Energie z uhlí: klesají zisky firem a jejich akcie slábnou

V roce 2008 se jedna akcie energetického gigantu E.ON prodávala za 51 eur, nyní sotva za sedmnáct. Akcie RWE spadly z předkrizové stovky eur na polovinu. Stejně oslabily akcie českého ČEZ: před krizí stál kus 1400 korun, v polovině loňského roku 900, nyní 700.

Ještě loni většina odborníků soudila, že propad v energetice je jen dočasný. Že ho má na svědomí recese, v případě německých korporací pak i vládou nařízený jaderný útlum. Letos se však jasně ukazuje, že energetický trh se od základu mění.

Hlavním faktorem je rostoucí podíl dotovaných "zelených" elektráren. Zelený segment, masivně podporovaný v Německu, už dnes vyrábí tolik elektřiny, že začal vytlačovat z trhu klasickou produkci z uhlí, v menší míře i z jádra a vody.

"Zelená" elektřina proudí v čím dál větším objemu na trh v době, kdy je to pro její konkurenci klasických producentů nejméně vhodné. Průmysl je v útlumu a spotřeba klesá. Rychle se rozvíjejí technologie na úspory energií. Navíc má na elektroenergetický sektor vliv zlevňující a dostupnější zemní plyn.

Růst nejistý a v nedohlednu

Před krizí se megawatthodina elektřiny na německých burzách, jež určují ceny i u nás, prodávala až za 90 eur, nyní se potácí kolem 50 eur. Analytici se shodují, že poptávka po elektřině hned tak neožije, a proto bude cena silové elektřiny na burzách dál stagnovat. A s ní i zisky a tržní kapitalizace energetických korporací.

"Náš scénář počítá s cenou okolo 50 eur za megawatthodinu až do roku 2015," říká například analytik Patria Finance Tomáš Sýkora. Analytik České spořitelny Petr Bartek predikuje pro příští rok růst ceny "o jednotky procent, později k 55 eurům" - ovšem jen pokud se stabilizuje trh s emisními povolenkami a mírně podraží uhlí.

Petr Novák z PPF čeká "mírný nárůst, ale menší, než se v minulosti předpokládalo". Stejně mluví Jiří Gavor z ENA. Zcela pesimistický ohledně cen je pak Jan Pravda, spolumajitel investičního fondu Sanning Capital. Ten totiž nevěří ani na to, že se vzpamatuje cena povolenek, což je faktor, který by mohl ceně komodity pomoci.

Propad burzovních cen elektřiny se vůbec nedotýká zákazníků. Ti za ni naopak platí víc. Do jejich ceny jsou totiž započteny poplatky na podporu zelené energetiky či distribuci. A to jsou položky, které naopak rostou. Jen u nás činí dotace zelené energetiky asi 37 miliard korun ročně. Ještě letos se o tyto náklady dělí se spotřebiteli i stát (přispívá na ně z mimořádné daně uvalené na solární parky). Jak se dotace bude hradit napřesrok, není jasné.

Úhelná rizika

Přebytek elektřiny na burze nejvíc postihuje hnědouhelné a vodní elektrárny.

Uhelným zdrojům sice hraje do ruky nízká cena emisních povolenek, zato se na ně ale valí další pohromy. Evropská unie jim zpřísňuje emisní limity. Česká vláda zase tlačí na vyšší účinnost uhelných zdrojů. To vše vyžaduje masivní investice.

Navíc mohou tradiční elektrárny dál znevýhodnit další zvažovaná opatření české vlády. "Bude-li ministerstvo financí hledat nový zdroj pro dotování obnovitelných zdrojů, může sáhnout i ke zvýšení daní na ostatní energie - plyn nebo tuhá paliva," říká obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.

Paradoxní je dopad na vodní elektrárny. "S tím, jak se zužuje prostor pro konvenční elektrárny, zostřuje se soutěž uhelných a vodních. Levné emisní povolenky ale nahrávají uhlí. Je absurdní, že regulační opatření uměle znehodnocují něco tak kvalitního a čistého, jako jsou vodní elektrárny," říká Jan Pravda.

Vývoj na trhu ohrožuje i jadernou energetiku, na niž sází poslední návrh české státní energetické koncepce. Podle materiálu, který tento týden představil veřejnosti ministr průmyslu Martin Kuba, by měla státní firma ČEZ postavit do roku 2040 tři nové jaderné bloky a zvednout podíl jádra na české výrobě elektřiny z dnešní třetiny na víc než 50 procent. Analytici ale varují, že nepůjde-li nahoru cena silové elektřiny, nebudou jaderné investice návratné. "Kvůli rostoucímu riziku a špatné návratnosti kapitálu ustoupily například firmy E.ON a RWE od plánu na stavbu jaderných bloků ve Velké Británii," připomíná Petr Novák z PPF.

Opožděná reakce?

Firmy ČEZ se změny na trhu dotýkají přirozeně na nejcitlivějším místě, v zisku. Jen za první čtvrtletí letošího roku firma ohlásila jeho šestnáctiprocentní meziroční propad (na 14,4 miliardy korun). Manažeři ČEZ zůstávají optimisty. Podle obchodního ředitele Svobody může ČEZ dál těžit z výhodné struktury svého výrobního portfolia. "Pokud dojde k narovnání trhu s emisními povolenkami, což se mi zdá pravděpodobné, budou v lepším postavení výrobci s jadernými nebo obnovitelnými zdroji, případně moderními plynovými elektrárnami. Ekonomicky atraktivní zůstanou i moderní zdroje na hnědé uhlí, pokud je palivo dostupné v místě výroby a za nízké povrchové těžební náklady," říká Svoboda a de facto popisuje situaci ČEZ. Sází však především na to, že Evropská unie regulačním zásahem cenu povolenek uměle zvýší, což není jisté.

Podle strategického ředitele ČEZ Pavla Cyraniho firma nezapomíná ani na nové technologie a počítá s rozvojem moderních čistých energetických zdrojů. "Jde hlavně o plné využití potenciálu stávajících vodních elektráren a spalování biomasy," říká Cyrani. Do větru má podle něj smysl investovat jen v zahraničí, při vývoji nových technologií se ČEZ soustředí hlavně na modernizaci hnědouhelných zdrojů a na nové jaderné bloky. Řada analytiků ale varuje, že ČEZ - stejně jako tvůrci české státní energetické koncepce - stále hloubku probíhajících změn nechápe a zůstává v zajetí tradičního, na uhlí a jádro chybně orientovaného myšlení.

Vývoj cen silové elektřiny a co ji nejvíce ovlivňuje

Od počátku desetiletí cena silové elektřiny neustále rostla. Velký vliv na to měl především růst cen nezbytných surovin (ropy, plynu, energetického uhlí). Svou roli ale sehrály i další vlivy. Pro český trh je klíčové, jak se vyvíjejí ceny a situace v Německu.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
S přispěním Petra Lukáče