Shell podepsal průlomovou dohodu. Bude v Číně těžit plyn z břidlic

Čína má největší zásoby břidlicového plynu na světě. Chybí jí ale technologické znalosti.

Těžební společnosti Royal Dutch Shell se podařil husarský kousek. Jako první zahraniční společnost se bude v Číně podílet na těžbě plynu z břidlic.

Shell včera podepsal dohodu se státní čínskou společností China National Petroleum Corporation (CNPC), s níž bude při těžbě spolupracovat. Těžba se bude soustředit na region o velikosti 3500 kilometrů čtverečních v provincii Sečuán. Žádné detaily ohledně hodnoty transakce nebyly zveřejněny.

Čína se touto cestou snaží získat technologické dovednosti, které jsou k náročné těžbě potřebné. Země má totiž největší zásoby tohoto plynu na světě.

Tamní ministerstvo půdy a přírodních zdrojů odhaduje, že celkové zásoby plynu z břidlic činí 25 bilionů metrů krychlových. Americká energetická agentura (EIA) ale - podle údajů listu Wall Street Journal - loni odhadla čínské rezervy na 36 bilionů metrů krychlových. Pro srovnání, zásoby Spojených států dosahují asi 24 bilionů metrů krychlových.

Své možnosti při těžbě plynu z břidlic začala země studovat až v roce 2009, kdy se inspirovala boomem ve Spojených státech amerických.

V současné době je tento způsob těžby v Číně teprve ve svých počátcích, a proto se chce vláda nyní soustředit hlavně na vhodnou technologii, jež by jí umožnila své zásoby co nejlépe využít. Během několika příštích let by pak produkce břidlicového plynu měla posilovat. Například v minulém týdnu státní energetická agentura NEA podle agentury Reuters zveřejnila svůj plán, podle kterého chce do roku 2015 vytěžit zhruba 6,5 miliardy metrů krychlových plynu. To je přibližně šest procent celkové aktuální produkce plynu v zemi.

Těžba by se pak dramaticky měla zvýšit. Do roku 2020 by produkce měla stoupnout na 60 až 100 miliard metrů krychlových. Tento cíl ale mnozí experti zpochybňují a označují ho za příliš ambiciózní. Podle nich Peking bude čelit zejména technologickým překážkám.

Právě kvůli získání technologického know-how se čínské společnosti zapojily do investic na těžbu břidlicového plynu v USA.

V samotné Číně se ale role zahraničních společností omezuje pouze na průzkum. Na něm se podílí například americký Chevron, britská BP či francouzský gigant Total.

Na těžbu z břidlic sází v současnosti stále více zemí. V Evropě si od ní hodně slibuje zejména Polsko, byť původní představy o jeho zásobách byly korigovány směrem dolů. Země nyní odhaduje jejich velikost na 346 až 768 miliard metrů krychlových. Předloni přitom Americká energetická agentura odhadla zásoby v Polsku až na 5,3 bilionu metrů krychlových.

Těžební firmy se snaží proniknout také do Česka, kde získaly několik licencí k průzkumným vrtům. To vyvolalo protesty ekologů i starostů.

Odhad zásob Číny

25 BILIONŮ

metrů krychlových - takové zásoby Číny odhaduje čínské ministerstvo půdy a přírodních zdrojů. Americká energetická agentura je odhaduje dokonce na 36 bilionů metrů krychlových.

AUTOR: Simone Radačičová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz