Pátek, 29. března 2024

Česká vláda posílá zemi na chvost Evropy

Česká vláda posílá zemi na chvost Evropy

Zpoplatnění emisních povolenek má přinést miliardy potřebné pro zbrzdění růstu cen elektřiny. Připraví však energetické firmy o peníze. Daniel Křetínský, spolumajitel dvojky české energetiky - EPH, opatření tvrdě kritizuje. "Je to nejhorší zásah státu do podnikatelského prostředí za dobu, co tuto problematiku sleduji, což je asi patnáct let. Občané na něm mnohonásobně prodělají," tvrdí. Přestože vláda o zdanění povolenek rozhodla už před dvěma týdny, Křetínského toto téma stále rozčiluje. Když o něm mluví, chrlí argumenty, zlobí se, gestikuluje. Obvykle přitom zachovává při rozhovorech ledový klid a na veřejnosti se rozohní jen na zápasech fotbalové Sparty, jíž - kromě EPH - šéfuje.

HN: Proč považujete zásah vlády za takový problém?

Hlavní problém není finanční, i když i ten je především pro teplárny podstatný. Zásadní je princip - vláda ukázala, že umí neočekávaně, nesystémově a nepředvídatelně zasahovat do právního rámce podnikání. Zpoplatnění povolenek nemá legitimitu ani logiku. Jde o účelový a nesystémový krok, v rozporu se všemi předchozími pravidly. Česká republika se profilovala jako země se stabilními a průběžně se zlepšujícími podmínkami pro podnikání. Zahraniční investoři či zástupci investičních bank Česko vnímali jako kvalitní a málo rizikové investorské prostředí. Nepředvídatelný a nelegitimní zásah tuto pověst narušil. Obávám se, že důsledky budou vážné. A je to problém pro všechny sektory, nejen pro energetiku.

HN: Proč myslíte?

Je jen shoda okolností, že teď to dopadlo zrovna na ni. Je to daleko horší zásah než bankovní daň, horší než daň, kterou uvalilo Německo na nukleární energii. Ty totiž měly legitimitu, nukleární daň byla doplněna prodloužením životnosti jaderných zdrojů, takže v součtu tato opatření znamenala pro energetiku přínos.

HN: Vláda řešila vážný problém drahé elektřiny. Je logické, že hledá opatření v energetickém sektoru, ne?

To je právě omyl. Vláda řešila čistě rozpočtový problém. To, že zavádí neočekávatelnou a nelegitimní daň zrovna do energetiky, je shoda náhod. Co se vlastně stalo? Evropská unie sjednala klimatický balíček na patnáct let. Jeho součástí jsou emisní povolenky. Balíček zahrnuje tři fáze, nyní běží druhé pětileté období, kdy jsou povolenky přidělovány bezplatně. Od roku 2013 do roku 2020 se v celé Evropě měly prodávat v aukcích. Na toto období ale mohou některé státy východní Evropy díky složitě mezinárodně vyjednanému kompromisu přidělit energetickým firmám část povolenek zdarma, když provedou ekologické investice. Mělo to umožnit energetikám transformaci na evropský standard. Řídí se podle toho všichni investoři. A česká vláda teď najednou, během tří dnů, bez výstrahy, uprostřed obchodovacího období povolenky změní z bezplatných na de facto placené. Jako jediná v Evropě bude svým energetikám brát peníze a tím je diskriminovat vůči konkurenci. Jaký méně očekávaný zásah si ještě umíte představit? Jak v tomto prostředí chcete podnikat?!

HN: Je větší problém se zdaněním povolenek na příští dva roky, nebo s tím, že energetika přijde o bezplatné povolenky po roce 2013?

Z hlediska finančního dopadu je pro teplárenství a výrobce elektřiny větší problém zrušení bezplatných povolenek po roce 2013. Z pohledu důvěryhodnosti českého podnikatelského prostředí je ale závažnější zásah do systému na příští dva roky. Ten mění něco, s čím všichni najisto počítali. Energetické firmy, stovky institucionálních investorů, kteří investovali do ČEZ, banky, všichni se musí vypořádat s tím, že vláda naruší systém, který vytvořila EU, který i naše země schválila a do minulého týdne ani slovem nezpochybnila.

HN: Nejhorší finanční dopad má zpoplatnění povolenek na ČEZ, který je největším producentem skleníkových plynů. Jak je podle vás problém pro ČEZ závažný?

ČEZ to podle dosud zveřejněných kalkulací bude stát asi 4 miliardy korun ročně. Může to mít dopad na přístup financujících bank a na jeho rating. A obávám se, že pokud ČEZ klesne rating, nebude stavět Temelín. Okamžitá škoda na hodnotě ČEZ je už teď (polovina minulého týdne, pozn. red.) 25 miliard - o tolik klesla hodnota akcií ČEZ po uveřejnění informací o záměru vlády zpoplatnit povolenky. Pokles je tak velký, přestože o povolenkách vlastně pořád ještě není rozhodnuto. Pokud se na příští dva roky povolenky zdaní a od roku 2013 se bezplatný příděl zruší, hrozí pokles ceny akcií ČEZ až o 100-150 miliard korun. A protože ČEZ je ze 70 procent státní, znehodnotí vláda dramaticky vlastní majetek. Těch 10 miliard, které tím stát získá, bude těch nejdražších v historii země.

HN: O kolik přijdou firmy z holdingu EPH?

Ročně řádově asi o 200 až 400 milionů korun.

HN: Jak závažné jsou dopady na menší teplárny?

Teplárny jsou v obtížném období. Prakticky všechny musí masivně investovat, aby splnily nové emisní limity oxidů síry, dusíku a uhlíku. České teplárny mají navíc velké problémy s palivem - končí jim kontrakty na hnědé uhlí a firma Czech Coal tlačí na jeho neúnosné zdražení. Tím pádem musí teplárny uvažovat také o velkých investicích do konverzí na jiná paliva. Všechny investice je třeba provést do roku 2015, na toto období mají teplárny napjaté rozpočty. A teď se neočekávaně dozvěděly, že každá z nich přijde o významnou část prostředků, ze kterých měly být tyto investice hrazeny.

HN: Teplárny mohou promítnout vyšší náklady do cen tepla, ne?

Za určitých okolností ano, i když je to proti našemu zájmu, nechceme devastovat zákazníky. Zdražení tepla by navíc vedlo k tomu, že spotřebitelé v určitých regionech by v ceně tepla platili za solární byznys!

HN: Vláda zvažovala dva hlavní zásahy: zpoplatnění povolenek, nebo zdanění solárního byznysu. Nakonec kombinuje obojí. Měla víc sáhnout na solární zisky?

Ani zdanění solární elektřiny není správné. Stát vytvořil pravidla, která měla motivovat k investicím do obnovitelných zdrojů. Udělal chybu, podmínky byly nastaveny špatně, investory motivoval přehnaně. Teď jim zpětně tu motivaci bere. Pokud bude stát v budoucnu potřebovat motivovat investory k jinému jednání, těžko je přesvědčí.

Ale pro zdanění soláru na rozdíl od daně na povolenky existuje jedna drobná omluva, že toto řešení alespoň souvisí s předmětem problému. Že se zdaňuje sektor, který se na zdražení elektřiny podílí. Povolenky se solárním boomem nesouvisejí, tak jako ony se mohlo zdanit cokoliv: třeba zisky bank nebo telekomunikačních společností. Nebo mohla přijít milionářská daň, ta by paradoxně měla na investorské prostředí menší dopad.

HN: Takže byste souhlasil spíš se zdaněním solární branže?

Nezvedl bych nutně ruku ani pro toto, jsou i jiné - z pohledu veřejného zájmu - výhodnější možnosti.

HN: Jaké?

Tak především podle našich odhadů nehrozil takový cenový skok, o jakém se hovoří. Kdyby vláda nedělala nic, hrozilo nejspíš průměrně 12procentní zdražení.

HN: Pokud se však přesto vláda rozhodla zasáhnout, mohla něco dělat jinak?

Rozložit problém do delšího času. Účet za dotaci na solární elektřinu přeúčtovávají konečným spotřebitelům distribuční společnosti. Regulační úřad jim mohl uložit nárůst nákladů rozúčtovat do více let.

HN: Pak by tíhu solárního dluhu v miliardách ročně nesli distributoři skupin ČEZ, E.On a PRE (v jejíž dozorčí radě jste donedávna seděl). Ti by to připustili?

Distributoři by dluh jen dočasně financovali. Muselo by se to samozřejmě nějak rozumně úročit, ale i tak by elektřina rostla tři čtyři roky po sobě o nějakých pět procent. Toto řešení tedy rozkládá problém do času. Možné úplné řešení účtu solárního boomu, tedy aby tyto náklady vůbec nebyly přeneseny na spotřebitele, je obecným rozpočtovým problémem. Zdroje na něj se dají najít kdekoliv, teoreticky i v energetice. Muselo by se tak stát ale úplně jiným způsobem.

HN: Mluvilo se například o zvýšení daně na plyn či uhlí. To by bylo přijatelnější?

To si dovedu při určitých parametrech představit. Nebo se mohla otevřít debata o tom, jestli by ČEZ jako výrobce jaderné energie z ní neměl platit nějakou minimální daň. Jedním z možných řešení byla i zvýšená dividenda z ČEZ. To vše je legitimní, pokud by se to komunikovalo s dostatečným předstihem, ve věcné atmosféře a po vyhodnocení dopadů. A také v běžném připomínkovém řízení, aby se toho mohly dotčené subjekty zúčastnit. Místo toho vláda jedná překotně, zákony se schvalují v legislativní nouzi. To je neuvěřitelně chaotické, nesystémové. Partyzánský způsob, který nás posílá na chvost EU nebo dokonce mimo ni!

Vláda nemá určovat růst ceny elektřiny

HN: Cena elektřiny na burzách od začátku krize klesla o 30 procent. Kdybyste vy obchodníci nabídli zákazníkům silovou elektřinu o tolik levnější, neřešilo by to celý problém se solární dotací?

Mluvíme v heslech. Realita je taková, že když nějaká firma dokázala nakoupit elektřinu ve vhodném období, pak cena opravdu klesá. Platí to pro velké odběratele, u kterých hraje v celkové ceně silová složka podstatnou roli. My ale mluvíme o veleprůměru, to je jiná situace. Naprostou chybou ale je, že vláda začala mluvit o tom, o kolik elektřina celkově zdraží, přestože část ceny se tvoří na trhu a druhá část regulací na základě přesně stanovených vzorců. Aby vláda určovala celkový růst, to je opravdu mimo standard této části světa. Jakou daň vláda vymyslí, až v důsledku globálního růstu vzroste cena silové elektřiny o 35 procent jako v roce 2008?

HN: Myslíte, že před volbami politici téma zneužili?

Energetika je u nás nepopulární. Vytváří se dojem, že dobré podmínky pro ni umožní obohacování nějakých neprůhledných skupin. Ale oslabovat energetiku je chyba. Nejde jen o teplárny, týká se to i ČEZ. Jeho investiční program je náročný (modernizuje za 100 mld. Kč uhelné elektrárny, chystá dostavbu Temelína za zhruba 200 mld. Kč - pozn. red.) a je na hraně jeho možností. Pokud ČEZ investuje v Česku, přinese to příznivé ceny elektřiny pro naše spotřebitele. Když se ČEZ peníze seberou, na konci bude pro Čechy dražší elektřina.

HN: Počkejte, od představitelů ČEZ léta slýcháme, že se cena elektřiny tvoří na evropském trhu!

V Evropě i v Česku je teď dostatek výrobních kapacit. Ale pokud nebude dost investic na budování elektráren, tak vsadím na to, že ještě naše generace pozná, co je to nedostatek elektrárenských kapacit. Dojde-li u nás k jejich poklesu, cena elektřiny bude stoupat. Oslabovat energetiku v kritickém období, kdy potřebuje investovat, je chyba, na niž doplatí stát i občané.

HN: Nakolik se EPH angažuje ve výrobě "zelené elektřiny"? I vy jste příjemcem solárních a větrných dotací.

Jen minimálně. Vnímali jsme, že solární energetika je problém, nechtěli jsme s ním být spojováni. Směřujeme k podílu čtyř megawattů ve fotovoltaice, máme připravené dva projekty velkých větrných parků. Teď ale budeme všechny projekty prověřovat. Musíme počkat, jak dopadne legislativní smršť kolem tohoto sektoru. Jakékoliv dotované ceně teď bude obtížné věřit. Já chci slyšet, co vláda s energetikou zamýšlí. Nechápu, jak podle vlády má ČEZ na finančních trzích získávat zdroje pro investice do jaderné energetiky v situaci, kdy stát zavádí během tří dnů nové energetické daně!

Na investice mám miliardu eur

HN: Nehledě na nejistotu kolem nových daní chce EPH výrazně růst. Kolik máte na investice připraveno?

EPH díky účasti PPF a PPF Partners - private equity struktury skupin PPF a Generali - získal dodatečné prostředky na investice. A také podporu v podobě širší mezinárodní zkušenosti. To nám umožňuje zahraniční expanzi. Pro nás jsou tři trhy prioritní - Německo, Polsko a Slovensko. V Německu uvažujeme hlavně o příležitostech ve výrobě elektřiny, v Polsku a na Slovensku spíše o oblasti teplárenství nebo regulovaných aktiv.

HN: V Polsku jste se pokoušeli o koupi velkých firem Enea a Energa. V obou tendrech jste neuspěli. Pořád doufáte, že Češi mají šanci v Polsku nakupovat?

Pro nás účast na privatizaci v Polsku přinesla velkou zkušenost. Když jsme do ní vstupovali, nepočítali jsme, že skončíme jako vítěz. V případě prodeje společnosti Energa dával stát jasně najevo, že si přeje, aby ji dostal polský koncern PGE. My jsme se přesto dostali do finální fáze a zpětná vazba z polského prostředí pro nás vyznívá velmi dobře. EPH má pro účast na trhu, jako je polský, řadu předpokladů - máme zkušenost s rozvíjejícím se trhem, jsme flexibilní, umíme se v tomto prostředí pohybovat už díky naší kulturní blízkosti a minimální jazykové bariéře. Ale neakceptujeme extrémní valuace a prémie, které by nezajistily návratnost.

HN: V Polsku také kupujete černouhelný důl Silesia - v jaké jste fázi?

Koupě bude dokončena během několika týdnů.

HN: Co vám to přinese?

Dlouho jsme usilovali o doplnění vertikální integrace. Dnes sice nemáme vlastní zdroje na černé uhlí, ale vlastnictví černouhelného dolu nám může otevřít nové možnosti. Kromě toho pro nás představuje určité zajištění stability cash-flow, protože marže na černém uhlí jsou zčásti komplementární k maržím na elektřině.

HN: Jaké další příležitosti vás v Polsku zajímají?

Sledujeme jich několik, ale jen v energetice, ne v těžbě.

HN: V Německu se účastníte tendru na prodej elektrárenské divize koncernu Evonik. Jaké tam máte šance?

Soutěž je stále v chodu, zůstáváme mezi uchazeči.

HN: Co vás zajímá na Slovensku?

Tam teprve začínáme sledovat akviziční možnosti. Je to trh velmi zajímavý, je tam ještě řada majetku pod kontrolou státu.

HN: Co Česko? Máte zájem o koupi Plzeňské teplárenské?

Máme o Plzeň dlouhodobý zájem. V Plzni vlastníme Plzeňskou energetiku, je tu možnost synergií.

HN: Váš EPH a ČEZ vyšetřuje od loňska antimonopolní úřad Evropské komise, kvůli podezření ze zneužití dominantního postavení na trhu. Jak šetření postupuje?

Věcně vyšetřováni zatím nejsme, Brusel nám nedává věcné dotazy ohledně působení na trhu. Neumím si také představit, co by nám mohl vyčítat. V žádném případě jsme se nedopustili nepovoleného chování vůči zákazníkům. Ale co se týká procesního průběhu šetření, tam komise ve své aktivitě vůči nám pokračuje.

HN: Tedy máte problém obhájit, jak jste postupovali, když u vás bruselští inspektoři zahájili loni přepadovou kontrolu? Říká se, že nebyli spokojeni s tím, jak jste na prověrku reagovali a jak jste spolupracovali...

Nechci šetření nyní detailně komentovat. To, co nám komise potenciálně vyčítá, jsou z hlediska českého práva jednotlivosti. My jsme neznali dopředu pravidla, podle kterých komise funguje. Poučení od nás pro všechny české firmy je, dobře si tato pravidla nastudovat. Pokud pravidla dobře neznáte, šance, že tím procesem projdete bez chyby, je skoro nulová. Ale řízení je otevřené a nemůžu výsledek předjímat.


7,2 miliardy korun

činily loni tržby skupiny EPH (od 10.8., kdy vznikla, do 31.12.2009). Zisk překročil 547 milionů korun.

151 milionů korun

vydělal loni (od 10.8. do 31.12) EPH na obchodech s emisními povolenkami.

1 miliarda eur

zhruba takovou sumu má holding EPH připravenou na své další akvizice, které plánuje hlavně v zahraničí.

Profil

Daniel Křetínský (35)

Vystudoval práva, po krátké praxi u Gottweis & Partner nastoupil do skupiny J&T. Vybudoval její energetickou divizi, která se loni osamostatnila pod názvem Energetický průmyslový holding. Vlastní ji skupiny J&T a PPF (obě po 40 %), Křetínskému patří 20 % EPH. EPH je po ČEZ druhým největším hráčem české energetiky, zastřešuje dvě desítky firem od tepláren a elektráren po strojírny.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů