Čtvrtek, 28. března 2024

Energetika země vycházejícího slunce

Energetika země vycházejícího slunce

Energetika

Energetické zdroje

Japonsko je třetím největším spotřebitelem energie na světě. Nemá v podstatě žádné významné zásoby ropy a zemního plynu a celkově je z 83 % závislé na dovozech energie. Energetická soběstačnost je na úrovni 17 %. Japonsko je třetím největším světovým dovozcem ropy a prvním největším světovým dovozcem zkapalněného zemního plynu. Japonská vláda aktivně prosazuje politiku efektivního využívání energie s cílem zvyšování energetické bezpečnosti země a snižování emisí CO2. Zatímco spotřeba energie se v Japonsku postupně plynule zvyšuje, množství primární energie na krytí rostoucí spotřeby je nižší než v ostatních vyspělých zemích - Japonsko je na předním místě na světě v oblasti efektivního využívání energie (má nízký poměr využívané primární energie k HDP).

Dodávka primární energie (podíl v %) 2009 1995 (pro srovnání)
Ropa 45,7 54,8
Uhlí 20,7 16,5
Zemní plyn 17,5 10,9
Jaderná energie 11,4 11,9
Vodní energie 3,3 3,4
Ostatní 1,3 2,5

Zdroj: METI (jap. Ministerstvo hospodářství, průmyslu a obchodu)

Ropa

Japonsko nemá potvrzené významnější naleziště ropy. Celkové domácí potřeby jsou téměř výhradně kryty dovozem. Po ropné krizi v sedmdesátých letech Japonsko přijalo úsporná opatření, představilo náhradní zdroje a zajistilo si stabilní ropné zásoby. Výsledkem je snížení ropné závislosti z 77,4 % v r. 1973 na dnešní úroveň cca 45 %. Dovozy surové ropy postupně klesají. V r. 2011 představovaly 208,9 mil. kl (kilolitrů), resp. 3,6 mil. barelů za den, což bylo o 3% méně než v r. 2010. To bylo vůbec nejméně za posledních 22 let, kdy v r. 1989 dosáhly úrovně 204,9 mil. kl. Ropu Japonsko dováží nejvíce ze zemí Blízkého východu (v pořadí 1. Saudská Arábie, 2. Spojené arabské emiráty, 3. Irán a 4. Kuvajt) a částečně z Jihovýchodní Asie (zejm. Indonésie).

Japonsko se zavázalo, že v důsledku sankcí proti Iránu v r. 2012 výrazněji sníží podíl dovážené ropy z této země. Spojené státy prozatím neuplatní vůči Japonsku a deseti zemím EU svůj nový zákon, který ukládá uvalit sankce na všechny zahraniční banky provádějící nákupy iránské ropy. Japonsko sice snižovalo v letech 2007-2011 podíl dovážené iránské ropy tempem o 11 % ročně, nicméně v r. 2011 byl podíl Iránu na celkových japonských dovozech surové ropy stále vysoký (8,7 %).

Plyn

Domácí roční produkce zemního plynu v r. 2011 představovala 3,3 mld. m3.Objevené zásoby se odhadují na 21 mld. m3. Hlavní zdroje jsou v Yufutsu na Hokkaidu (těží se cca 1,13 mil. m3/den) a Iwafune-Oki v prefektuře Niigata (cca 0,17 mil. m3/den). Domácí produkce se podílí pouze minimálně na celkových dodávkách plynu. Naprostá většina potřeb je kryta dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož je Japonsko vůbec největším světovým dovozcem (dováží cca 40 % z celkové světové produkce).

V r. 2011 Japonsko dovezlo 83,4 mil. tun LNG, což představovalo výrazný meziroční více než 10% nárůst. K navýšení došlo v důsledku odstavení jaderných reaktorů (LNG je považováno za relativně nejčistší palivo pro tepelné elektrárny). LNG Japonsko nejvíce dováží z Indonésie, Malajsie, Austrálie a Kataru.

Uhlí

Japonsko má velmi malé zásoby uhlí, ve spotřebě je ale předním místě na světě. Po postupném uzavření uhelných dolů z důvodu nekonkurenceschopnosti je výhradně odkázáno na import. Japonsko je největším dovozcem uhlí a koksu na světě. Uhlí se dováží zejména z Austrálie dále z Indonésie, Kanady, Ruska a Číny. Dovoz uhlí v r. 2011 představoval 175 mil. tun, což bylo o 5 % méně než v r. 2010.

Elektrická energie

Zhruba polovina primární energie je využita na výrobu elektrické energie. Instalovaný výkon v Japonsku je 281 GW (gigawattů), třetí největší na světě. Výroba elektřiny v r. 2009 (včetně soukromých výrobců) dosáhla 1 113 mld. kWh, spotřeba činila 1 003 mld. kWh.

Vodní a jaderné elektrárny (pozn.: v případě JE se rozumí v období před ničivou katastrofou, která Japonsko postihla 11. března 2011) byly hlavním zdrojem elektrické energie při základním zatížení energetického systému, uhelné a plynové elektrárny při střední zátěži a elektrárny na ropné deriváty a přečerpávací vodní elektrárny při energetické špičce.


Podíl na výrobě elektrické energie (2009): tepelná energetika 66,7 %; jaderná energetika 24,9 %; vodní energetika 7,5 % a další 0,9 %.

Klasická tepelná energetika

Japonsko má přibližně 181 GW (tj. cca 65 % celkového výkonu) instalovaného výkonu v tepelných elektrárnách. V zemi je 52 větších tepelných elektráren, tj. tepelných elektráren s výkonem nad 1 000 MW. Palivem je uhlí, zemní plyn a ropné deriváty.

Instalovaná kapacita v uhelných elektrárnách je 37 GW. Průměrná účinnost jap. uhelných elektráren je 41,8 %, to je nejvíce na světě. Do r. 2020 Japonsko plánuje postavit dalších 5 uhelných elektráren, méně než plánují ostatní rozvinuté země světa.

Jaderná energetika

Japonsko má třetí největší počet jaderných reaktorů na světě. V zemi je celkem 50 jaderných reaktorů (po havárii JE Fukušima Daiiči, během níž byly čtyři reaktory zničeny) v 17 lokalitách a celkovém instalovaném výkonu 46 GW. Z toho 24 reaktorů jsou tlakovodní reaktory typu PWR (20 dodaných Mitsubishi Heavy Industries a 4 Westinghouse) a 26 reaktorů jsou varné reaktory typu BWR (14 dodaných Toshibou, 9 Hitachi a 3 General Electric).

Tlak veřejnosti proti energii z jádra je vysoký. V současné době (31.3.2012) je v provozu pouze jeden jaderný reaktor, ostatní jsou dočasně odstaveny z důvodů kontroly a údržby. Úvahy o možných restartech odstavených reaktorů se liší.

Havárie JE Fukušima-Daiiči

JE Fukušima-Daiiči měla celkem 6 bloků. V době zemětřesení a tsunami byly bloky 4-6 odstaveny z důvodu pravidelné inspekce. Bloky 1-3 se po zemětřesení a tsunami automaticky zastavily , ale situace se okamžitě kriticky vyhrotila. Důvodem bylo přerušení dodávky elektrického proudu a úplné ztrátě dochlazování reaktorů 1-3. Následně v důsledku obnažení paliva a nárůstu tlaku v reaktorové nádobě (reaktory 1-3) a ztrátě vody v bazénech a přehřátí vyhořelého paliva (všechny bloky, zejm. blok 4) došlo k uvolnění většího množství radioaktivních látek do životního prostředí.

Nejkritičtější situace panovala na JE během prvních třech měsíců po katastrofě (březen-květen 2011). V období červen-září se objevily první náznaky stabilizace, když začalo docházet k poklesům úrovně radiace. V prosinci 2011 dle prohlášení japonské vlády byla situace s JE Fukušima stabilizována. Úplná demontáž poškozených reaktorů je úkol na dalších 30-40 let. Vážným problémem do budoucna zůstává zejména otázka vysoké jaderné kontaminace v širším okolí JE.

Vodní energetika

V Japonsku je 44 větších vodních elektráren, tj. elektráren s výkonem větším než 150 MW. Instalovaná kapacita ve vodních elektrárnách představuje 48 GW.

Energetický trh

Trh výroby a distribuce elektrické energie má mezi sebe rozděleno regionálně 10 hlavních soukromých elektrárenských společností. Konkurence mezi společnostmi je minimální, každá společnost se monopolisticky soustředí na svůj daný region. Prostor pro ostatní soukromé výrobce je omezený. Největší společností je TEPCO (Tokyo Electric Power Company), která kontroluje cca 30 % výroby veškeré elektrické energie v Japonsku. Společnost TEPCO byla označena jako hlavní viník havárie JE Fukušima Daiiči a v důsledku vysokých kompenzací za následky katastrofy se momentálně nachází ve velmi tíživé finanční situaci.

Energetická politika

Japonsko po Fukušimě přistoupilo k revizi své energetické politiky. Nástin nové koncepce bude představen v r. 2012.

Změna energetické politiky by se však neměla týkat jen ideálního nastavení vlastního energetického mixu, ve kterém zcela jistě dojde ke snížení závislosti na jaderné energetice. Situace zároveň volá po důslednější liberalizaci energetického trhu s cílem rozbití monopolních praktik a po masivních investicích například do efektivní rozvodné sítě.

Japonská vláda již potvrdila, že se mnohem více zaměří na větší získávání energie z alternativních zdrojů (dnes nízkých 10 %). Přínos z této oblasti je však otázka střednědobého a dlouhodobého horizontu a potřeby Japonska po ničivé katastrofě jsou vysoké okamžitě. V krátkodobém horizontu proto dojde k příklonu k některým z možných konvenčních paliv jako např. k relativně nejčistšímu LNG (kapalnému zemnímu plynu).

ZDROJ:BUsinessinfo.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů