Nerostné suroviny Egypta

Petrochemie - zemní plyn

Pokles produkce ropy v minulém období byl kompenzován rychlým rozvojem odvětví na těžbu a zpracování zemního plynu pro domácí spotřebu i pro export. Během posledních deseti let se Egypt stal významným producentem zemního plynu a strategickým dodavatelem této suroviny pro evropské partnery. Jedná se o export realizovaný prostřednictvím existujících plynovodů nebo ve formě zkapalňovaného plynu (LNG), který je dopravován k zákazníkům lodní cestou. Rostoucí domácí poptávka nicméně přiměla egyptskou vládu k omezení rozvoje vývozu zemního plynu do zahraničí a posílila snahy vlády o přilákání nových investorů do hledání a zpracování nových zdrojů této suroviny.

Podle časopisu Oil and Gas Journal v roce 2009 objem těžby zemního plynu dosáhl hodnoty zhruba 65,1 mld. m3 a domácí spotřeba zemního plynu byla 45,3 mld. m3.

Na domácí spotřebě zemního plynu má největší podíl sektor výroby elektrické energie (s podílem 56%), následovaná průmyslovou výrobou (se spotřebou 30%) z celkového objemu. Egyptské domácností a auta na zemní plyn spotřebovali 3% zemního plynu dodávaného na domácí trh.

Objem exportu zemního plynu v roce 2009 dosáhl hodnoty 19,8 mld. m3. Zemní plyn byl ze 70% exportován ve formě zkapalněného zemního plynu, přičemž 30% exportu se uskutečnilo přes plynovod Arab Gas Pipeline (Libanon, Sýrie, Jordánsko a Izrael).

Podle informací Ministerstva ropy a minerálních zdrojů má Egypt rezervu 2.152,4 mld. m3 zemního plynu (zhruba 1% celosvětových zásob). Pro porovnání, rezervy zemního plynu Qataru dosahují podle odhadu odborníků hodnotu 27.754,2 mld. m3, Iránu 31.152,6 mld. m3 a Ruska 67.969,3 mld. m3.

Těžba ropy

Těžba ropy dosáhla svého vrcholu v roce 1996 při objemu denní těžby téměř 935.000 barelů (bbl/d). V současnosti je výkonnost těžby asi 660.000 barelů za den. Egyptská potřeba je mírně vyšší než produkce a proto také importuje tuto surovinu pro pokrytí domácí poptávky. Egypt má také významné kapacity na zpracování ropy a protože objem rafinérských kapacit nyní převyšuje domácí poptávku, jsouvyužívány ke zpracování importované surové ropy a výsledný produkt je v zápětí znovu exportován.

V současnosti je egyptský rafinérský průmysl schopen zpracovat celkem 975.000 bbl/d. Největší rafinérkou v zemi je El-Nasr Petroleum Company (kapacita 146300 bbl/d). Vláda má zájem o další modernizaci a rozšíření výrobního programu a o navýšení rafinérských kapacit země o více než 600.000 bbl/d do roku 2016.

Podle odborníků (viz také článek v časopisu Oil and Gas Journals, leden 2011) se odhaduje, že egyptské rezervy ropy dosahují objemu 4,4 miliard barelů a mají mírně rostoucí tendenci v důsledků objevení nových ložisek (poslední odhady začátkem roku 2010 uváděly rezervy o objemu 3,7 mld. barelů).

Kromě využívání ropy na výrobu elektrické energie (k výrobě 45% veškeré elektrické energie v zemi je použita ropa jako základní vstupní surovina) neustále roste domácí poptávka po ropných produktech. Egyptská vláda uvažuje o snížení subvencí na pohonné hmoty, respektive o zefektivnění rozdělování těchto subvencí s cílem dosáhnout snížení spotřeby pohonných hmot. Jedná se ale o politicky velice citlivé téma, které bude obtížné plně realizovat. Roste sice využívání stlačeného zemního plynu jako paliva pro motorová vozidla, ale zemní plyn je rovněž dotován a rostoucí spotřeba v této oblasti začíná mít vliv na kapacity, které jsou k dispozici pro vývoz zemního plynu.

Egypt sice více ropy dováží než vyváží, ale export 145.000 bbl/d v roce 2010 byl významným příjmem do státní pokladny. Hlavní cílové země exportu egyptské ropy jsou Indie (50.000 bbl/d), Itálie (29.000 bbl/d), a Spojené státy americké (16.000 bbl/d).

Sumed

Jedná se o potrubní trasu spojující Rudé moře se Středozemním, tvořící tak alternativu přepravy ropy Suezským kanálem. Je v provozu od r. 1977 a je společně vlastněna Egyptem (50 % podíl), Abu Dhabi, Saudskou Arábií, Kuwaitem (každý 15 %) a Katarem (5 %). Je využívána především pro transport ropy přečerpané z tankerů, které kvůli velkému ponoru nemohou kanálem proplout.

Těžba uhlí, železné rudy a dalších minerálů

Celkové uhelné zásoby jsou odhadovány na 50 mil. tun. Těžba je pouze na Sinaji v objemu 125.000 tun za rok. Během 5 let je plánováno navýšení na 600.000 tun uhlí ročně. Železná ruda se těží v menším množství v Západní poušti v blízkosti oázy Baharia, avšak nově objevené zásoby v Horním Egyptě dávají předpoklad roční těžby 2 mil. tun. Nejdůležitějšími minerály jsou však fosfáty a vápenec. Zásoby fosfátu jsou odhadovány na 7 mld. tun, což je 7% celkových světových zásob. Těží se v Sebaiye na jihu Egypta, poblíž přístavů Safaga a Qusair. V menším rozsahu jsou zde ložiska manganu, zlata, zinku, cínu, olova, mědi, titanu, urania, kalcia a síry. Vzhledem k velkým vzdálenostem a značným nákladům je těžba omezena. Z přírodních materiálů se dále těží žula, mramor, alabastr a sádra.

ZDROJ: www.businessinfo.cz, kráceno