Energetické vize Malajsie

Služby v souvislosti s dodávkou elektrické energie, plynu a vody vzrostly v r. 2009 o 0,4% a na tvorbě HDP se podílely 3,0% (v roce 2007 přírůstek 3,9% a podíl na HDP 4% ). Lze předpokládat, že nakonci 10. MP (v r. 2015) vzroste spotřeba elektrické energie celkem o 25,6 % ze současných odhadovaných 99,1 TWh v r. 2010 na 126,1 TWh v r. 2015. Další nárůst spotřeby stejnou dynamikou (o 26,2 %) by měl proběhnout v letech 2015 - 2020. Jedná se v asijském kontextu o nadprůměrnou spotřebu el. energie. Spotřeba ve špičce vzrostla v r. 2007 o 5,2%, v r. 2010 o 3,9% a dosáhne úrovně 15 602 MW. Růst poptávky po elektřině pokryje růst instalovaných výrobních kapacit v průměru ročně o 2,1% z 17 134 MW v r. 2006 na 20 684 MW v r. 2010. Poroste význam vodní energetiky, která během příští dekády dosáhne 30%-ní podíl na celkové výrobě el. energie. V letech 2010 - 2020 se předpokládá rozšíření kapacit vodní energie o 117 %. Nové hydroelektrárny se budou stavět ve státech Pahang, Kelentan a Perak. Největší vodní projekt, který je ve stádiu výstavby, je Bakun Hydroelectric Project ve státě Sarawak (v koridoru obnovitelné energie SCORE) s výkonem 2 400 MW (ostrov Borneo). Zde vyrobená el. energie bude určena nejen pro domácí spotřebu, ale i pro vývoz do okolních zemí Brunej, Indonésie a dokonce i Thajska. Vláda plánuje výstavbu podvodního kabelu k přenosu el. energie ze státu Sarawak na pevninu. Vláda současně podporuje výrobu energie z dalších obnovitelných zdrojů, kromě vody (a malých elektráren) se jedná o vítr a solární energii.

Fosilní energetické zdroje jsou základem energetického mixu země, který dnes tvoří plyn z místních zdrojů (64,2%), dovážené uhlí (28,5%), vodní zdroje (7,1%) a ropa (0,2%). Malajsie se v roce 2014 stane čistým dovozcem ropy. Kapacita tepelných elektráren by měla vzrůst v letech 2010 - 2020 dle odhadů o 37,0 %.

Nejdůležitější v energetické rozvaze Malajsie je ropa a plyn. Zásoby ropy jsou podle posledních malajsijských odhadů z r. 2010 po započtení nových nalezišť na úrovni 5,8 mld. barelů (24 roků těžby). 64% těžby je určeno pro tuzemskou spotřebu (rafinerie a zpracovatelský průmysl), 36% je určeno na export. U zemního plynu jsou odhadované zásoby na 14,76 mld. boe (barelů ropného ekvivalentu), 38 roků těžby. 53% bylo určeno k tuzemské spotřebě. Malajsie hraje významnou roli jako vývozce zkapalněného plynu (LNG). V r. 2010 exportovala 23,3 mil. tun, což je zhruba 15 % světového exportu. Hlavními trhy pro vývoz LNG jsou pro Malajsii Japonsko, Korea a Tchai-Wan. V r. 2007 bylo v Malajsii vytěženo 1,3 mil. tun uhlí, přičemž jeho celková spotřeba v objemu 7,3 mil. tun (údaj za r. 2004) musela být řešena dovozem.

Doporučení vyplývající pro Malajsii z mezinárodního fóra o energetické bezpečnosti z listopadu 2008: důkladně využívat vodní energetický potenciál na poloostrově, rozšiřovat vodní energetiku ve státě Sarawak a propojit jeho energetickou síť podmořským kabelem s poloostrovem, rozšířit využívání obnovitelných zdrojů (kromě vody i na solární energii a biomasu) a formálně zahájit program na využití jaderné energetiky.

Zahájení programu jaderné energie je výslovně uvedeno v Programu ekonomické transformace (ETP) z října a jeho aktualizace v lednu 2011. Spuštění prvního jaderného reaktoru se předpokládá v rozmezí let 2021 až 2025. Podle slov malajsijského ministra energetiky, zelených technologií a vodního hospodářství, Seri Petera China, je sice vhodné prosazovat v Malajsii obnovitelné zdroje energie, avšak nepodceňovat přitom kritérium hospodárnosti. Ministr by si nepřál, aby břímě za nadměrný podíl obnovitelných zdrojů energie nesli spotřebitelé v podobě zvýšených tarifů elektrické energie. Pro vytipování vhodných lokalit a splnění požadavků pro zahájení jaderné energetiky Malajsie počítá se zahraniční expertízou. Ta by měla být dokončena v letech 2013/2014 a příslušný tendr tak bude vyhlášen v roce 2016. Mezitím bude probíhat informační kampaň a vysvětlování opodstatněnosti jaderné energetiky místnímu obyvatelstvu. Státní elektrárenská společnost Tenaga je dle tiskových zpráv připravena první elektrárnu (o výkonu 1 000 MW) postavit za 3,1 mld. USD. Opodstatněnost jaderné energetiky vychází zejména ze závislosti země na zemním plynu (64 % energie) a uhlí jakožto zdrojích pro výrobu elektrické energie. Cílem dlouhodobé vládní politiky přitom je, přestat se jednostranně orientovat na fosilní paliva. Důležitou roli také hraje závazek Malajsie, snížit emise CO2 do roku 2020 o 40 %. Kromě uplatňování alternativních zdrojů energie je cílem Malajsie také maximalizovat efektivitu na straně spotřeby (podniků i domácností).

Vláda chce mj. maximálně využít hydropotenciál, ten existuje v ostrovní části Malajsie (státy Sabah a Sarawak), nikoliv na poloostrově. V úvahu připadají i větrné elektrárny a výroba elektrické energie spalováním biomasy. Možný příspěvek těchto dvou zdrojů k celkové produkci elektrické energie v Malajsii je však zanedbatelný. Pokud jde o solární energetiku, potenciál bezesporu existuje a bude podporován, avšak jeho přednímu postavení v malajsijském energetickém mixu brání zatím vysoké pořizovací náklady daných technologií. Malajsie bude proto k solární energetice přistupovat jako k doplňkové.

Mezinárodní pozice Malajsie na cestě k jaderné energetice je příznivá. Malajsie již jeden malý zkušební reaktor typu Triga (s výkonem 1 MW) od roku 1982 provozuje a již od roku 1972 má s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii dohodu o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Klíčovým krokem na cestě Malajsie k jaderné energetice je (v současnosti) implementace nového systému exportních licencí (tzv. Strategický obchodní akt) a tím efektivnější kontrola zboží s dvojím použitím včetně jaderného materiálu.

ZDROJ:Businessinfo.cz, kráceno