Vůbec mi nevadí, jestli jsem staromódní

Pro skupinu Agrofert Andreje Babiše, čtvrtou největší společnost v Česku, nebyl uplynulý rok špatný, i když se jí o výsledcích podobných jako v posledním předkrizovém roce 2008 může jenom zdát. Podle Babiše Agrofert zůstane na předloňské úrovni, kdy utržil 86 miliard korun a vydělal 3,7 miliardy čistého zisku. "Považuji to za úspěch. Čekal jsem poslední rok horší," říká majitel největší čistě české soukromé firmy.

Babiš tvrdí, že krize nekončí. Přesto Agrofert dál pomalu roste. Nakupuje další firmy i zemědělskou půdu. Zastřešuje už přes 220 dceřiných společností v Česku, Německu, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Expanze bude zřejmě pokračovat i letos. "Počkáme si, jak se nám bude dařit v prvním čtvrtletí, a pak zvážíme další investice," říká šéf Agrofertu.

HN: Jaký byl pro vás uplynulý rok?

Obor od oboru. Chemie byla lepší než v roce 2009, mlýny a pekárny podstatně horší. Živočišnou výrobu ovlivňují drahé krmné směsi, drahé obilí. Drůbežářství - to byla úplná katastrofa. Drtí nás dovoz levných polských kuřat, které stát málo kontroluje. Ale čekal jsem poslední rok vlastně ještě horší. Předloni jsme profitovali z pokuty od PKN Orlen (polská skupina platila Agrofertu 100 milionů eur - pozn. red.). Loni žádný takový mimořádný příjem nebyl.

HN: Považujete polskou konkurenci za neférovou?

To ani ne, ale Polsko je modelový příklad ekonomiky, kde vláda i opozice jsou v ochraně domácího byznysu vždy na jedné lodi. Zato u nás jdou politici často proti podnikatelům tím, že nekriticky přijímají nesmyslné předpisy Evropské unie a zpochybňují podpory pro české zemědělce. Pro Francii, Německo, Polsko a celou Evropskou unii je zemědělství a jeho podpora prioritou. U nás o tom nikdo nechce slyšet.

HN: Nechcete investovat do tohoto sektoru v zahraničí, když tam jsou - jak říkáte - lepší podmínky?

My investujeme ve střední Evropě. Nechceme být globální. V Číně jsme se spálili. Podnikání v Čechách není jednoduché, natož v zahraničí.

HN: Stavěl byste s dnešní zkušeností Agrofert jinak, než jak jste s tím před lety začínal?

Leccos bych dělal jinak. Světu vládne energetika. Energetický trh ovládají monopoly, které doslova vysávají ostatní obory, celou ekonomiku. Elektřina, ropa, plyn a uhlí, to je jeden uzavřený kruh, ze kterého není úniku. Ani do budoucna.

HN: Brusel podporuje přesun od velkých energetických firem k menším lokálním hráčům. Do oboru se dá naskočit. Do Agrofertu by se hodila výroba elektřiny z biomasy a z bioplynu...

Jasně. Problém je v tom, že se všechny obnovitelné zdroje energie hází do jednoho pytle a dotují se bez ohledu na ekonomický smysl. My jsme do bioplynu chtěli vstoupit, zpracování kejdy z chovů prasat v bioplynkách je logické a ekologické. Ale ČEZ nechce naše projekty připojovat do sítí, kapacity vyčerpaly solární elektrárny.

HN: Kolik takových projektů máte?

Postavili jsme dvě bioplynky, ale dalších osm projektů jsme museli zastavit. Na tom vidíte monopol ČEZ. Navíc - my nakupujeme ročně proud za 2,5 miliardy korun, vlastní výroba pro nás bude vždy jenom okrajová.

HN: Co Agrofertu přinese rok 2011?

Čekám obrovský problém pro živočišnou výrobu, prudce roste cena krmiv. Zpracování drůbežího masa i chov kuřat budou vysoce ztrátové. Snažíme se přesvědčit stát, aby zavedl lepší kontrolu dovozu čerstvých potravin a systém označování původu - aby na obalu dováženého zboží nebyla jen evropská vlajka. Aby se nestávalo, že se doveze nekvalitní zboží, u něhož původ se změní na český nebo se označí evropskou vlajkou.

HN: Má vůbec drůbežářská výroba v Česku perspektivu?

Těžká otázka, jež nikoho netrápí. Až když zanikne, možná bude chybět.

HN: Proč, když je dovoz levnější?

U nás už takhle zaniklo zpracování krůt a krůtí maso je tady teď pomalu nejdražší v Evropě. Má se totéž stát s kuřaty? My nechceme zvýhodňování, jen rovné podmínky.

HN: Co byste dál chtěl od vlády?

Když už se tolik šetří, měla by už vláda taky konečně něco udělat s korupcí!

HN: Říkáte to tak, jako byste se škrty ve veřejných výdajích nesouhlasil.

Stát šetřit musí, ale neměl by zastavovat projekty do infrastruktury. Dálnice a osobní železniční přeprava, to je každodenní viditelná ostuda naší ekonomiky a politiků. A pak - je rozumné šetřit na státních zaměstnancích - doktorech, učitelích, policistech? Nemyslím, že by se měly plošně snižovat platy ve státním sektoru, spíš by se měl redukovat počet zaměstnanců, lidi by měli být odměňovaní podle výkonu.

HN: I soukromé firmy během posledních dvou let často snižovaly platy...

Některým firmám naší skupiny se taky zhoršilo hospodaření, ale základní platy jsme nikde nesnižovali. A kromě toho - má stát dobře zajištěné příjmy, výběr daní? Jak je možné, že je od daní osvobozený celý hazardní průmysl? Tolik firem místo daní odvádí poplatky na fiktivní charitu, a ty peníze často končí tam, odkud se posílaly! A nepomohlo by, kdyby se místo plošných škrtů lépe posoudily výdaje jednotlivých resortů? Speciálně třeba v obraně jdou miliardy na absurdity.

HN: Vadí vám korupce. Řada byznysmenů tvrdí, že bez úplatků se u nás nedá podnikat. Máte stejnou zkušenost?

My to nepociťujeme, se státem nemáme žádné obchody. Ani s pražským magistrátem, který je různými aférami pověstný. Jen si to vezměte - celé české zemědělství, asi 170 tisíc zemědělců, chce dotace za 2,5 miliardy korun. A stejnou částku mají podle novin na švýcarských účtech známí výběrčí zakázek z pražského magistrátu! A když se ty informace objeví, nikdy se nic nevyšetří, všechno vyšumí do ztracena. Když člověk poslouchá, co se kolem různých státních obchodů děje a jak se dají manipulovat, je to deprimující.

HN: Zkuste si zavěštit, zda se česká ekonomika letos otřepe z krize.

Krize, krize... ta je ve finančním sektoru, kde kluci přesouvají stovky miliard dolarů, které jim nepatří. Spekulují s nimi jednou na ropu, kakao, zlato, obilí, řepku, plyn. Nekontrolovatelná masa peněz vytváří bubliny, které přerůstají v různé maléry. To, co se označuje za krizi, byla krize investičních bank a finančního trhu. A bude pokračovat, pořád je dost různých umělých investičních produktů a her - v takovém tom kasinu, co se mu říká burza.

HN: Skutečná krize podle vás nebyla?

Ne ne, ona je v klasickém podnikání, tím myslím, průmysl, zemědělství nebo potravinářství, krize kontinuálně. Je tady přebytek kapacit nad spotřebou, a to bude trvat i dál.

HN: Finanční trh, to není reálná ekonomika?

Tam rozhodují pocity, dojmy, nesmyslné analýzy, podle kterých se hodnoty firem denně mění. Vezměte si nedávnou primární emisi akcií sázkové firmy Fortuna. První den se prodávaly za stovku, za týden byla cena o 15 procent nižší. Co to má společného s reálnou ekonomikou?!

HN: Ale na finančním trhu se přesouvají největší balíky peněz. Tenhle kapitál nakonec ovlivňuje i váš - jak říkáte - reálný byznys. Myslíte, že se s vaším názorem dá přežívat i v roce 2011?

Podívejte, kdybych neměl co dělat a nudil se, asi bych si tu loterii na burze taky zahrál. Ale já dělám byznys, nemám potřebu jít na burzu pro peníze. Máme volných dost peněz na rozumné investice. Máme třikrát více nabídek investovat, než můžeme využít. Uvažujeme do budoucna o dluhopisech, ale sazby na ně považuji pořád za nevýhodné. V Česku jsme čtvrtí největší ve všech parametrech - v obratu, zisku, zaměstnancích, exportu. A nepotřebovali jsme na to kuponovou privatizaci, ani být kamarádi s IPB, ani koupit hlavní byznys od státu. Ať si má každý svůj názor, pro mne je podstatný názor bank, které nám věří, a klientů. A jestli jsem staromódní? To mi fakt nevadí!

ANDREJ BABIŠ
Rodák ze Slovenska, vlastník skupiny Agrofert. S Petrem Kellnerem a Pavlem Tykačem tvoří trojku nejbohatších Čechů. Agrofert budoval od nuly, dnes skupina zastřešuje přes 220 firem (chemie, potraviny, zemědělství), je největším vlastníkem zemědělské půdy v Česku.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz