E-zpravodaj Chytrá energie

Záměr předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové skončit od roku 2014 s finanční podporou nových obnovitelných zdrojů určitě udělal radost vedení Gazpromu, Rosatomu i Pavlu Tykačovi. Významná státní úřednice dala najevo, že si přeje, aby peníze od spotřebitelů energií putovaly právě k nim. Nelze vyloučit, že Energetický regulační úřad společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu kontroverzní krok opravdu prosadí. Ministr Kuba na otázku týdeníku Ekonom, zda souhlasí se zastavením podpory pro obnovitelné zdroje odpověděl: "Pro mne neplatí mantry nějakých procent podílu obnovitelných zdrojů". Lze proto očekávat, že jeho úřad navrhne novelu zákona, která zastavení podpory obnovitelných zdrojů umožní. Rozvoj obnovitelných zdrojů tím nezablokuje natrvalo, ale poškodí domácí konkurenci uhlobaronů a ruských koncernů.

"Velikonoční krizi" nyní již neexistující koalice obratně využil ministr financí Kalousek a nehledě na předchozí debaty si na jednání vlády řekl o všechny peníze, které má stát od příštího roku utržit z prodeje emisních povolenek velkým znečišťovatelům. S nepříliš přesvědčivým vysvětlením, že jde pouze o technickou operaci, pak slíbil ministru Chalupovi, že mu polovinu vybrané částky pošle zpátky ze státního rozpočtu na ekologická opatření. Že se tak skutečně stane, by měla zaručit úprava zákona o obchodování s emisemi, již má resort životního prostředí poslat do vlády v polovině května.

Jadernému průmyslu teče do bot. Náklady na potřebnou technologii neustále rostou a vyrobená elektřina přestává být kvůli vysoké ceně konkurenceschopná. Popravdě ona nebyla asi nikdy, ale dlouho jí pomáhaly skryté subvence typu omezené odpovědnosti za možnou jadernou škodu. Ty už přestávají stačit, a tak jaderný průmysl hledá nové cesty, jak dostat další finanční injekci.

Přelomový návrh na regulaci emisí skleníkových plynů z nových uhelných elektráren zveřejnila EPA, centrální úřad na ochranu přírody v USA. Požaduje, aby všechny nové uhelné zdroje vypouštěly maximálně 0,45 tun ekv. CO2 na vyrobenou MWh. To je mnohem méně než nejambicióznější návrhy, které se nyní diskutují také v Austrálii - 0,7t/MWh. Ze stávajících českých uhelných elektáren by tento požadavek nesplňovala ani jedna, nejnižší relativní emise vykazují černouhelné Dětmarovice na severu Moravy s 0,89 tunami ekv. CO2 na vyrobenou MWh.

Evropská unie vyjednává o přísnějších hlukových limitech pro nové motorové dopravní prostředky. Návrh počítá se snížením hluku u osobních aut o dva decibely v roce 2015 a o další dva v roce 2018, s cílovou hodnotou maximálně 68 decibelů. Výrobci aut by uvítali mírnější normy, zatímco zdravotnické či ekologické organizace nebo zástupci obcí žádají limity přísnější. Aktualizovanou směrnici navrhla na konci minulého roku Evropská komise a o její konečné podobě rozhodnou členské státy a Evropský parlament do konce tohoto roku.

Dubnová data z evropského registru emisního obchodování (ETS) odhalila loňský pokles emisí v energetice a průmyslu o 2,45 %. Na průměrnou unijní hodnotu měli nemalý vliv rekordmani ve snižování emisí skleníkových plynů, Dánsko a Finsko, kde emise loni klesly o neuvěřitelných 15 %. Relativně menší snížení znečištění zaznamenala Česká republika (minus 1,85 %) a Německo (pokles o cca 1 %).