spotřeby
v Česku. Loni to bylo přes 6,5 procenta.

Josef Fiřt 62

Vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT a později i práva na UK. Začínal jako technik v Závodech průmyslové automatizace, prošel firmami Energoinvest a Pražská teplárenská, na ERÚ přišel z ministerstva průmyslu.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz