Aktualizace Státní energetické koncepce je připravená

V současnosti můžeme konstatovat, že Česká republika je plně soběstačná ve výrobě elektrické energie a navíc může určitými přebytky zásobovat především některé okolní státy - jedná se o Rakousko, Slovensko, ale také Maďarsko a další země, které jsou naopak deficitní.

Hodnotíme-li tedy rok 2010, pak ještě stále můžeme hovořit o tom, že současná situace v energetice je příznivá. Rovněž situace ve výrobě tepla je zatím uspokojivá. Rozhodující část velkých tepláren, které centrálně zásobují teplem velké městské sídlištní celky, stále ještě využívá zásob hnědého uhlí na lomech Československá armáda (ČSA) a Bílina před územními ekologickými limity a je možno říci, že několik příštích let by situace mohla být bez větších problémů. Přitom nesmíme zapomenout ani na skutečnost, že následky globální ekonomické krize zasáhly také Českou republiku, což se projevilo především poklesem spotřeby elektrické energie v průmyslu, ale i ostatních druhů energie prakticky ve všech oblastech národního hospodářství.

Státní energetická koncepce z roku 2004

Další vývoj energetické situace v České republice bude závislý především na volbě energetické strategie. Současná Státní energetická koncepce z roku 2004 je založena na přednostním a udržitelném využívání všech tuzemských energetických zdrojů včetně obnovitelných a na dalším rozvoji jaderné energetiky. Tato strategie musí být v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, pravidelně vyhodnocována v minimálně pětiletých cyklech. První vyhodnocení z roku 2005 i druhé připravované vyhodnocení s termínem do konce letošního roku potvrzují platnost původně zvolených cílů a předpokladů.

To znamená, že spotřeba primárních energetických zdrojů v období od roku 2004 prakticky stagnuje a veškerá potřeba energie pro realizaci přírůstku hrubé přidané hodnoty je kompenzována její úsporou. Potenciál úspor energie je třeba hledat jednak v průmyslu, ale v jisté míře také v terciální sféře i v domácnostech.

Snižování energetické náročnosti hrubé přidané hodnoty (HPH) pokračovalo do konce roku 2008, tedy v období před globální energetickou krizí, díky vysokým přírůstkům HPH významným tempem a je možno říci, že spotřeba energie na jednotku HPH je pouze o cca 20 % vyšší, než je průměr vyspělých zemí. Cílem ČR je do roku 2020 se vyspělým zemím vyrovnat. Z hloubkového přezkumu energetické politiky ČR, provedeného mezinárodní energetickou agenturou (IEA) v závěru roku 2009 a oficiálně prezentovaného 7. 10. 2010, vyplývá, že v letech 1990 až 2008 se energetická náročnost ČR snižovala ročně v průměru o 2,5 %, což je nejrychlejší tempo ze všech zemí OECD, kde průměr byl 1,5 %.

Česká republika také plní své závazky při snižování emisí. Předpokládáme, že své závazky v rámci EU, které se týkají snižování emisí tzv. neskleníkových plynů (SO2, NOx, HN3 a organické těkavé látky) pro rok 2010 budou beze zbytku splněny. Cíle Kjótského protokolu v oblasti snižování tzv. skleníkových plynů nejen plníme, ale výrazně překračujeme. Závazek ČR byl snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o 8 % proti roku 1990. Skutečné snížení činilo ke konci roku 2009 cca 27 %. Bude tedy možnost prodat povolenky za tyto uspořené emise a finanční prostředky uvážlivě investovat.

Také dovozní energetickou závislost se ČR daří udržovat na přijatelné úrovni pod 50 %. Ta se v současné době pohybuje na úrovni cca 42 %, její výše je však "vylepšena" současnými vývozy elektrické energie a uhlí. Bez započtení těchto vývozů by se dovozní energetická závislost ČR pohybovala na úrovni pod 50 %, což je velmi přijatelná a významně nižší hodnota, než je současný průměr zemí EU (cca 60 %).

Změny si vyžádaly aktualizaci energetické politiky

I když je patrné, že přijaté cíle a předpoklady platné Státní energetické koncepce z roku 2004 se uspokojivě plní a zdá se, že nejsou potřebné změny, není to tak docela pravda. A to z toho důvodu, že tento materiál přijala vláda v březnu roku 2004, tedy ještě před vstupem ČR do EU. Dokument byl zpracován s výhledem do roku 2030, což je ze současného hlediska dlouhodobého investování již nedostatečný horizont.

V době jeho přijetí se ještě ve světě tak neprojevovalo zhoršení mezinárodní situace, zvýšení teroristických aktivit a další aspekty, úzce související s energetickou bezpečností ČR.

Navíc skutečný odhad reálné výše potenciálu tuzemských obnovitelných zdrojů se v současné době jeví nižší než před několika lety. Důvodem je zohlednění potravinové bezpečnosti, zajištění bezpečnosti provozu elektrizační soustavy a dalších omezujících aspektů. Potravinová bezpečnost znamená, že nebude možné pěstovat energetické plodiny na úkor potravinových plodin.

S ohledem na všechny tyto skutečnosti zpracovalo v minulém roce Ministerstvo průmyslu a obchodu návrh aktualizace Státní energetické politiky z roku 2004, který respektuje její základní cíle a východiska. Jedná se především o přednostní udržitelné využití všech tuzemských energetických zdrojů. Byl prodloužen časový horizont s výhledem do roku 2050 a byl zvýšen důraz na energetickou bezpečnost a odolnost zdrojů. Podrobněji je v novém dokumentu rozpracována problematika energetických sítí a nově jsou zařazeny kapitoly např. školství, vědy a výzkumu a dopravy.

Návrh aktualizace Státní energetické koncepce (SEK) byl v listopadu 2009 projednán v meziresortním připomínkovém řízení a kromě rozporu s Ministerstvem životního prostředí bylo po zapracování přijatých připomínek dosaženo shody prakticky se všemi ostatními účastníky tohoto procesu. Bylo velmi potěšitelné zjištění, že svůj souhlas s tímto návrhem možného dalšího vývoje energetiky deklarovaly nejen zaměstnavatelské, ale i odborové svazy a další rozhodující subjekty, působící v energetice. Naopak Ministerstvo životního prostředí nesouhlasilo prakticky s žádnými základními předpoklady, které byly v návrhu uvedeny. Bylo proti těžbě hnědého i černého uhlí, uranu, výstavbě jaderných bloků v nových lokalitách apod. Mělo výhrady také k úsporám energie, které přitom byly do návrhu aktualizace převzaty ze závěrů Nezávislé energetické (tzv. Pačesovy) komise, na jejíž činnosti se významně podíleli i zástupci ekologických organizací.

Po ukončení meziresortního připomínkového řízení byl návrh aktualizace Státní energetické koncepce umístěn na webovou stránku Ministerstva průmyslu, kde je možnost se s ním v současné době seznámit. Původně se uvažovalo, že by jej měla projednat minulá Fischerova vláda, avšak tento předpoklad se nepodařilo naplnit. Z uvedeného materiálu je nutno vyzdvihnout několik důležitých skutečností:

Návrh aktualizace nepředpokládá masivní vývozy elektrické energie, jak bylo mnohdy presentováno. Z grafu č. 1 vyplývá, že výroba a spotřeba elektrické energie je v horizontu do roku 2050 prakticky vyrovnaná a v materiálu se hovoří o výkonovém přebytku, který má pozitivní vliv na provoz a regulaci každé elektrizační soustavy. Je nutno upozornit, že výkonové vyjádření (MW), tedy přebytek výkonu není energie (MWh), která by znamenala potenciál pro vývoz.

Centrálnímu zásobování teplem věnovala mimořádnou pozornost rovněž Nezávislá energetická komi­se, tzv. Pačesova komise. V aktualizované SEK je tomuto tématu věnována samostatná pasáž. Je třeba konstatovat, že při kombinované výrobě se nevyrábí pouze teplo, ale také elektrická energie, která se rovněž využívá k regulaci výkyvů elektrizační soustavy. V grafu č. 2 je znázorněn vývoj zásobování velkých tepláren v systému centrálního zásobování teplem v horizontu do roku 2050. Předpokládaným využitím části uhlí i za územními ekologickými limity na lomech ČSA a Bílina by bylo možno udržet rozhodující podíl hnědého uhlí v bilanci energií. Spolu s možným využitím také tuzemského energetického uhlí a s nárůstem biomasy by rozhodující část energie pro výrobu tepla mohla pocházet z tuzemských zdrojů. Rovněž by bylo možné dosáhnout i postupného snižování užití dovozového zemního plynu v celkové bilanci centrálního tepla a jeho možnou náhradu biomasou i jaderným tepl em z JE Dukovany a Temelín. Naopak u decentralizovaného tepla se předpokládá do roku 2015 úplné vytěsnění hnědého i černého tříděného uhlí a to náhradou za biomasu, zemní plyn, resp. elektřinu.

Trvalý pokles rozhodujících druhů emisí - hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého, oxidu siřičitého a oxidů dusíku zobrazuje graf č. 3. Toto by mělo být přednostně zajištěno rozvojem jaderné energetiky jako prakticky bezemisního zdroje v kombinaci s obnovitelnými zdroji energie (vodní, geotermální a bioplyn, resp. biomasa, ale také reálné sluneční a větrné zdroje). Při náhradě starých elektrárenských bloků budou také nová zařízení vybavena špičkovými technologiemi pro minimalizaci vypouštěných emisí. U produkce oxidu uhličitého je snaha dosáhnout snížení jeho podílu v roce 2050 proti roku 1990 o téměř 60 %. A to přesto, že především v teplárenství se v celém predikovaném období předpokládá významné využití hnědého i černého uhlí.

Graf č. 4 je zaměřen na strukturu energetického mixu (podílu jednotlivých primárních zdrojů energie) v období do roku 2050. Je patrné, že v cílovém roce 2050 se podíly základních pěti druhů energie blíží velmi vyrovnanému stavu.

Nové úkoly a závazky

Koaliční vláda se ve svém programovém prohlášení ze srpna 2010 zavázala, že "schválí aktualizovanou Státní energetickou koncepci a novou surovinovou politiku, včetně implementace principů evropské strategie Raw Materials Initiative tak, aby byla zajištěna odpovídající surovinová a energetická bezpečnost ČR a vyvážený energetický mix. Vláda se zasadí o zachování územních ekologických limitů a jejich legislativní zajištění".

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je ze zákona zodpovědné za zpracování, předložení a především naplňování Státní energetické koncepce, zpracovalo, jak již bylo uvedeno, v minulém roce návrh její aktualizace. Tento materiál by se mohl stát základem pro přípravu nového návrhu aktualizace Státní energetické koncepce.

V přípravě aktualizace Státní energetické koncepce bude Ministerstvo průmyslu a obchodu respektovat závazky z Programového prohlášení vlády a záměrem je zpracování variantního řešení dalšího výhledu energetiky, které bude v průběhu příštího roku předloženo vládě. Jednou z variant by mohla být implementace principů Raw Material Initiative se zajištěním odpovídající surovinové a energetické bezpečnosti a vyváženého energetického mixu. Další varianty by mohly představovat scénáře s hodnocením socioekonomických a dalších dopadů při zachování územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí a náhrady tohoto zdroje jinými primárnímí zdroji, jako je dovozové uhlí, zemní plyn, biomasa resp. jejich mix.

Závěrem

Současná energetická situace České republiky je dočasně uspokojivá. Jsme soběstační ve výrobě elektrické energie a dosud si můžeme dovolit část vyrobené elektrické energie vyvážet. Rovněž výroba tepla je z rozhodující části zajištěna z tuzemských energetických zdrojů a doplněna nezbytným dovozním zemním plynem. Je třeba udělat vše pro to, aby tato poměrně příznivá situace netrvala pouze několik příštích let, ale minimálně několik příštích desetiletí.

Energetika je páteřní oblastí ekonomiky a jakékoliv rozhodnutí má dlouhodobý charakter, proto je třeba přistupovat k řešení otázky jejího dalšího vývoje velmi uváženě a zvolit pro Českou republiku tu nejvhodnější variantu z hlediska technického zabezpečení, energetické bezpečnosti, ekonomiky, dopadů na konkurenceschopnost, ekologii a sociální dopady.

AUTOR: Tomáš Hüner
Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu a obchodu