Pátek, 29. března 2024

Energetické úspory

V rámci energetické koncepce není možné řešit jen otázky navyšování kapacit zdrojů a dostupnosti surovin. Naše energetika je bohužel založena ve velké míře na plýtvání a neefektivnosti.

Energetické úspory

Správně namířenými opatřeními si tak můžeme do budoucna ušetřit nemalé náklady na výstavbu nových zdrojů.

Úspory jsou velmi diskutovaným prvkem současného energetického hospodářství. Pro další úvahy o energetické politice je nutno rozdělit úspory do dvou kategorií.

Prvními jsou úspory společenské, tedy ty, které jsou dány možnostmi změny energeticky náročného života společnosti. Druhými jsou úspory technické, které při stávajícím způsobu života společnosti optimalizují užití energie a spotřebu surovin.

Úspory společenské

První republika měla spotřebu elektřiny kolem 1 TWh v letech dvacátých a kolem 2 TWh v letech třicátých. Byla to nejprůmyslovější část dřívějšího Rakouska-Uherska (66 % průmyslové výroby, 24 % obyvatel) a jeden z průmyslově nejvyspělejších států se zastoupením lehkého a těžkého průmyslu.

Spotřeba dnešního Československa (ČR + SR) dosahuje 100 TWh a vnitřní spotřeba energetického sektoru, tedy energie potřebná na výrobu energie, zabírá 10 % tohoto objemu. Energetika sama o sobě tedy dnes konzumuje 10x více energie, než konzumoval celý stát před 100 lety. To je realita.

Bylo by pokrytecké prohlašovat, že "úspor" na sídlištích dosáhneme tím, že zateplíme paneláky a vedle nich postavíme řetězce hypermarketů, z nichž každý má spotřebu energie jako sídliště samo.

Stavíme obchody bez oken, neschopné provozu bez umělého světla a klimatizace. V rámci "komfortu" topíme a chladíme proti sobě, často pod nepříliš izolovanou střechou. Nicméně berme hypermarkety jako příklad: v domácnostech, v kancelářích, službách a průmyslu je mnoho spotřebičů, které před 20-30 lety nebyly.

Použijeme-li HDP jako měřítko komfortu, věříme de facto, že kde se točí peníze, tam roste blahobyt. Uplatníme-li toto nejen na průmyslovou výrobu, ale také na hypermarkety, logistická centra, jiné developerské projekty, neustále vyrůstající kancelářské budovy, vzniká z toho současná známá a ekonomy popisovaná závislost tvorby HDP a energetické spotřeby.

Nezávislá energetická komise (NEK II) při svých úvahách vycházela ze současného stavu společnosti takové, jaká je dnes. Je možné pouze upozornit, že při tomto způsobu života společnosti, doplněném o extrémní potřebu energie v dopravě při dovozu zboží a potravin z dalekých zemí, je udržitelný rozvoj velmi obtížnou úlohou. Naopak současný stav OZE by spolehlivě pokryl spotřebu Československa v letech poválečných, samozřejmě za předpokladu řiditelnosti soustav.

Úvahy různých především nevládních skupin byly komisi známy. Ta s nimi souhlasí do té míry, že pokud by se způsob života společnosti skutečně změnil, ať už způsobem řízeným, nebo v důsledku krize, bude energie potřeba méně.

Při současném stavu však komise nesouhlasí s tím, že je možno energii pro současné hypermarkety, logistická centra, extrémní nároky dopravy apod. získávat z OZE.

Kapacita ČR na to nestačí a marné pokusy o masovou výrobu energie obnovitelným způsobem by vedly pouze k další devastaci krajiny a ekologie, nehledě na ekonomické aspekty, které jsou pro malou českou ekonomiku nereálné.

Změna života společnosti je problémem generačním. Pokud bychom předpokládali, že naše spotřeba energie bude za 20 let poloviční, je to možné při jistých změnách a systémových opatřeních. Žili bychom zřejmě také ve společnosti nikoli nekomfortní.

Taková opatření není možno plánovat pro ČR izolovaně, zejména když jde o malý stát integrovaný do struktur EU, a to i ve strukturách zásobovacích. Dosáhli bychom tímto opatřením pouze ekonomického podlomení státu.

Na druhou stranu komise ani neplánovala výrazně zvýšenou spotřebu energie v následujících obdobích: více hypermarketů už stěží postavíme, růst HDP je možno obtížně predikovat a případné další zdroje, pokud by byly třeba, si vynutí trh sám, mohou nebo měly by být i obnovitelné. Na takovou situaci doporučujeme především otevřenost energetických soustav.

Úspory technické

Ve všech energetických disciplínách se celkový proces výroby a spotřeby energie skládá z těchto prvků:

získání energie nebo suroviny (přeměna, těžba),

doprava energie nebo primární suroviny,

vytvoření vlastní užitné hodnoty na místě určení (teplo, světlo, uvařený oběd apod.).

Každý z těchto procesů má svá specifika a lze jej optimalizovat.

Výroba

V tomto ohledu komise upozorňuje především na nízkou účinnost zpracování uhlí. Přidáme-li zhruba dvoutřetinovou závislost na této surovině a ekologickou zátěž spojenou s její těžbou a zpracováním, dostáváme se ke klíčovému momentu, který je potřeba začít měnit.

Rovněž v případě exportu, který je v případě užití moderní technologie chloubou každého národního hospodářství, se dostáváme k otázce, zda za těchto podmínek vyvážíme kvalitní "zboží". Je to zásadní problém současné české energetiky.

Transport energie

V tomto ohledu jsou všechny velké, klasické energetické disciplíny, tedy elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, dlouhodobě optimalizovány na minimum ztrát. Na těchto úlohách pracovaly desítky let tisíce inženýrů a byly i technologicky realizovány.

Problémem jsou technologie neudržované, zejména v teplárenství, ale to je problémem konkrétního podnikatele a systému, který mu i za těchto podmínek dovolí svojí dotační politikou prosperovat.

Problémem jsou naopak velké ztráty při nesprávné implementaci některých technologií.

Například při některých úlohách výroby biopaliv vycházela až 90% spotřeba paliva klasického na vypěstování a svoz surovin pro výrobu paliva biologického. Přidáme-li k tomu ještě devastaci krajiny monokulturami a skutečnost, že bez masivních dotací by tak žádná ekonomika nečinila, dostáváme u těchto "ekvivalentů" horší skóre u účinnosti, ekonomiky i ekologie, než je tomu u kondenzační výroby elektřiny v některých uhelných zařízeních, jejichž provoz doporučuje komise ukončit.

Zde lze těžko v inženýrském oboru argumentovat ideologií nebo závazky EU, pokud nejde o provozy omezené a experimentální, sloužící pouze k osvojení a poznání technologie.

Spotřeba

V tomto ohledu existují stále velké rezervy. K dispozici je celá řada studií zabývající se zateplováním obytných domů a potenciálem úspor v nich, elektronikou v domácnostech apod. Rezervy jsou ve službách, v tepelné izolaci nových komerčních budov.

Pokud jde o průmysl, je nutno si uvědomit, že podnikatel ne vždy přiveze novou, úspornější technologii. Někdy továrnu rozebere a převeze do jiného státu.

U domácností fungují cenové signály ve spolupráci s podporou úsporných opatření. Minulému programu "Zelená úsporám" je nutno vytknout, že program vnutil zájemcům povinnost si opatření objednávat u firem, a nikoli je realizovat svépomocí nebo v rámci občasné výpomoci. Tím se realizace prodražují o odvody z mezd, DPH a zisky podnikatelských subjektů, a mnohé domácnosti si je tak nemohou ani dovolit.

Je-li cílem opatření úspora, nelze ji omezovat pouze jedním druhem pořízení, zejména u sociálně slabších subjektů.

U větších objektů neexistuje legislativa, která by stavebníka donutila realizovat vlastní energetické hospodářství, tj. úspory, případně povinnou instalaci obnovitelných zdrojů a akumulaci energie. Stavebníci používají co nejlevnější materiály a řešení ve snaze minimalizovat náklady, zvýšené provozní náklady obvykle vlastník přeúčtovává nájemcům, aniž by byla progresivně oceněna energetická efektivnost pronajímané budovy. Jisté možnosti může přinést nová evropská směrnice.

V reakci na ni je možno doporučit konkrétní opatření především legislativního charakteru.

Závěrem

V naší současné společnosti jsou vzhledem k úsporám dvě latence. První z nich je potenciál úspor vzhledem k současnému stavu. Ten existuje a je třeba ho využívat: efektivněji vyrábět, neplýtvat při spotřebě a nedotovat ztrátový transport energie a surovin.

Druhou latencí je růst potřeb společnosti. Styl života současné společnosti by mohl být předmětem filozofického článku, nikoli úvah inženýra, kde vzít energii, která je požadována. Pokud by došlo přece jen k energetické reformě, jak žádají někteří ekologičtí aktivisté, nestane se tak v malém státě izolovaně, ale v celé Evropě nebo širší části světa. Když to nastane, budou inženýři-energetici opět postaveni před novou úlohu a budou se ji snažit splnit. Pouhé přání některých z nás však takovou reformu nevyvolá.

Proto také komise navrhuje dostavět pouze polovinu spotřeby elektřiny "konzervativním" způsobem a zbytek nechat otevřený. Pokud bude více využíván potenciál úspor a obnovitelných zdrojů, spotřebuje se o to méně fosilních zdrojů, což je vzhledem ke světovému vývoji i žádoucí.


AUTOR: Hynek Beran
tajemník Nezávislé energetické komise II

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů