Pátek, 29. března 2024

Poláci už mají první plyn z břidlic. Zatím zkušebně

Osmdesát procent Poláků míní, že těžba břidličného plynu zvýší energetickou bezpečnost země.

Poláci už mají první plyn z břidlic. Zatím zkušebně

Polsko, které má podle odhadu expertů největší zásoby břidličného plynu v Evropě, se připravuje na to, že se v příštích letech stane plynařskou mocností. Po několika letech spekulací přicházejí první výsledky zkušebních vrtů, které potvrzují, že plyn v polských břidlicích opravdu je.

Už za tři roky na trhu?

Jako první ho zatím ze zkušebního vrtu ve zkušebním provozu těží na severu země americká firma 3Legs Resources, spolupracující s americkým koncernem Conoco Phillips. Ostatně tento gigant v zemi loni v létě začal i s vlastními zkušebními vrty.

3Legs podle listu Rzeczpospolita tvrdí, že do dvou let bude schopna ukázat reálné možnosti průmyslové těžby břidličného plynu v Polsku. Díky tomu v létě prodal na londýnské burze akcie za 101 milionů dolarů.

Náměstek ministra pokladu Mikolaj Budzanowski, kteří řídí dvě státní firmy, jež mají dohromady téměř polovinu licencí na průzkum, plynařský koncern PGNiG a ropný PKN Orlen, na Ekonomickém fóru v Krynici zaskočil začátkem září experty tvrzením, že první břidličný plyn může na polský trh začít plynout na konci roku 2014 či na počátku roku 2015. Až dosud byly odhady polských odborníků konzervativnější - s "ostrou" těžbou se mělo začít během osmi až deseti let.

Své v tom hrála i kampaň před právě skončenými parlamentními volbami, v nichž se břidličný plyn stal také jedním z témat.

Většina Poláků v zásobách, jejichž výše by pokryla plnou polskou spotřebu plynu na nejméně 200 let, spatřuje záruku energetické bezpečnosti vůči Rusku a silný vyjednávací argument vůči Německu. Vůči oběma velmocím jsou Poláci tradičně podezřívaví. Obě země v těchto týdnech otevírají plynovod Nord Stream, který Polsko obchází a Varšava v tom spatřuje bezpečnostní riziko.

Podle průzkumu agentury CBOS z konce září jsou pro těžbu břidličného plynu tři čtvrtiny Poláků. Osmdesát procent to považuje za záruku větší energetické bezpečnosti a 77 procent je pro, i kdyby se těžba měla odehrávat v blízkosti jejich bydliště. Více než polovina Poláků je přesvědčena o tom, že těžba je pro lidi i životní prostředí bezpečná.

Nejasnosti kolem koncesí

Poláci ovšem musejí v případě těžby nejen otevřít svůj domácí trh s plynem, ale také ho propojit se zbytkem Evropské unie, aby firmy investující miliardy (jeden zkušební vrt stojí 15 milionů dolarů) měly záruku, že s břidličným plynem budou moci obchodovat po celé střední Evropě. "Je třeba vyřešit tyto investice a potom model udělování koncesí a zdanění této těžby," řekl v Krynici náměstek Budzanowski s tím, že zákony potřebné pro udělování koncesí a model zdanění by měly být jasné během roku 2012.

Licence na zkušební vrty si zatím rozdělilo na třicet firem. Potřebnou technologii na těžbu ale vlastní americké firmy. Poláci se obávají, že ruský Gazprom, který nyní dodává dvě třetiny polské spotřeby (třetinu mají Poláci z vlastních zdrojů), se bude snažit získat vliv na těžbu břidličného plynu v Polsku, nebo ji zpochybnit prostřednictvím doposud nevýrazných skupin ochránců životního prostředí nebo tlaku přes orgány Evropské unie v Bruselu.

"Podle Evropské komise asi dvacet procent koncesí na průzkum dostaly ruské firmy," rozehrál minulý týden plynovou kartu v kampani Zbigniew Ziobro, jeden z lídrů opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), která by ráda co nejvíce zdanila těžbu plynu v Polsku. Své tvrzení vysvětlil tím, že řada firem, které dostaly koncese, je malá a v energetice nepříliš známá.

Výsledky voleb (PiS skončila druhá za Občanskou platformou premiéra Tuska) ale nakonec znamenají, že je možnost vysokého zdanění břidličného plynu odvrácena. Hrozilo, že by se mnoho firem do těžby nehrnulo, protože polské břidlice s plynem jsou uloženy zhruba dvakrát hlouběji než v USA a předpokládaná těžba je tudíž nákladnější.

Na údajné tvrzení Evropské komise také už reagovalo polské ministerstvo životního prostředí, které uděluje koncese pro průzkum. Ze 101 dosud udělených koncesí dostaly 39 polské firmy, 21 americké a britské a devět kanadské. "Nejperspektivnější oblasti patří státním firmám PGNiG a PKN Orlen a americkým gigantům Exxon a Marathon," tvrdí ministerstvo. Podle tvrzení současné vlády nelze těžbu zablokovat tím, že by firma dostala licenci a nezačala těžit, jak se obávají polští konzervativci v souvislosti s údajnými ruskými firmami vlastnícími licence.

Rizika těžby břidličného plynu

Znečištění spodních vod:
Pokud se dodrží správný postup, nemůže k tomu podle těžařů dojít. Spodní vody jsou do hloubky 300 metrů. Vrty se dělají do hloubky tři tisíce metrů a víc. Případy z Pensylvánie ale ukazují, že při obrovském množství vrtů nelze havárie vyloučit.

Unikající plyny:
Plyny, které mohou uniknout na povrch spolu s chemikáliemi: opět, při dodržení technologie je riziko nízké. Podle některých studií ale těžaři záměrně podceňují riziko spojené se zplodinami, které vznikají při záměrném vyhoření plynu nad vrtem.

Hustota zalidnění:
Na řadě míst USA se těží v obrovských neobydlených plochách, ale konkrétně na východním pobřeží se těžba dotýká farmářských oblastí, případně i aglomerací. V Polsku kromě varšavské a gdaňské aglomerace podle ministerstva životního prostředí je hustota zalidnění 20 až 60 lidí na km<sup>2</sup>, což není mnoho, a vliv je prý také minimální.

Vliv na krajinu:
Vrtné věže jsou po vyvrtání nahrazeny hlavicemi, které nejsou nijak masivní. Potrubní a jiná infrastruktura ovšem vzhled krajiny už mění. Zčásti jen dočasně, ale některé prvky - například kompresní stanice a přístupové cesty - zůstávají nastálo.


200 let
Nejméně na tak dlouho by zásoby břidličného plynu v Polsku pokryly plnou spotřebu země.

AUTOR: Martin Ehl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů