Čtvrtek, 28. března 2024

Plzeň založila plantáž na japonské topoly, spálí je teplárna

Plzeň založila plantáž na japonské topoly, spálí je teplárna

Rychle rostoucí dřeviny, které jako palivo do kotle na biomasu využije Plzeňská teplárenská, pěstuje na patnácti hektarech svých pozemků město Plzeň. Zhruba 100.000 japonských topolů, vysázených mezi dálničním tunelem Valík a řekou Úhlavou, bude městu přinášet výnosy v řádech milionů korun, řekl Stanislav Janský z oddělení městských lesů Správy veřejného statku města Plzně.

První sklizeň a příjem se očekává v roce 2014. "Životnost plantáže se předpokládá 20 let, poté už je rostlina vyčerpaná. V tomto období by měl být porost čtyřikrát až pětkrát vytěžen a zpracován na štěpku," dodal. Za pět let vyroste topol o osm až deset metrů. Strom se samovolně obnovuje z pařezů. Po 20 letech může být na místě znovu založena podobná plantáž anebo se plocha využije k zemědělství.

"Ekonomická rentabilita je lepší než při běžné zemědělské činnosti," řekl Janský. Ročně získá město z plantáže sedm až deset tun sušiny. Výhřevnost japonského topolu je stejná jako u spalování březového i bukového dřeva. Topol ale hoří rychleji, na objem ho musí být více, ale hmotnost je srovnatelná s břízou a bukem.

Pro potřeby městské teplárny, která letos plánuje spálit až 200.000 tun biomasy, pěstuje kolem Plzně "energetické porosty" řada firem. "Nejčastěji právě japonský topol," uvedl Janský.

Na plantáži, která je pilotním projektem, provádí městské lesy a Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví výzkum těchto dřevin, zejména rychlosti růstu, produkce a vývoje obsahu živin v půdě. Porosty je nutné ošetřovat proti nebezpečným rostlinám.

Plzeň vlastní 800 hektarů zemědělských pozemků. Na všechny má dlouhodobé smlouvy se soukromými zemědělci. Pozemek u Valíku byl volný, protože dříve sloužil jako zařízení staveniště tunelu na D5. Zvažujeme ještě osázet vrbou nedalekých osm hektarů u řeky, řekl Janský. Výhledově nevyloučil ani možnost využití dalších městských pozemků.

Sklizeň zajistí externí firma, podobně jako zpracovávání klestu ze 4000 hektarů městských lesů. Město nemá obří štěpkovače, uvedl Janský. Prodej klestu kryje náklady na vyklízení lesa.

Václav Prokš

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů