Vrtáním za Ameriku čistější

Zprávy o neúspěšných pokusech firmy British Petroleum zastavit únik ropy ze dna Mexického zálivu se v médiích doplňují s předpověďmi, kam až mohou vlny a mořské proudy ropnou skvrnu zanést. Podle nejtemnějších odhadů by mohla obeplout Floridu a pak zamořit východní pobřeží Spojených států. Ale i kdyby se tak nestalo, následky havárie ropné plošiny už citelně došplouchly až do Washingtonu.

Na bělostný Kapitol, do sídla Kongresu, kde přízrak černé skvrny vyvolal novou averzi vůči těžbě ropy v amerických pobřežních vodách. Někteří senátoři požadují, aby prezident Obama přehodnotil své nedávné rozhodnutí povolit průzkum a těžbu v řadě nových lokalit.

Odpůrci vrtání zároveň varují, že energetický zákon, který právě dnes ve Washingtonu představí vlivní senátoři Joe Lieberman a John Kerry, nemá šanci na úspěch, neboť v portofoliu budoucích energetických zdrojů USA návrh počítá i s rozšířením těžby ropy v amerických vodách.

Nepřátelé zákona, kteří by měli dost hlasů na jeho zastavení; i ekologičtí aktivisté, kteří v Americe a různě po světě požadují zákaz ropné těžby na moři, by si ale měli dobře rozmyslet, co si přejí. Protože by se jim to mohlo i splnit.

Pod stůl by spadla legislativa, která zakotvuje snížení skleníkových emisí, požadavek výroby energie z alternativních zdrojů, pobídky a dotace pro producenty čistých energií a investice do efektivnější elektrické rozvodné sítě.

A vedle toho také rozvoj nukleární energie a domácí americké těžby ropy - dva základní ústupky, které prezident Obama a předkladatelé návrhu museli učinit, aby zákon vůbec mohl uspět u republikánů.

Pokud by teď jejich demokratičtí kolegové skutečně trvali na zákazu dalšího vrtání do dna moří, byl by to nešťastný paradox. Zastavili by tím totiž první vážně míněný strategický návrh, mířící ke snížení závislosti Spojených států na klasických fosilních zdrojích.

Amerika o tom desítky let diskutuje, její ropná žíznivost ale mezitím jen utěšeně roste. Stejně jako závislost na zahraničí, která je dnes dvojnásobná než byla před třiceti lety - Spojené státy dnes dovážejí dvě třetiny svých ropných potřeb.

Zákon, s kterým přicházejí senátoři Lieberman a Kerry, může být pro USA prvním vykročením opačným směrem. A daleko za americký rámec, neboť obsahuje požadavek snížení emisí skleníkových plynů (do roku 2020 o 17 procent oproti roku 2005), který se shoduje s příslibem prezidenta Obamy z loňské klimatologické konference v Kodani.

Ta skončila neúspěchem právě proto, že USA se nemohly k ničemu zavázat a zbytek světa měl dobrou výmluvu, proč nekonat. Teď se nabízí šance proces znovu rozhýbat.

Při pohledu na mastnou skvrnu na hladině oceánu je snadné dát odpůrcům vrtání za pravdu. Jenže jejich aktuální odmítání ropné těžby jde přímo proti jejich dlouhodobým zájmům. Proti odklonu USA od ropy, proti čistější Americe. Na pevnině, jakož i na moři.

AUTOR: Daniel Anýž
AUTOR-WEB: www.ihned.cz