Miliardy za Pražskou teplárenskou se nám vrátí

Vladimír Schmalz. Ředitel fúzí a akvizic společnosti ČEZ

Domácí energetická jednička ČEZ po devíti měsících zveřejnila cenu, za kterou loni v létě koupila od skupiny J&T téměř 49 procent v Pražské teplárenské a v mělnické teplárně Energotrans. Za podíl dal ČEZ 12,92 miliardy korun. Informaci včera jako první přinesla MF Dnes.

ČEZ akcie kupoval od společnosti J&T, která je krátce před tím získala spolu s dalšími aktivy holdingu International Power Opatovice. Ten J&T koupila od britských vlastníků celkem za 22,5 miliardy korun, což z transakce činí energetický obchod desetiletí.

Koordinovaný postup J&T a ČEZ tvrdě kritizují neúspěšní zájemci - společnosti Czech Coal a Penta. Podle nich by J&T sama bez podpory ČEZ tak velký majetek nebyla schopna koupit. A ČEZ sám by Opatovice přímo od britských majitelů převzít nemohl, aniž by porušil antimonopolní pravidla. Obchod od loňského podzimu šetří z vlastní iniciativy antimonopolní úřad Evropské unie. "ČEZ o jeho schválení požádá během několika týdnů," říká ředitel pro akvizice energetické společnosti Vladimír Schmalz.

HN: Proč jste ještě nepodali žádost o schválení transakce?

Zatím jsme si v Bruselu nechali udělat předběžné posouzení, abychom zjistili, jaký antimonopolní úřad je ke schvalování kompetentní, zda bruselský nebo český. Teprve pár dní máme stanovisko, že to má schválit Brusel. Tam už stejně většinu dokumentace ke koupi Opatovic mají z ... řekněme... z jiné komunikace ...

HN: Jistě, bruselské orgány mají dokumenty k tomuto obchodu z přepadové kontroly, kterou na ČEZ provedli jejich inspektoři. Ti šetří, zda společnost ČEZ nezneužívá postavení na trhu k manipulaci cen a diskriminaci konkurentů...

Máte pravdu, že při kontrole si inspektoři odnesli dokumenty i o opatovické transakci, ale rozhodně to není tak, že nebýt té kontroly, my bychom jim je nedali. Dostali by je tak jako tak.

HN: V každém případě jste za Pražskou teplárenskou loni zaplatili 12,9 miliardy korun, ale dodnes jste ani nepožádali antimonopolní orgány, aby ten obchod schválily. Připouštíte vůbec možnost, že by schválen nebyl?

Jistě že připouštíme, taková možnost je u každé transakce.

HN: Co by se stalo, kdyby koupi Opatovic do rukou J&T a převod podílu v Pražské teplárenské na ČEZ antimonopolní úřad zamítl?

Nastal by proces, který by nás vlastnictví těch akcií zbavil. Smluvní dokumentace na to pamatuje, přesně popisuje proces, jak bychom své peníze dostali zpátky. Detaily ale sdělovat nebudu. Byl bych blázen, kdybych celý postup a lhůty jednotlivých kroků sděloval trhu. A kromě toho máme dohodu o mlčenlivosti.

HN: Kdyby obchod u úřadů neprošel a vám se peníze vrátily, jen se potvrdí výhrady neúspěšných uchazečů o International Power Opatovice, podle nichž J&T ten majetek za 22,5 miliardy korun koupila jen díky vaší finanční podpoře. Prostě by vám J&T vrátila půjčku.

Ohradil bych se proti tomu výrazu půjčka. A jsem stoprocentně přesvědčen, že J&T Opatovice koupit mohla i bez nás, ta transakce je zcela jistě financovatelná komerčními bankami. Slyšel jsem, že i méně úspěšní zájemci o International Power měli s bankami vyjednané modely na bankovní financování té koupě. To je důkaz, že to možné bylo i bez finanční účasti ČEZ.

HN: Jenomže titíž neúspěšní zájemci přiznávají, že by nebyli schopni nabídnout britské skupině International Power za opatovická aktiva 22,5 miliardy korun, jako J&T s vámi za zády. Některé analytiky překvapilo, jak vysokou cenu jste J&T za podíl v Pražské teplárenské zaplatili. Experti čekali cenu asi o čtvrtinu nižší.

Nechci se přít s analytiky, jak správně oceňovat jednotlivé typy byznysu.

HN: Ale pravda je, že jste při koupi akcií od J&T ocenili Pražskou teplárenskou patnáctinásobkem jejího ročního zisku, zatímco samotný ČEZ burza oceňuje jen desetinásobkem zisku...

ČEZ si prostě cení Pražskou teplárenskou na tuto cenu. Je výsledkem analýz, které vycházejí z návratnosti té investice. Komentovat cenu bez znalosti kontextu transakce je ošidné, divím se, že si na to někdo troufá.

HN: Když si před časem nechalo své akcie v Pražské teplárenské ocenit město Praha, došlo k tomu, že jeho téměř čtvrtinový podíl má hodnotu 3,2 miliardy korun. Takže necelá polovina společnosti vychází na něco přes 6 miliard korun. Vy jste zaplatili dvojnásobek.

Nechci komentovat ocenění města Prahy, neznám je. Ale uvědomte si , že je rozdíl mezi účetní kupní cenou 12,92 miliardy korun, kterou uvádíme v naší účetní závěrce jako cenu za tato aktiva, a skutečnou ekonomickou hodnotou transakce. Společnosti ČEZ patří veškeré ekonomické benefity - například z dividend. A jen dividenda za poslední rok, která nám po schválení transakce antimonopolními orgány připadne, je téměř miliarda korun. Takže jsme fakticky zaplatili za podíl v teplárenské11,9 miliardy. Kromě toho vyjednávání o ceně je vždy proces dohody dvou stran. Tuto cenu požadoval prodávající a my jsme vykalkulovali, že je to pro nás návratné. A konečně - jako strategický hráč na energetickém trhu máme při vlastnictví těch aktiv možnost dosáhnout řady synergií.

HN: Co si pod tím představit?

V Mělníku vlastníme pozemky, máme tam elektrárnu hned vedle teplárny Energotransu. Vlastníme tam infrastrukturu a její část Energotransu pronajímáme. Koupě podílu v Pražské teplárenské má pro nás tím pádem jinou hodnotu než pro jiné majitele. Můžeme celý areál rozvíjet najednou. A umíme tam zabezpečit i dodávky uhlí.

HN: Co konkrétně v Mělníku plánujete, pokud vám úřady koupi podílu v Pražské teplárenské schválí?

O strategických krocích do budoucna se zatím těžko mluví, když v Pražské teplárenské nejsme jediný hráč. Musíme ty věci nejdřív konzultovat s dalšími akcionáři, tedy s městem Praha a energetickou společností EnBW. Ale racionálním krokem by bylo postavit v areálu jeden nový zdroj na výrobu elektřiny a tepla, který nahradí dožívající zdroje naše i Energotransu. My už dlouho uvažujeme o tom, že v Mělníku postavíme paroplynovou elektrárnu. Teplo, které vyrobí, by se distribuovalo do Prahy. Je nesmysl, aby dvě společnosti vedle sebe rozvíjely různé plány a nespolupracovaly.

HN: Kolik může nová elektrárna s výrobou tepla pro Prahu stát?

Počítáme tam se stavbou 800megawattového zdroje, to představuje asi 20 miliard korun.

HN: Pokud taková investice projde, co to bude znamenat pro Pražany?

Praha - kromě toho, že je pro ni výhodné v Mělníku vyrábět elektřinu - v každém případě potřebuje dlouhodobý projekt na zásobování občanů teplem. My jsme schopni postarat se o celkové řešení a nabídnout ho Praze na klíč. ČEZ stojí o hlavní město Prahu jako o spoluvlastníka na budoucím projektu, chceme, aby městu zůstala ta míra pravomocí a kontroly, jakou má nad Pražskou teplárenskou dnes. Ale Praha má jiné investiční priority než stavět elektrárnu. Proto je pro město dobré řešení, když se o investici postará ČEZ a stane se budoucím zásobovatelem teplárenských rozvodů, které město může dál vlastnit. Spolupráce se strategickým partnerem je pro město výhodná. Nabídli bychom Praze konsolidaci aktiv ČEZ a PTE v mělnickém výrobním areálu, dvacetimiliardovou investici do nového zdroje a dlouhodobý garantovaný smluvní vztah s městem Praha na dodávkách tepla. Pro občana to znamená moderní ekologičtější řešení, stabilitu dodávek, dlouhodobou jistotu.

HN: A co cena tepla? Výroba z plynu je dražší než dosavadní výroba z uhlí.

Cenu v současné době těžko někdo řekne, budeme muset spočítat celou hodnotu investice a všechny dopady. Výroba elektřiny a tepla z plynu je sice dražší než z uhlí, ale je daleko efektivnější. Teplo je navíc regulované, výrobce si nemůže diktovat ceny, jak se mu zachce. A město Praha stejně musí do budoucna své dodávky tepla nějak vyřešit.

HN: Jak rychle se budou muset akcionáři Pražské teplárenské na budoucím řešení domluvit?

Myslím, že rozhodnutí by optimálně mělo padnout zhruba do roka. Podmínkou ale je, aby se dohodli všichni partneři v Pražské teplárenské.

HN: Podle dobře informovaných zdrojů se chystá řešení, které by mělo akcionářskou strukturu vyjasnit. Co je pravdy na tom, že J&T se chystá nabídnout německé EnBW, která v teplárenské kontroluje čtvrtinu akcií, na výměnu jiné akcie? Pak byste čtvrtinu v PTE od J&T koupili vy a teplárenskou byste bezpečně ovládli.

Rozhodně to není tak, že by na začátku transakce s aktivy International Power existoval plán na změnu majetkových poměrů Pražské teplárenské. To, že je dnes tento záměr ve hře, je jiná otázka. Diskutovala se tu řada scénářů, padaly i úvahy v tomto směru. Konzultovali jsme to s J&T i s EnBW. Ale my se touto situací budeme zabývat až v okamžiku, kdy bude smluvně na stole. Je třeba jít krok po kroku. Dokud nemáme jistotu, že EnBW má o výměnu akcií zájem, nemá smysl o tom spekulovat. A také záleží na postoji hlavního města Prahy. V této chvíli ČEZ žádná taková jednání nevede, pouze přihlížíme komunikaci mezi J&T, EnBW a Prahou.

HN: Praha má na akcie EnBW předkupní právo. Konzultovali jste s ní už možnost, že by se ho vzdala?

Jednání mezi EnBW a J&T se nás v této fázi netýká, v Pražské teplárenské do verdiktu antimonopolních úřadů nemáme žádný vliv. Do jeho verdiktu máme jediný zájem - abychom se co nejrychleji stali faktickým vlastníkem těch akcií a mohli začít jednat s partnery přesně o tom, na co se ptáte.

HN: O ovládnutí Pražské teplárenské má zájem také společnost Dalkia, s níž jste od loňska majetkově propojeni.

V této chvíli žádná taková jednání s Dalkií neběží. Dalkia má zkušenost s provozem rozvodných teplárenských sítí, je v tomto oboru světová jednička. Ale v současnosti takové scénáře nepřipadají v úvahu. Klíčové je, aby se vstup ČEZ do PTE uzavřel, aby Praha přijala řešení ohledně svého teplárenství. Až se tyto věci vyřeší, mohou se diskutovat další scénáře, podle nichž se může mezi akcionáři objevit Dalkia, ale klidně i nějaký jiný hráč.

Pražská teplárenská

MČtvrt milionu odběratelů
Pražská teplárenská patří k největším teplárnám v Česku. Má 49 tepelných zdrojů a vlastní sítě o celkové délce 664 km. Tepelnou energií zásobuje zhruba 265 tisíc domácností a řadu průmyslových podniků v Praze a okolí.

Akcionáři
Největší podíl, 48,67 procenta, v Pražské teplárenské vlastní od loňska ČEZ, transakci ještě musí schválit antimonopolní úřad. Dalších 47,33 procenta připadá na firmu Pražská teplárenská Holding, kde se napůl dělí město Praha a německá EnBW. Zbytek akcií drží fyzické a právnické osoby.

Obchod roku
Podíl v Pražské teplárenské byl součástí loňského "obchodu roku". J&T loni koupila International Power Opatovice (IPO) za celkem 22,5 miliardy korun a téměř 49procentní podíl v Pražské teplárenské, který patřil IPO, ihned převedla na ČEZ. Polostátní firma za něj J&T zaplatila 12,92 miliardy korun.

7,1 miliardy korun
byly v roce 2008 tržby Pražské teplárenské. Údaje z loňska firma zatím nemá.

1,4 miliardy korun
byl čistý zisk Pražské teplárenské v roce 2008. Je to zhruba 17procentní pokles. Firma vydělává nejen na prodeji tepla, ale také elektřiny.

12,9 miliardy korun
zaplatil ČEZ za 48,67procentní podíl skupině J&T. Ta ho koupila během loňského "obchodu roku" od britské skupiny International Power, která se z Česka stáhla.

Vladimír Schmalz 44
Vladimír Schmalz je absolventem Vysoké školy ekonomické. Od roku 2004 je ředitelem úseku fúze a akvizice koncernu ČEZ. Rovněž zastupuje Česko v Business Advisory Council for South Eastern Europe, poradním orgánu Evropské komise.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz