Poločas plynu z polských břidlic

Skončilo fotbalové Euro a vášnivý fanoušek, polský premiér Donald Tusk, se vrátil k vážné práci. Na včerejší odpoledne si svolal do svého úřadu nezvyklou poradu. Kromě jeho poradců měli přijet zástupci z ministerstev hospodářství, státního pokladu, zahraničí, životního prostředí a financí. Na programu měli jediný bod, který zásadním způsobem ovlivní budoucnost Polska: nový zákon, který určí, jakým způsobem se bude regulovat a zdaňovat těžba břidličného plynu.

Po celém Polsku už vznikají desítky zkušebních vrtů. Poslední odhady hovoří o menších zásobách než před dvěma lety první zpráva amerických expertů, která vzbudila velký ohlas. Polsko je první země Evropské unie, která povolila průzkum a rozhodla se snížit svoji energetickou závislost na zahraničních zdrojích.

Příprava na těžbu polského břidličného plynu a malou energetickou revoluci ve střední Evropě se nyní dostává do poločasu. Důležitější než složení hornin či hloubka vrtů je nyní to, co se odehrává na povrchu mezi politiky, lobbisty a byznysmeny z desítek polských státních i zahraničních soukromých firem, které mají na těžbě zájem.

Velký odešel, malí mají zájem

Firmy zatím vyjadřují naději. "Poslední výsledky posilují naše přesvědčení, že v oblastech, kde máme zkušební vrty, břidličný plyn je," uvedl David Messina, ředitel britské firmy Hutton Energy, která má šest koncesí. Uchází se o odkoupení dalších od amerického gigantu ExxonMobil, který před dvěma týdny oznámil, že z Polska odchází. To je zatím nejvíce negativní zpráva spojená s polským břidličným plynem.

Polský stát vydal dosud 112 koncesí a podle vyjádření ministerstva životního prostředí má podle současné právní úpravy firma dvě možnosti: vrátit koncese státu, nebo je se souhlasem ministerstva předat či prodat jiným subjektům. Situace kolem americké firmy je první svého druhu a pečlivě ji sledují jak státní úředníci, tak právníci všech těžařských společností.

ExxonMobil oficiálně nevidí dobrou perspektivu, ale neoficiálně se ví, že má rozjednané velké obchody v Rusku a nechce tříštit síly. "Z pohledu hráčů v tomto odvětví to nebude mít velký dopad na naši práci a plány," řekl David Messina. "Malé a střední firmy na sebe berou velké riziko, zároveň jsou nízkonákladové, jsou pružnější v průzkumu i v zahájení těžby."

Podobně to vidí i polští odborníci. "Odešel sice jeden velký hráč, ale na tomto základě nelze dělat dalekosáhlé závěry," soudí Ernest Wycziskiewicz, polský vládní energetický expert. "Polské firmy jako PKN Orlen a plynařská firma PGNiG se naopak rozhodly investice do průzkumu navýšit."

Prvotní očekávání ohledně "plynového eldoráda", jak kdysi o plynu z břidlic psala polská média, již opadlo. Ale především polská vláda a státní firmy v něm stále vidí obrovskou šanci. Tento týden vznikne konsorcium pěti velkých státních firem, které budou do budoucna postupovat při průzkumu a těžbě společně.

Jak vysoké budou daně?

Hlavní neznámou nyní není složení geologických vrstev, ale legislativy. S tím, jak se další a další vrtné soupravy noří do hlubin až tří kilometrů, těžaři nervózně sledují, jak se vláda snaží připravit zákony o regulaci a zdanění těžby.

Především není doposud jasné, jak vysoké bude zdanění zisků. Návrhy se zatím pohybují od 25 do 40 procent. Vysoké daně by mohly investory odradit. Průzkum stojí obrovské peníze, jeden vrt pak přijde na devět až deset milionů dolarů. Teprve nyní se totiž zjišťuje, jak realistické jsou papírové analýzy geologů.

"Pořád panuje nejistota kolem ekonomické výhodnosti plynového potenciálu Polska. Odpověď dostaneme v průběhu dvou tří let," řekl Wycziskiewicz. Není stále jasné, jak drahá bude těžba. Polské břidlice totiž leží podstatně hlouběji než v USA, kde břidličný plyn způsobil energetickou revoluci.

Ministerstva se přou o to, kdo by měl být vládním zmocněncem pro břidličný plyn. Doposud se veškerá agenda soustřeďuje na ministerstvu životního prostředí v rukou Piotra Woźniaka, bývalého ministra hospodářství, který je nyní náměstkem ministra životního prostředí. Ministerstva a různé vládní agentury se dlouho dohadovaly o kompetencích a způsobu, jakým se vládní politika vůči břidličnému plynu bude dále ubírat. Nikdo se příliš nechtěl vzdát vlivu na tak zásadní zdroj potenciálních příjmů.

Zákon o koncepci těžby i jejím zdanění je v zásadě hotový, ale narazil na odpor ministerstva financí. Woźniak chce zákonem zavést nové zdanění těžby uhlovodíků (plynu a ropy), na čemž by měly získat především samosprávy. Vznikne také strategická firma Národní operátor energetické těžby, která bude dohlížet na těžbu v Polsku - a možná také mít podíl na každé koncesi, což by zkombinovalo dozor a využití zisků. Před tím ale odborníci varují.

Vzniknout má také Uhlovodíkový fond, který má část příjmů, jež půjdou z těžby ministerstvu pokladu, které spravuje státní firmy, investovat do vzdělání, školství, vědy a výzkumu. Nové zdanění by mělo podle Woźniaka platit od roku 2016. Ale ještě loni na podzim - před volbami - ministr pokladu Mikolaj Budzanowski odhadoval začátek těžby na rok 2014.

"Pozitivně jsme byli překvapeni kvalitou ložisek. Negativně tím, že celý program není dostatečně dobře připraven polskou vládou, která reaguje na specifické požadavky firem pomalu," řekl David Messina.

Jeho firma, podobně jako další začne teprve příští rok vrtat horizontální vrty v hloubce až tří kilometrů. "Dokud je neuděláme, nebudeme znát opravdové množství plynu, které by se dalo těžit průmyslově," vysvětluje Messina. "A takových vrtů potřebujete víc než jeden. S průmyslovou těžbou tak bude možné začít nejdříve v roce 2014, spíš o rok později."

Politici, právníci a finanční úředníci na povrchu tak mají zatím čas na vyjednávání, ale právě kvůli dlouhodobé investici by firmy rády znaly podmínky co nejdříve. Na stole se nyní objevil například nový, potenciálně nebezpečný problém, na který upozornil list Dziennik Gazewa Prawna. Noví uchazeči o koncese budou zřejmě muset soutěžit ve výběrových řízeních. První z aukcí by se měla týkat státní plynárenské firmy PGNiG, která požádala o čtyři nové koncese.

Podle starého horního zákona bylo výběrové řízení potřeba jen na průzkumné koncese, ale na těžbu už mohou být přiděleny rovnou. Kvůli tomu Evropská komise Polsko zažalovala, protože to bylo v rozporu s unijním právem, podle něhož právo na těžbu surovin, jako je ropa nebo plyn, musí podléhat aukci. Podle Moniky Kitové z tiskového odboru polského ministerstva životního prostředí je však tento problém už vyřešen novým horním zákonem.

Vláda si je právních problémů vědoma. "Nikdo nebude riskovat své obrovské peníze tam, kde nebude mít garantované dlouhodobé podmínky," řekl premiér Tusk v květnu. To se ještě zdálo, že hlavní zákon o regulaci a zdanění bude hotový do konce června. Nebyl. Klíčová rozhodnutí - o podobě zákona a o tom, kdo bude zmocněncem - mohou ovšem padnout ještě tento týden.

Bez protestů

Břidličný plyn má tak v Polsku zatím jednu jedinou jistotu: podle opakovaných průzkumů veřejného mínění jeho těžbu podporují více než dvě třetiny obyvatel. Obce, města i kraje si slibují pracovní místa i levnou energii. Lidé jsou proti protestům ochránců přírody a věří inspekci ochrany životního prostředí, která slíbila, že bude podrobně monitorovat pět vrtů. A pak vydá jakýsi manuál pro firmy i obce.

"Všude v Polsku, kde jsme zvažovali vrty, jsme se setkali s pozitivní reakcí. Někde o nás samosprávy dokonce soutěžily," řekl David Messina, pro kterého to byla absolutně opačná zkušenost, než zažila jeho firma v Česku. "Při takto vysokých očekáváních musíme být opatrní. Na druhou stranu, když nemáme podporu samosprávy, tak v projektu nepokračujeme."

Obavy ekologů

Optimistický Východ

Kromě Polska průzkum zásob břidličného plynu zahájila Ukrajina a nejnověji i Litva. Litevci podobně jako Poláci vidí v nekonvenčním plynu šanci, jak se zbavit závislosti na nespolehlivých ruských dodávkách. První kolo přihlášek na udělení koncesí chce Vilnius uzavřít za čtyři měsíce. Odhadované zásoby v Litvě jsou podle těch nejoptimističtějších propočtů podobně vysoké jako ty polské. O povolení k průzkumu uvažuje i Rumunsko, naopak Bulharsko průzkum zakázalo.

Opatrný Západ

Německo by podle nejnovější studie federálních úřadů mohlo mít zásoby břidličných plynů na pokrytí 25 let současné spotřeby. Obecně jsou ale západní země k novým metodám těžby opatrné, německý parlament se má k možnosti těžit břidličný plyn pomocí nových metod vyjádřit na podzim, zatím Berlín povolil jen průzkum. Ten už zakázala Francie a další země jsou k němu kvůli rizikům vůči životnímu prostředí opatrné.

Poláci břidlicím věří

73 %

Poláků podporuje podle průzkumu agentury CBOS těžbu břidličného plynu. Celoevropský průzkum neexistuje, ale obecně jsou Evropané pro, pokud by to pro ně znamenalo nižší ceny energií.

Dokud neuděláme horizontální vrty, nebudeme znát opravdové množství plynu, které by se dalo průmyslově těžit. A takových vrtů potřebujete víc než jeden. S průmyslovou těžbou tak bude možné začít nejdříve v roce 2014, spíš o rok později.
David Messina
ředitel firmy Hutton Energy