Energetika Nizozemí

Nizozemko je z mezinárodního hlediska významnou dodavatelskou zemí energetických surovin, především díky zásobám zemního plynu v Severním moři a hodlá se stát regionálním velmocí ve výrobě a distribuci energie v Severozápadní Evropě.

Zjištěné zásoby plynu v Nizozemsku se odhadují na 1 390 mld. m3 (2009), což představuje 0,7% světových zásob a 26% evropských; největší nizozemské ložisko Slochteren má kapacitu 1036 mld. m3, zbytek jsou tzv. malá ložiska, která jsou však v souladu s vládní politikou využívána přednostně a Slochteren je ponecháván jako strategická rezerva.

V roce 2009 činila těžba plynu zhruba 74 mld. m3, o 7,8% méně než v roce 2008; při těžbě zhruba 70 mld. m3 ročně budou zásoby zemního plynu spotřebovány za 20 let;

Nizozemské zásoby ropy jsou odhadovány na 50 milionů m3 (37 mil. na pevnině a 13 mil. v kontinentálním šelfu). Těžba ropy v roce 2009 činila1,56 mil. m3, tj. o 26% méně než v roce 2008.

Nizozemský dovoz minerálních paliv (skupina 3 dle klasifikace SITC) činil v loňském roce 42,8 mld. euro a vývoz 37,8 mld. euro. Nizozemsko je tedy v oblasti paliv čistým dovozcem.

Vysokotlaké potrubí pro rozvod plynu má délku cca 12 tis. km, nízkotlaké cca 124 tis. km.

Nizozemsko má tři podzemní zásobníky plynu (Alkmaar, Grijpskerk a Norg) a jeden zásobník zkapalněného plynu (LNG-Maasvlakte-Rotterdam) o kapacitě 16 mld. m3.

V zemi fungovalo v roce 2008 šest rafinérií s celkovou roční zpracovatelskou kapacitou více než 60 milionů tun ropy.

Instalovaná kapacita elektráren v NL činí 24,5 tis. MW rozdělených mezi 12 výrobců,Délka přenosové soustavy o napětí 220/380 kV je zhruba 2 700 km a nižšího napětí přibližně 260 tis. km; většina vedení je pod zemí.

V letošním roce bude pravděpodobně uvedena do provozu paroplynová elektrárna Maas Oxxio o kapacitě 428 MW.

Díky zeměpisné poloze se NL stalo překladištěm ropných produktů pro severozápadní Evropu. V NL (rotterdamském přístavu) se nachází ropné rafinerie vlastněné společnostmi Kuwait Petroleum, Total/LUKoil, Exxon, BP-Texaco a Shell-Statoil.

O výstavbu nového jaderného bloku projevovaly zájem dva subjekty, oba jsou akcionáři jediné současné nizozemské JE v Borssele. Tato JE má kapacitu 485 MW a podílí se na výrobě elektřiny v zemi necelými 4%.

Prvním zájemcem je firma Delta, která podepsala v říjnu 2011 s francouzskou energetickou firma EDF memorandum of understanding o spolupráci při výstavbě jaderné elektrárny. V současnosti však plán na rozšíření elektrárny je pozastaven do doby než se vyřeší návratnost investice. Při současných cenách elektřiny je zvažovaná investice nerentabilní. Ke stejnému závěru dospěl i druhý zájemce o investici firma RWE.

Jak vyplývá z vládního prohlášení Nizozemsko se dnes hlásí k podílu obnovitelných energií na energetické bilanci země ve výši 14% v roce 2020 (původně 20%). Ministr hospodářství ve své zprávě pro Dolní komoru Parlamentu uvedl, že ekonomická krize si vynucuje razantní snížení státních dotací na rozvoj obnovitelných energií.

Firmy zainteresované na rozvoji obnovitelných energií tento plán vlády přirozeně kritizují. Předmětem kritiky je nejen fakt, že se omezují vládní dotace, ale též neexistence dlouhodobé vize rozvoje obnovitelných energií v Nizozemsku. Dotační fond na rozvoj obnovitelných energií pracuje totiž pouze s ročním rozpočtem bez záruky jaký bude rozpočet na následující rok. To je pravděpodobně jednou z příčin proč podíl obnovitelných zdrojů energie na energetické bilanci země činí v současnosti pouhá 4%.

ZDROJ:Businessinfo.cz