Pátek, 29. března 2024

Čínský drak chrání své nerostné poklady

Světový trh rud vzácných kovů v poslední době zažívá horké chvíle, a vyhlídka je taková, že se situace nebude lepšit.

Čínský drak chrání své nerostné poklady

Problém je v tom, že poptávka je vysoká a navíc stále roste, ale nabídka se naopak znatelně snížila.

Ve hře jsou rudy, respektive polotovary vzácných metalických nerostů, dnes tak důležité výrobní komodity pro elektroniku a jiná high--tech odvětví. Jsou nutné k realizaci celé řady produktů z elektroniky a elektrotechniky, jako jsou akumulátory, permanentní magnety pro generátory, ploché obrazovky či mobilní telefony. Jde o skupinu kovů (skandium, yttrium, neodym, europium a další), které už v 70. letech minulého století Teng-siao-pching prozíravě metaforicky označil za budoucí "ropné bohatství Číny".

Až donedávna byla jejich významným dodavatelem Čína, v některých případech dokonce monopolním. Nedávno však představitelé země omezili vývoz těchto materiálů s tím, že půjde o omezení dlouhodobé. To vyvolalo v zahraničí neklid a dokonce paniku, hlavně pak v zemích, které vyrábějí high-tech produkty na nejvyšší úrovni a mají zdrojů těchto surovin málo nebo vůbec žádné.

Záminka sporu a skutečný důvod

Jako záminku k tomuto kroku Čína využila několik měsíců starý incident čínské vojenské lodi s japonskými rybáři ve Východočínském moři. Tehdy obvinila Japonsko, že jeho rybáři působí v "jejích" vodách, přičemž jde o oblast, o níž se obě země přou. Skutečnou příčinou sporů je předpokládané nerostné bohatství buď na mořském dně anebo na ostrovech. Čína dokonce na čas zastavila Japonsku dodávky vzácných rud a kovů, což způsobilo silný výkyv v produkci japonské elektroniky, na dovozech odjinud zcela závislé.

Je možné, že se ČLR inspirovala Ruskem, jež se v posledních letech uchyluje k omezování, ale i zastavování dodávek ropy a zemního plynu do Běloruska a na Ukrajinu, s nimiž má ekonomické a politické spory, a skrytou hrozbu omezení či zastavení dodávek těchto palivových zdrojů používá i vůči EU.

Důvody redukce vývozu jsou hlavně domácí

Příčiny omezení vývozu jsou však hlavně ekonomické, a domácí. Dnešní ČLR prochází hospodářskou expanzí, která řadu let neklesá pod přírůstky 10 % ročně, a k tomu účelu potřebuje obrovská množství paliv a surovin, včetně rud vzácných kovů. Proto je logické, že dospěla k poznání, aby vlastní cenné nerosty zužitkovávala hlavně sama a až relativní přebytky uvolní pro vývoz, a to za ceny, které budou podstatně vyšší než ty bývalé.

Seriózní ekonomy, politology a experty pro otázky Dálného východu daný vývoj nepřekvapil s tím, že s takovým obratem ve vnější hospodářské politice ČLR počítali. Dalo se tak usoudit z kroků, které stát podniká už několik let. Jde tady o velké nákupy surovin z celého světa, odkupování plastového a jiného odpadu v Evropě a Americe, angažmá v afrických zemích, v nichž se těží důležité rudy kovů, stavba ropovodu z Ruska atd.

Hlad po palivech a surovinách je v Číně velký. I když země vlastní obrovské nerostné bohatství, dosud neměla dost financí k jeho zpřístupnění a zužitkování. Proto volila nákup uhlí, ropy a jiných materiálů ze zahraničí.

Poměry se ale mění. Ze zahraničí nelze koupit všechno, doprava odtamtud trvá dlouho a je nákladná a kromě toho dnes už Čína disponuje sama vhodnými technologiemi dobývání nerostů na vlastním území i v nehostinných oblastech, ať už jde o technologie zakoupené (a doma zdokonalené) anebo vyvinuté vlastními silami. Právo využívat vlastní zdroje především pro vlastní rozvoj jistě nemůže Číně ani jiné zemi nikdo upírat.

Zahraniční odběratelé si zvykli na nízké ceny

Jak může nebo by měl ostatní svět reagovat na tento obrat ve vnitřní a zahraniční hospodářské politice Číny, který není jen dočasný, ale který je počátkem nového, dlouhodobého trendu? Jistě ne tak, jako to učinil americký ekonom (a nositel Nobelovy ceny za ekonomii - sic!) Paul Krugman, který líčí situaci tak, že proradná Čína zanechala Západ na holičkách a že je to tudíž "darebácký stát".

Lepší je zachovat si chladnou hlavu a uvážit situaci ze širšího pohledu a v celosvětovém kontextu. Je pravdou, že dle dosud zjištěných zásob má ČLR u mnoha rud světové prvenství, ale významná ložiska jsou i v Rusku, USA, Austrálii a v jiných zemích (Vietnam, Indie, Brazílie, Grónsko, Malajsie aj.).

Mnohá z těchto nalezišť byla už dříve využívána, a to daleko více než v současnosti, kdy jsou dokonce některá z nich již mnoho let uzavřena. Těžba z nich se totiž nevyplatila v porovnání s cenami, za které tyto rudy či jejich polotovary bylo možné koupit na světovém trhu. Tam je totiž za nízké, či dokonce dumpingové ceny dodávala Čína. Její podíl na dodávkách vzácných zemin na světovém trhu dosáhl 95 až 97 %. Tento stav se na světovém trhu ustálil už v 80. letech minulého století a trval až donedávna.

Vedlejším efektem pro západní odběratele čínských rud a polotovarů bylo to, že se uzavřením těžby a úpraven rudy (nutných např. u uranu či thoria, ale i mědi, bauxitu apod.) vyhnuli nutnosti instalovat nákladná ochranná ekologická zařízení.

Je samozřejmě bohužel pravda, že v ČLR těžba rud a nerostů vůbec nebyla a ani dnes není doprovázena instalací potřebných bezpečnostních a ekologicky žádoucích zařízení.

Pravděpodobná reakce světa na krok Číny

Co může a co zřejmě bude redukce vývozu vzácných zemin z Číny znamenat pro světový trh a ostatní svět? Bezprostředně jistě pohyb cen dotyčných surovin nahoru a tento růst se promítne i do cen finálních produktů, jež jsou s podílem kovů získávaných z těchto rud vyráběny a dodávány na trh.

Je však zřejmé, že dojde i k jiným změnám. Při vyšších cenách se bude jevit jako rentabilní i obnovení těžby v zemích, kde se vzácné zeminy těžily a zpracovávaly dříve. Dojde také, jak naznačují geologové v USA a západní Evropě, k intenzivnějšímu geologickému průzkumu na místech, kde se dají předpokládat jejich dosud neobjevená ložiska - včetně ložisek pod oceánským dnem.

Materiálová nouze zřejmě povede také ke hledání náhradních materiálů za nedostatkové a k dokonalejším způsobům recyklace výrobků s obsahem nedostatkových kovů. Už dnes ostatně existují postupy, jimiž lze některé vzácné kovy z elektronických a elektrotechnických vyřazených spotřebičů recyklovat až ze 100 %, byť jde o postupy zatím poměrně drahé. K tomu bude zapotřebí vybudovat i recyklační kapacity.

Tyto cesty k řešení nastávajícího nedostatku vzácných zemin jsou sice technicky náročné, nákladné a vyžadují nějaký čas, ale znamenají rozhodně pozitivnější a realističtější přístup k situaci než naříkání nad "lakomstvím" Číňanů.

AUTOR: Jiří Tisančin

Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů