Bude Řecko ropnou velmoci?
Podle nejnovějších informací Řekové disponují významnými zásobami ropy v
pobřežním šelfu.Hovoří se o více než 25 miliardách barelů.
Podle nejnovějších informací Řekové disponují významnými zásobami ropy v pobřežním šelfu.Hovoří se o více než 25 miliardách barelů.
Existují tajemství, která trápí historiky po mnoho generací. Jedním z nich je "řecký, neboli byzantinský oheň", zbraň, která v 9. a 10. století dokázala zapálit nepřátelské loďstvo. Návod na její výrobu se ztratil v 15. století a dodnes se odhaduje, z čeho se tento historický "napalm" vyráběl. Všichni badatelé se však shodují, že její významnou součástí musela být ropa, tedy "zemní olej".
Zdá se, že dnešní Řecko by rádo využilo něčeho podobného k umazání svého dluhu. To ovšem není předmětem následujících úvah. Podle nejnovějších informací totiž Řecko disponuje významnými zásobami ropy v pobřežním šelfu, hovoří se o více než 25 miliardách barelů. V současnosti se těžba ropy soustřeďuje na pár vrtů v oblasti Prinosu (zásoba asi až pět miliard barelů, z toho 2,5 miliardy vytěžitelných).
Milion barelů denně po 70 let
Žádný důkladnější geologický průzkum se až do roku 2008 neprováděl. A v roce 2010 tehdejší řecký ministr energetiky a životního prostředí Jannis Maniatis prohlásil, že víc než třináct let nebyl v průzkumu zásob řecké ropy učiněn žádný významný krok. Navíc řečtí politíkové zřejmě veřejně lhali o neexistenci ropných zásob.
Geologové i vysocí státní úředníci totiž disponovali mapami s potenciálními zásobami ropy v Egejském a Jónském moři a u Epiru a Peloponésu. Mohutná naleziště jsou zřejmě i na jih od Kréty, o ně se Řecko dělí s Egyptem a Libyí. Zda byla důvodem tohoto ignorování dostupných geologických podkladů řeckými vládními představiteli ochrana vlastních ropných nalezišť "pro horší časy", nebo neochota se tímto tématem zabývat, když byly a jsou k dispozici dodávky ropy ze zahraničí, lze jen těžko posoudit.
Z předpokládaných nových ložisek s 25 miliardami barelů ropy by Řecko bylo schopné těžit denně až milion barelů po 70 let. To je trojnásobek celkové řecké denní spotřeby. Jen hodnota současných ověřených zásob ropy a uhlí přitom představuje až 250 miliard eur, téměř dvojnásobek pomoci Řecku schválené nedávno eurozónou. To jen tak mimochodem.
Řecko-turecký spor o teritoriální vody
Z hlediska budoucnosti je asi nejnadějnější velké ložisko ropy mezi Krétou a Egyptem - odhady jsou velmi optimistické. A má ještě jednu velkou výhodu: leží daleko od teritoriálních vod Turecka. To nelze říct o potenciálních lokalitách v Egejském a Jónském moři. Podle odhadů by zásoby na východním pobřeží Řecka mohly pokrýt "až 50 procent řecké spotřeby", prohlásil bývalý řecký ministr průmyslu Evangelos Kulumbis.
Spory Řecka a Turecka o vlastní teritoriální vody jsou historické a mnohdy krvavé. Podle mezinárodního práva se rozdělení pobřežního šelfu definuje jako polovina vzdálenosti od hranic. Potíž spočívá v tom, že to platí pro vzdálenosti nad dvě stě námořních mil (1 852 metrů). Ostrovy v Egejském moři jsou přitom vzájemně na dohled, někdy i na dostřel.
Pokud by se tedy zásoby ropy v šelfu mezi oběma státy měly někdy v budoucnu těžit, předpokládá to nejspíše několik let perného diplomatického vyjednávání. Současná vlastní těžba (90. místo na světě) představuje asi 2,5 % z celkové řecké spotřeby ropy (35. místo na světě). Řecko však s ropou čile obchoduje, v jejím importu je na 25. a v exportu na 57. místě na světě. Tyto aktivity jsou však vlivem politické krize okolo íránského jaderného programu značně ohroženy. Proto by otevření ropných ložisek jižně od Kréty bylo mimořádným přínosem.
ZDROJ:www.ceskapozice.cz, kráceno
Sdílet článek na sociálních sítích
