Jak na energetické úspory

V následujícím textu volně navazujeme na zářijové vydání Moderní obce, kde jsme se učili mapovat největší spotřebiče energií v obci a definovat místa největších spotřeb včetně vody.

JASNĚ DEFINOVANÉ SKUPINY

Ta lze rozdělit do tří jasně definovaných skupin (tabulka 1). O většině z nich jste již slyšeli a některá jste schopni zavést sami, neboť v nich není schována >>žádná věda<<. Každopádně je však vhodné k uvedeným návrhům připsat poznámku: >>Co nejvíce ovlivňuje spotřebu tohoto spotřebiče?<< Někdy najdete jen dva až tři energetické faktory, jindy jich může být více (tabulka 2).

Pokud jste schopni vyjmenovat tyto faktory, máte z velké části vyhráno, neboť přesně víte, kam napřít síly cílící na efektivní úspory. Je zřejmé, že mnohdy je problém komplikovaný a stává se ještě komplikovanějším, když je třeba posoudit i ekonomickou stránku: Je skutečně ekonomicky vhodné dané energeticky úsporné opatření zavést? Vrátí se vůbec vložené peníze?

EKONOMICKÁ NÁVRATNOST

Při rozhodování o zavedení energeticky úsporných opatření se Státní fond životního prostředí, starosta obce nebo ředitel podniku ptají: >>A vyplatí se nám to? Jaká je návratnost?<< Odpověď bývá stručná až lakonická: >>Ano, za pět let.<< Cesta k ní je však již výrazně složitější, viz energetické faktory uvedené v tabulce 2.

Úskalí skrytých ve výpočtech a jejich metodikách je řada. Zakopaný pes je v tomto: Ekonomická návratnost je výsledkem zlomku, v jehož čitateli je cena investice (zateplení, nových oken, nové kotelny), ve jmenovateli pak úspory energie za jeden rok provozu po realizaci opatření; obě hodnoty vyjádřené v korunách a současných cenách. Ale o skutečné návratnosti rozhoduje cena energie za 5, 10 i 15 let. Jaká bude?

Pro stanovení vývoje cen energie je snad nejlepším nástrojem křišťálová koule - jaké události ovlivní cenu energií v průběhu dalších 10 let po zkušenostech např. s ropnou katastrofou v Mexickém zálivu, uzavřením jaderných elektráren v Německu, osvobozeneckými boji v arabském světě nebo s objevem využití břidlicových plynů v Polsku? Bude v ČR někdy sazba DPH na teplo stejná jako na zemní plyn? Jakou další kampaň chystají vlády v Praze a Bruselu po boomech s biolíhem, biomasou, fotovoltaikou, emisními povolenkami, chytrými sítěmi, elektromobily? Jak rychle poroste spotřeba energie v Číně, Indii či Jižní Americe?

Tyto parametry a jejich hodnoty do výpočtů nikdo nedostane. Smiřme se s tím, že všechny výpočty ekonomické návratnosti energeticky úsporných opatření vycházejí z nynějších poznatků a znalostí. A jediným všeshrnujícím jmenovatelem je sázka. Sázka na to, že cena energie v horizontu střednědobém a dlouhodobém poroste. Všechna zavedená energeticky úsporná opatření stavějí na základním axiomu: Cena energie bude vždy vyšší, než je dnes.

TOMÁŠ CHUDOBA
DEA Energetická agentura, s. r. o.

Tab. 1 Energeticky úsporná opatření

• Nízkonákladová:Změna způsobu provozu, organizační opatření Omezení svícení
• Snížení teplot v místnostech
• Přerušení vytápění v noci a o víkendech
• Přefakturace nákladů na organizační složky
• Nastavení topných křivek
• Efektivní větrání
• Středněnákladová:Činnosti a náklady v rámci běžné údržby a obnovy Výměna žárovek za úsporné
• Kvalitnější tepelná izolace rozvodů tepla
• Průtokové ohřívače vody
• Termostatické ventily
• Vysokonákladová:Investičně nákladná opatření Zateplení obvodových zdí a střechy budovy
• Výměna oken
• Nový tepelný zdroj, nové rozvody tepla

Tab. 2 Energetické faktory ovlivňující spotřebu

• Příprava teplé vody (na hygienu a úklid):
• Teplota studené vody, která bude ohřáta
• Teplota připravené teplé vody
• Kvalita tepelných izolací zásobníku a rozvodů
• Délka rozvodů teplé vody
• Soulad doby přípravy teplé vody s dobou její spotřeby
• Kvalitní údržba technických zařízení
• Kvalita výtokových armatur (>>baterií<<)
• Spotřeba energie na vytápění:
• Vnější teplota
• Vnitřní teplota v budově
• Kvalita tepelných izolací obvodových zdí a střechy
• Kvalita oken a dalších prosklených konstrukcí
• Způsob větrání
• Zařízení vylučující teplo uvnitř budovy (osvětlení, počítače, kuchyňské přístroje, ...)
• Osoby přítomné v budově (teplo z jejich metabolismu)

AUTOR: TOMÁŠ CHUDOBA