Zapouzdřená rozvodna posílí severní Čechy

Spotřeba elektřiny, až na malé výjimky, vždy rostla a poroste i nadále. Elektřinu je potřeba nejen vyrobit, ale také přenést. Přestože česká přenosová soustava patří mezi dobře dimenzované a spolehlivé,
její provozovatel, společnost ČEPS, do roku 2024 investuje do rozvoje a obnovy soustavy přes 63 miliard Kč.

Česká přenosová soustava, zejména vedení 400 kV, byla budována převážně v průběhu 60. až 70. let, její stáří je tedy zhruba 40 let. Nyní přichází období, kdy je potřeba tuto síť obnovovat. "Chceme investovat prioritně do obnovy a rozvoje vedení a transformačních stanic."

Důvodem investic je skutečnost, že se staví a stavět budou nové výrobní zdroje - třeba nová elektrárna Ledvice a elektrárna Počerady. Musíme uvažovat i s plánovaným rozšířením Jaderné elektrárny Temelín či připojením větrného parku Chomutov. Současně potřebujeme posilovat schopnost soustavy importovat nebo exportovat elektřinu," vysvětluje Milan Kovařík, místopředseda představenstva společnosti ČEPS.

Rozvodna je unikátní

Jako odpověď na požadavek navýšení rezervovaného příkonu a výkonu byly v letošním roce dokončeny dvě významné stavby. Tou první je zapouzdřená, plynem izolovaná rozvodna 420 kV v transformovně Chotějovice v severních Čechách. Její výstavba souvisí s připojením a vyvedením výkonu 660 MWe z nového bloku zmíněné elektrárny Ledvice.

Nový blok bude pracovat s nadkritickými parametry páry (při využití nové technologie a materiálů), elektrárna se tak stane nejmodernější ve střední Evropě. Unikátní bude rovněž nová rozvodna. Jde o zapouzdřenou, plynem (izolačním médiem je hexafluorid síry - SF6) izolovanou rozvodnu o napěťové hladině 420 kV.

V České republice se na této napěťové hladině vyskytují dvě rozvodny - jedna je v Praze na Chodově (vlastník ČEPS) a druhá v Jeseníkách v Dlouhých Stráních (vlastník ČEZ).

Původně se měla stavět klasická, tedy venkovní rozvodna 420 kV, včetně transformační vazby 400/110 kV, a to na novém pozemku mimo stávající areál transformovny 220/110 kV Chotějovice. Při projednávání územního plánu byl však zásadně rozporován původní záměr akce, proto byla navržena změna zadání. Místo venkovní rozvodny byla ve stávajícím areálu ČEPS vybudována unikátní zapouzdřená, plynem izolovaná rozvodna.

Součástí projektu je dále výstavba vedení V480 (Chotějovice - Výškov). V praxi to znamenalo upravit stávající vedení V210 a přestavět vedení V211 o napěťové hladině 220 kV na dvojité vedení 400 kV. Ke zprovoznění linky i rozvodny došlo letos v říjnu, slavnostní otevření bude v listopadu.

Zlepšení se dočká i severní Morava

Druhou významnou stavbou, která bude dokončena v závěru letošního roku, je transformovna 400/110 kV Kletné. Díky vybudování této nové transformace (2x 350 MVA) dojde k posílení napájení Moravskoslezského kraje.

"Na severní Moravě budeme pokračovat, počítáme s výstavbou nové transformovny 400/110 kV Dětmarovice. Dále plánujeme stavbu nové transformovny 400/110 kV Vernéřov pro posílení zásobování v přilehlé oblasti po odstavení elektrárny Prunéřov I a pro vyvedení výkonu z větrného parku, jenž má vyrůst v blízkosti Chomutova.

Stavět se bude v nové lokalitě a ve dvou fázích, akce má být hotova do roku 2016. Do roku 2024 máme v plánu navýšit kapacitu pro PRE Distribuci, budeme rozšiřovat rozvodnu Chodov a postavíme úplně novou transformovnu 400/110 kV Praha-Sever," vypočítává plánované akce místopředseda Kovařík.

Další významnou akcí pro ČEZ Distribuci bude nová transformovna 400/110 kV Vítkov. Finanční náročnost těchto akcí se pohybuje v řádech miliard korun, potvrzuje M. Kovařík.

Přípravná fáze projektů je až 10 let

Výstavba nových vedení je nejen nákladná, ale také časově náročná záležitost. Doba od investičního záměru do samotné realizace obecně trvá nejméně 10 let, přitom vlastní realizace například 50kilometrového vedení trvá zhruba dva roky.

"Pro nás je nejzdlouhavější takzvaný územně plánovací proces. Než se naše stavba vůbec dostane do územně plánovací dokumentace, musíme nejprve prosadit stavbu do politiky územního rozvoje státu, dále musíme prosadit plán do zásad územního rozvoje kraje, a poté jej musíme prosadit do územních plánů dotčených obcí.

Tyto plány se ovšem aktualizují, navrhují a schvalují v nepravidelných cyklech, které nejsme schopni ovlivnit. Stává se nám tedy, že musíme i několik let čekat, než je náš návrh schválen. Značnou komplikací je také posuzování našich staveb z hlediska dopadů na životní prostředí (proces EIA). Tam jsou problémy v podstatě vždy, je jen otázka, jaký je jejich rozsah.

Takovým společným jmenovatelem v případě našich vedení je otázka vlivu na krajinu. S tím asi nejvíce zápasíme. Naše vedení procházejí řadou obcí a my musíme s každým vlastníkem pozemku dotčeného stavbou uzavřít věcné břemeno. Často narážíme na přemrštěné požadavky, takže jednání přípravu stavby velmi prodlužují," podotýká místopředseda představenstva ČEPS.

Částky rostou na dvojnásobek

Od roku 1999, kdy společnost ČEPS začala jako samostatný subjekt provozovat tuzemskou přenosovou soustavu, se investice pohybovaly mezi 500 miliony až miliardou korun, poté došlo k postupnému navýšení až na dvě miliardy. Několik let se pak jejich výše pohybovala mezi 2 a 2,5 miliardami korun.

"V letech 2009 a 2010 jsme již věděli, že dojde k masivnímu nárůstu, proto jsme provedli zásadní revizi. Sestavili jsme nový strategický investiční plán až do roku 2023, abychom měli představu o budoucnosti. Strategický investiční plán pravidelně aktualizujeme a dnes ho už máme pro období 2012 až 2024.

Z analýz nám vyplynulo, že v následujících letech budeme muset investovat v průměru 4,6 miliardy Kč. Roční investiční objem tak bude proti předchozím letům dvojnásobný. K výraznému navýšení dojde již v letošním roce, kdy máme v plánu investovat přibližně čtyři miliardy Kč," popisuje M. Kovařík.

Zmíněné roční plány jsou však jen orientační. Uvedené investiční akce jsou zhruba z poloviny vyvolány zejména investory do zdrojů, jsou tudíž závislé na harmonogramu výstavby těchto zdrojů. Současně však mohou s plánem zahýbat také různé schvalovací procesy.

Zapouzdřené rozvodny

se používají v případě požadavku na minimalizaci rozměrů rozvodny, například v hustě osídlených oblastech a ve městech, kde je kladen důraz na estetické provedení, dále v prostředích s náročnými povětrnostními podmínkami apod.

K jejich přednostem patří prostorová úspornost. Zastavěná plocha samotné zapouzdřené haly je cca 40× menší ve srovnání s venkovní rozvodnou. Dalšími pro jsou spolehlivost, krátká doba montáže, minimální nároky na údržbu, vysoká životnost (což je podstatou této technologie izolované od okolního prostředí) a vysoká bezpečnost obsluhujících osob.

ZDROJ: Energetika