Smart grid: nový fenomén, nebo zkouška odvahy?

Spotřeba tedy roste, a proto je velmi důležité ji měřit a zároveň získávat data o tom, co vlastně ovlivňuje výši našeho účtu za elektřinu.

Stávající typy měřicích zařízení na to nestačí, a tak ke slovu přichází chytré přístroje (smart meters), které umí prozradit, kdy a na co energii spotřebováváme, díky čemuž dochází ke snížení spotřeby elektrické energie až o 20 %. Spotřebu však lze nejen monitorovat, ale i řídit!

Chytrá síť

Řídit spotřebu má pomoci koncept zvaný smart grid (český ekvivalent by mohl být chytrá síť). Vize je taková, že budou vybudovány dynamicky řízené distribuční sítě spojující kapacitu lokálních obnovitelných zdrojů a velkých výrobců do soustavy, která nebude jen distribuovat energie. Bude také sbírat a distribuovat data a informace o spotřebě, nabídne spotřebiteli možnost na jejich základě měnit svůj profil spotřeby a současně umožní provozovatelům soustavy optimalizovat řízení distribuce v reálném čase. Je to cesta, jak ovlivnit úspory energie bez podstatného vlivu na náš životní styl a současně ještě ušetřit. Znalost struktury spotřeby navíc povede k jejímu aktivnímu řízení. Úsilí investované na straně distributorů a také zákazníků (zvláště velkoodběratelů) se projeví celkovým snížením energetické náročnosti, která je jedním z omezujících faktorů naší ekonomiky. To, že je nutné energii efektivně využívat, je obecně sdílený názor. Smart grid je prostředek, jak toho dosáhnout.< br>
Pro distributory je obtížné reagovat na změny na trhu s energií, změny profilů spotřeby a struktury zdrojů novými cenovými schématy bez detailních informací o preferencích a charakteru spotřeby svých zákazníků. Jde samozřejmě o udržení a získávání podílu na trhu. Na druhé straně, právě zákazníci by měli chtít vědět, za co platí.

Podmínky budování smart gridů

Rozhodnutí o budování smart gridů je ale podmíněno splněním několika podmínek. Mezi ty základní patří vytvoření regulatorního rámce vzhledem k situaci, kdy provozovatelé sítí budou sbírat nový druh informací o svých odběratelích. Další nutnou podmínkou je technologická připravenost na straně odběratelů. Nejde jen o instalaci měřicích zařízení nové generace, ale o jejich integraci do lokální sítě odběrného místa, tzv. HAN (Home Area Network), bez níž by se výhody pro odběratele stěží mohly projevit.

Změna způsobu monitorování a také řízení distribuce vyvolá i organizační a technologické změny u provozovatelů distribučních sítí. Důvodem je skutečnost, že se rozšíří okruh působení podnikového ICT podél distribučních vedení až do odběrních míst. Tím se podstatně zvětší fyzický a logický perimetr, který je nutné řídit a chránit. S tím souvisí také zvýšení nároků na kapacitu datových přenosových tras. Zvětšení územní působnosti ICT distribuční společnosti pak vyvolá větší důraz na způsob řízení sítě a její monitoring. Principy IT Governance, které by mohly v současnosti být považovány za známé a tolerované, budou muset být aplikovány v plném rozsahu. Dalším dopadem pak bude rozvoj kontrolních mechanismů a důsledné využívání metodologií pro řízení ICT. Zkušenosti ukazují, že jejich aplikace vede často k organizační a procesní přestavbě celé organizace a že nejde o krátkodobou a levnou záležitost.

V případě rozhodování o budování smart gridu je tedy vhodné připravit strategii transformace společnosti, zahrnující jak technologickou stránku, tak organizační a procesní. S tím rovněž souvisí i strategie financování takové změny.

Další oblastí, v níž by v takovém případě došlo ke změně, jsou požadavky na kvalifikaci zaměstnanců. Velmi zjednodušeně lze říci, že výsledkem bude zvýšení počtu pracovníků v IT právě v souvislosti s novými typy zařízení. Otázkou, která je diskutována na odborných fórech, je právě dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců. Je vhodné přiznat, že odpověď zatím zní "spíše ne".

Nejpodstatnějším předpokládaným omezením je však postoj odběratelů. Zatím nikdo nenašel produktivní komunikační strategii, která by byla široce uplatnitelná. Odběratelé budou mít vcelku oprávněnou obavu o zabezpečení svých dat. Ta mohou být zneužitelná mnoha způsoby. Právě pro opatrný přístup zákazníků a také nákladnost budování smart gridu jsou dosavadní pilotní projekty omezeny na menší sídla a teritoria. Lze očekávat, že při sestavování strategií implementace tak bude muset marketing hrát velmi důležitou roli. Propagace podporovaná informačními středisky, zkušební projekty v malých sídlech a dotace na budování HAN budou nejspíše samozřejmou součástí marketingových akcí.

Pozor na bezpečnost

Dosavadní průzkumy prováděné mezi zástupci energetických společností ukazují na technologický optimismus a očekávaný růst spotřeby elektrické energie, vyvolaný hlavně růstem počtu elektromobilů a přechodem od spalování fosilních paliv. Za vcelku zanedbatelnou záležitost je považována bezpečnost celého konceptu. Vznikem smart gridu dojde k propojení odběratelů s vnitřním prostředím distributorů. Budou vznikat velké objemy dat, které se budou přesunovat nechráněným prostorem. Zranitelná místa jsou jak tam, kde data budou vznikat, tak i tam kde budou zpracovávána - v řídicích a účetních systémech. Průnik útočníka může mít za následek odcizení osobních dat nebo zničení sbíraných dat. Ovšem nehledě na riziko převzetí řízení sítě. Za posledních pět let se objevila řada útoků na řídicí systémy distributorů. V tomto případě šlo o v podstatě uzavřené technologické sítě pracující se specifickými protokoly. Rozšíření a propojení datových sítí v rámci smart gridu toto riziko podst atně zvýší. V souvislosti s těmito hrozbami pak bude nutné aplikovat vysokou úroveň zabezpečení celé sítě, nástroje dohledu a především mít k dispozici vyškolený a důvěryhodný personál. Což opět povede k posílení role procesů, zvláště pak bezpečnostně-personálních.

Je nesporné, že koncept smart gridu představuje novou úroveň distribuce, avšak náklady a rizika spojené s jeho nasazením nejsou v současnosti plně odhadnutelné. Prováděné pilotní projekty a provozní zkoušky ukazují na to, že je možné zvládnout technické problémy. Vyřešení výzev v souvisejících oblastech není obecně považováno za jednoduché. Proto také jsou všechny rozvojové plány na tomto poli směřovány až k roku 2020.

Jan Vachuda
Senior Business Consultant, Logica