Plyn i elektřinu hlídá technika, vodu pstruzi

Distribuční soustava Severomoravské plynárenské je nepřetržitě sledována pomocí dálkových přenosů soustředěných na dispečink. Hlídají se technické údaje zařízení, například tlak, průtok, teplota, množství. Čidla pak hlídají vstupní dveře do technologických objektů plynárenské společnosti," vysvětluje Linda Ešková, regionální mluvčí skupiny RWE a dodala: Zjednodušeně řečeno, jednou ročně po plynovodu prochází inspektor plynárenských zařízení s přístrojem, který umí zjistit možné úniky plynu." Předávací stanice a zásobníky plynu jsou podle mluvčí Eškové trvale střeženy ve zpřísněném režimu.

Další možností, jak zjistit i drobné netěsnosti potrubí a zjistit i nepatrné úniky nejen na plynárenském zařízení, ale především na zařízení zákazníků, je nárazová odorizace. Do plynu se při ní přidává látka se silným zápachem a lidé tak mohou snadněji zjistit, že plyn uniká.

Energetici

V dispečerském centru Skupiny ČEZ a také v rozvodnách je instalován řídicí systém včetně souvisejících technologií pro ovládání, měření a signalizaci jednotlivých technologických prvků rozvoden. "Dispečink pracuje v nepřetržitém provozu a má k dispozici nepřetržité informace o stavu distribuční soustavy. V praxi to znamená, že narušení plynulosti dodávky způsobené poruchou na zařízení velmi vysokého a vysokého napětí je okamžitě zobrazeno v řídicím systému a dispečer je o problému ihned informován. Následně má možnost vzniklou situaci řešit na dálku na příslušné rozvodně, a pokud není schopen takto obnovit dodávku energie, pak k místu problému nasměruje nejblíže se nacházející osádku pracovníků poruchové služby," vysvětlila mluvčí energetiků pro severní a střední Moravu Alice Lutišanová.

Kromě běžných dorozumívacích prostředků (mobily, vysílačky) využívají energetici rovněž Systém GPS navigace, kterými jsou vybavena všechna vozidla osádek v terénu. "Dispečerská pracoviště také vyhodnocují předpovědi a výstrahy hydrometeorologů. V případě blížící se například vichřice máme informace s předstihem, což znamená, že posílíme počty pracovníků dispečinku, techniků a osádek v terénu, i operátorů Call centra Skupiny ČEZ. V loňském roce byl, jako v prvním regionu v rámci působnosti Skupiny ČEZ, zaveden nový systém řízení pracovních čet - osádek pracovníků v terénu (takzvaný WMS - Workforce Management System). V praxi znamená, že osádky mají k dispozici mobilní zařízení, na které jsou jim elektronicky zasílány pracovní příkazy včetně aktuálně vzniklých poruchových výpadků," dodala Lutišanová.

Vodárnám při kontrole kvality vody pomáhají pstruzi

Při kontrole kvality vody, ze které se upravuje voda pitná, pomáhá Severomoravským vodovodům a kanalizacím (SmVaK) i příroda. "Přesněji řečeno ryby, jejichž organismus je velmi citlivý na jakékoliv změny ve složení vody a dokáže zareagovat dříve, než problém ohlásí laboratorní výsledky. Proto jsou v úpravnách vody ve Vyšních Lhotách, Nové Vsi u Frýdlantu a Podhradí u Vítkova na přítoku surové vody z vodárenských nádrží instalována akvária, ve kterých žijí pstruzi," vysvětlila mluvčí vodárenské společnosti Eva Špirochová.

V každém akváriu je pět až deset ryb. V průběhu dvanácti měsíců, které průměrně v akváriu stráví, dorůstají do velikosti dvacet až třicet centimetrů. Pak jsou vyměněni za novou násadu pocházející z rybochovných stanic Ostravice a Kružberk. "Pstruzi sami o sobě by samozřejmě nestačili, musíme mít také systém, který sleduje odchylky v jejich chování. Tak, abychom uměli data zaznamenat způsobem, na který reagují naše monitorovací počítače a dispečink," upozornil generální ředitel SmVaK Miroslav Kyncl.

V akváriích jsou proto kamery a snímače, které zaznamenávají dění uvnitř. Současně do nádob přitéká nepřetržitě přečerpávaná surová voda. "Je to stejná voda, která v daném okamžiku přitéká do našich úpraven z přehrad. Ryby ji tedy zkontrolují jako první," popsal Kyncl princip důmyslného spojení sil přírody a techniky.

Co by nastalo v případě znečištění vody?

Uhynulé ryby by se dostaly do navazujícího prostoru snímací zóny, na což by řídicí systém reagoval spuštěním zvukového signálu. Ten by upozornil obsluhu úpravny vody na havárii.

"Pstruh reaguje zejména na organické znečištění - přítomnost amoniaku (což signalizuje znečištění vody splaškovými vodami či například únik tekutin ze silážních zařízení). Rychle reaguje také na nedostatek kyslíku. Například v případě úniku ropných látek dochází k zalepení žaber a ztížení či znemožnění dýchání. Rychlá reakce se uvádí rovněž na přítomnost kyanidů, to v případě úmyslné otravy vody. Naštěstí se zatím nikdy výstraha nerozezvučela a ke spotřebitelům proudí kvalitní pitná voda, která je pod neustálou laboratorní i přírodní kontrolou," dodala mluvčí Špirochová.

Myšlenka zapojit pstruhy do kontroly kvality vody vznikla podle ředitele SmVaK Kyncla jako reakce na posílení preventivních opatření před následky případné kontaminace vody ve vodárenských nádržích, jimiž ve světě opakovaně hrozily nejrůznější skupiny extrémistů. "Ještě podstatnějším důvodem ale byly opakující se povodně, které do toků zanášejí nejrůznější nečistoty, a dopravní nehody nebo průmyslové havárie, které jsou bohužel běžnou součástí života civilizace ve třetím tisíciletí," doplnil Kyncl.

Kromě pstruhů se používají ve světě i škeble

Monitorovací akvária jsou u SmVaK Ostrava používána od roku 2007. "Obdobná monitorovací zařízení jsou i v jiných úpravnách vod, jak u nás, tak i v zahraničí. Pokud je monitoring zaměřen na monitorování přirozeného pohybu ryb, využívá se především pstruh. Důvodem je jeho, ve srovnání s jinými druhy ryb, rychlá reakce na přítomnost znečišťujících látek ve vodě. Obdobná zařízení však v jiných zemích fungují například i na principu sledování otevírání či zavírání určitých typů škeblí," dodala Špirochová.