Ropovod Družba

Ropovod Družba vstupuje na české území na břehu řeky Moravy u Hodonína. Překonává Vysočinu, kde je v některých úsecích zdvojen, a míří polabskou nížinou ke Kralupům, kde přepravovanou ropu ukládá do nádrží v Centrálním tankovišti v Nelahozevsi. Odtud vede další pokračování ropovodu Družba do rafnérie u Litvínova. Ropovod má také odbočku poblíž obce Potěhy u Čáslavi, kterou je potrubím o průměru 200 mm zásobována ra?nerie Paramo v Pardubicích.

Česká část ropovodu Družba je dlouhá 357 km, včetně zdvojení a odboček 504 km. Přepravní kapacita je 9 mil. tun ropy ročně, průměr potrubí 528 mm. Ropa v tomto potrubí proudí rychlostí kolem 1,4 m/s, průměrná hloubka uložení potrubí v zemi je 1,3 metru. Potřebný tlakový spád k překonání výškových rozdílů na trase zajišťuje několik čerpacích stanic. Maximální vstupní tlak v potrubí hned za čerpací stanicí je 62 barů (6,2 MPa) a po délce trasy ropovodu postupně klesá až na hodnotu cca 22 barů (2,2 MPa) před další čerpací stanicí nebo skladovací nádrží. Ropovod Družba se stavěl v letech 1961 až 1972. Od té doby byl zmodernizován, po částech se také zlepšuje izolace potrubí na úroveň současných technologií. Vše je pod neustálým pečlivým dohledem řídicího systému, automatický sběr dat o stavu ropovodu doplňují hlášení terénních pracovníků, tzv. trasařů. Ti odečtou další doplňující údaje z přenosných přístrojů. Trasa ropovodu je rozdělena do mnoha desítek úseků, dělicími body jsou armatury ve speciálních šachtách. Armaturní šachty s ventily, které za dají ovládat dálkově, ale v případě potřeby i ručně, jsou rozmístěny na trase nerovnoměrně, hustěji v exponovaných oblastech půdních zlomů nebo vodotečí. Elektronické snímače v těchto šachtách neustále vysílají údaje o teplotě přepravované ropy a teplotě okolí, o tlaku v potrubí, hustotě ropy a hodnotách dalších měřených veličin.

Optický komunikační kabel přenáší ze všech měřících míst údaje do řídicího systému ve velíně na Centrálním tankovišti v Nelahozevsi. Jeho operátoři se o každém možném úniku ropy dozví nejpozději do dvou minut, z tohoto centra okamžitě ropovod odstaví a uvědomí záchranné týmy v příslušné lokalitě. Dálkově ovládané ventily v armaturních šachtách totiž během několika málo minut přeruší tok ropy v podezřelém úseku, v ostatních úsecích se ropa také zastaví, ale potrubí zůstane v provozním stavu. Po opravě nebo jiném místním zásahu se tak ropa téměř okamžitě pohne po celé trase směrem k místu určení.

Únik ropy z dobře ošetřovaného potrubí je velmi řídkou záležitostí, která se stane jednou za několik let, v naprosté většině po zavinění "třetích stran", nikoliv tedy majitelem ropovodu nebo majitelem parcely dotyčného katastru, ale obvykle špatně navedenými stavebními mechanismy při zemních pracích pro zcela jiné účely.

Záznam ČIŽP o havárii na ropovodu v r.2005:

Dne 27. 1. 2005 ve 22.13 hod. byl zaznamenán na dispečinku ropovodu DRUŽBA pokles tlaku, který znamenal možný únik přepravované ropy ze systému. Ropovod byl neprodleně odstaven z provozu a porucha byla nalezena na poli mezi Čáslaví a obcí Žáky. K úniku došlo trhlinou ve spirálově svařovaném potrubí v délce 360 mm. Vzhledem k tomu, že bylo potrubí natlakováno, uniklo asi 130 m³ surové ropy do volného terénu 220 m³ surové ropy bylo odčerpáno, kontaminován byl terén o ploše cca 8000 m² a odvezeno bylo celkem 28 000 t kontaminované zeminy. Došlo ke kontaminaci pozemní vody a horninového prostředí, poškozeny byly okolní smrkové porosty, povrchové vody byly poškozeny minimálně a zdroje pitné vody nebyly zasaženy vůbec.

Technické údaje

Šaržovitá přeprava více druhů rop

Ropovod Družba, tak jak ho společnost MERO zdědila po předchozích majitelích, má na většině trasy jedno potrubí o průměru 528 mm. Přes Vysočinu od Rajhradu u Brna až po Velkou Bíteš byla jeho trasa zdvojena dalším potrubím o průměru 714 mm, od Velké Bíteše do Radostína u Čáslavi potrubími o průměru 528 mm.

V Kloboucích u Brna MERO přebírá také ropu z nedalekých Moravských naftových dolů (MND). Ta má zcela jiné parametry než ropa ruská a zpracovává se odlišnými technologiemi. Do rafnérií je tedy nutno ji dopravit odděleně. Umožňuje to řídicí systém ropovodu, který dokáže sledovat a na místě určení oddělit ropu o různé hustotě proudící potrubím. Dispečer v určité chvíli ukončí v Klouboukách čerpání ruské ropy a nahradí ji dávkou ropy z MND, a po určité době pak pošle do potrubí znovu předchozí druh ropy. Po celé délce ropovodu se pak tato dávka (nazývaná často "batch") sleduje až do skladovacích nádrží v Centrálním tankovišti nebo u odběratele v rafnériích. Pohyb ropy s odlišnou kvalitou monitorují přístroje v čerpacích stanicích a armaturních šachtách a výsledky se srovnávají s matematickým modelem této situace (tzv. batchtracking). Ten je skutečně potřeba, fyzikálně-chemické vlastnosti ropy jsou u každého druhu ropy jiné, výsledkem je i jiná rychlost šíření zvuku na základě které lze sledovat jednotlivé "batche ". Navíc jiné druhy ropy než sirnaté ruské potrubní systém více zanášejí usazeninami, je třeba je proto více čistit, nároky na údržbu stoupají.

Čerpací stanice

Ropovod Družba má na trase několik čerpacích stanic, s třemi nebo i více velkými čerpadly, které se starají o potřebný rozdíl tlaku ženoucí ropu na místo určení. Na těchto místech má podnik MERO také další vybavení, provozní budovu pro trasaře s nezbytným vybavením a materiálem, měřicí a komunikační technikou. Čerpadla ve stanicích běží dle potřeby - podle požadovaného čerpacího režimu.

Potrubí ropovodu je u čerpadel zakončeno odbočkami pro zavádění a vyjmutí čisticích "ježků". Tato část areálu má speciální vany, které slouží pro přechodné ukládání usazenin z potrubí, které čistící ježek odstranil. Usazeniny pak zneškodňují specializované frmy. Některé čerpací stanice mají i vlastní malé nádrže na přechodné skladování přepravované ropy.

Čerpací stanice a i některé armaturní šachty včetně elektrodomků jsou chráněné dálkově ovládanými kamerami. Ty mohou zobrazit každou situaci v areálu a obraz ihned vidí obsluha velínu Centrálního řídicího systému v Nelahozevsi. Okamžitě může alarmovat obsluhu, případně hasiče nebo Policii ČR. Kamerový systém se velmi osvědčil i při technických závadách. Na videozáznamu lze dohledat, co se vlastně přihodilo a pak není sporu o tom, kdo je za to zodpovědný.

ZDROJ: Petroleum.cz, ČIŽP