Břidličný plyn by mohl nahradit uhlí

Protože ani zelené hnutí, ani energetický průmysl - které spolu vedou zběsilou debatu o různých tématech od jaderné energie až po ropné písky - nevidí širší souvislosti.

Žádná z obou stran si příliš neuvědomuje, že současná politika snižování emisí oxidu uhličitého je nedostatečná pro řešení hrozby, kterou tyto emise představují. Velkou část jich vytvářejí země jako Čína a Indie, jejichž růst je tažen uhlím. Nenajde-li se levné a rychle využitelné palivo nahrazující uhlí, pak bude rostoucí koncentraci oxidu uhličitého na světě téměř nemožné bezpečně zvládnout.

A bude ještě tepleji

Ačkoliv by zelené hnutí mohlo na první pohled pokládat břidlicový plyn za nepřítele v tomto boji, ve skutečnosti se z tohoto paliva může vyklubat přítel. Rozsáhlá těžební příprava ložisek břidlicového plynu - s odpovídajícími ekologickými pojistkami - by mohla být nejlepším způsobem, jak dosáhnout rychlého snížení emisí oxidu uhličitého jakožto podmínky udržení obyvatelného prostředí na zeměkouli.

Mezinárodní energetická agentura dala jasně najevo, že při současné energetické politice začíná být naše snaha udržet uhlíkem způsobený vzestup globálních teplot na hranici dvou stupňů Celsia do poloviny století beznadějná. Ve skutečnosti dosáhly v roce 2011 celosvětové emise oxidu uhličitého vlivem spalování fosilních paliv rekordního objemu 31,6 gigatuny. A protože emise rostou v průměru o 1 gigatunu za rok, zdá se, že cíl omezit zvyšování teploty se s největší pravděpodobností nepodaří splnit.

"Břidlicová revoluce" by mohla být prostředkem, jak otupit růst emisí oxidu uhličitého a získat novou naději, že se cíl ve výši dvou stupňů Celsia přece jen podaří splnit. Tento energetický zdroj je široce rozptýlený po celé planetě, jeho ložiska lze levně rozvíjet a jeho energetické vlastnosti jsou v mnoha směrech stejně dobré jako u uhlí. Při správné těžbě by mohl do dvaceti let nahradit uhlí v roli primárního paliva.

Těžbou břidlicového plynu coby energetické náhrady za uhlí získáváme možnost zmírnění - a možná i obrácení - setrvalého růstu emisí oxidu uhličitého. Spalováním břidlicového plynu se uvolňuje o 50 procent méně oxidu uhličitého než spalováním uhlí, takže kdyby na něj státy jako Čína a Indie v masovém měřítku přešly, získáme naději, že se nám podaří nově a příznivěji nastavit trajektorii globálních emisí oxidu uhličitého.

Čína jako příklad

Rozsáhlý přechod na břidlicový plyn by poskytl planetě drahocenný čas na rozvoj jiných, obnovitelných řešení, která by naši produkci oxidu uhličitého dále snížila. Současné zdroje obnovitelné energie nemohou v žádném případě zajistit takové snížení uhlíkových emisí, jakého dosáhneme, nahradíme-li uhlí břidlicovým plynem.

Chceme-li pochopit, jak silný je potenciál tohoto řešení, stačí se podívat na Čínu. Tato země má největší zásoby břidlicového plynu na světě a ve své poslední pětiletce již stanovila rozsáhlý program jejich rozvoje. Produkce břidlicového plynu se má zvýšit z 6,5 miliardy krychlových metrů v roce 2015 na 100 miliard krychlových metrů v roce 2020. A dokáže-li Čína těžit do roku 2020 takové množství plynu, existuje důvod pochybovat, že do roku 2030 už bude těžit 800 miliard krychlových metrů plynu ročně?

Takový program rozvoje ložisek by se svým rozsahem podobal situaci ve Spojených státech, kde se podíl břidlicového plynu na celkové produkci plynu zvýšil z jednoho procenta v roce 2001 na loňských 37 procent.

Čína zajisté dokáže těchto cílů dosáhnout, zejména s ohledem na to, že sektor těžby břidlicového plynu má k dispozici mnoho nových technologií a že země disponuje obrovským státním kapitálem. Skutečnost, že vláda zaměřuje úsilí tímto směrem, je dalším důvodem pro víru, že se Čína dokáže na tyto objemy produkce dostat. Těžba 800 miliard krychlových metrů ročně - v kombinaci s mnohem vyšší mírou energetické účinnosti - by umožnila Číně zpomalit a poté zastavit plány uhelné expanze, a nakonec se i zcela zbavit závislosti na uhelné energetice.

USA coby lídr

Spojené státy by mohly hrát klíčovou roli při podněcování Číny a dalších rozvojových zemí k tomu, aby přešly z uhlí na břidlicový plyn. Americké ministerstvo zahraničí zahájilo Globální iniciativu za břidlicový plyn, která má usnadnit přenos technických znalostí do jiných zemí za účelem bezpečného rozvoje tohoto nového zdroje. Spojené státy by také mohly stát v čele vytváření důvěryhodné alternativní strategie pro klimatické změny, v níž by se těžba břidlicového plynu stala hnacím motorem radikálního snižování emisí oxidu uhličitého v krátkodobém a střednědobém měřítku.

Taková strategie by zahrnovala zakládání řady Trustů břidlicového plynu, které by po celém světě šířily informace a know-how a pomáhaly s budováním regulačních kapacit. Druhá část strategie by tlačila na postupné utlumování spalování uhlí a globálního obchodu s ním, přičemž uhelný průmysl jako celek by získal kompenzační platby.

Potlačování těžby uhlí a obchodu s ním by bylo životně důležité ze tří důvodů. Za prvé by demonstrovalo odhodlání Západu nahradit uhlí jiným zdrojem. Za druhé bychom mohli přenášet sociální, regulační a obchodní know-how do jiných států, abychom podnítili útlum těžby uhlí i tam. A za třetí by se tím zvýšila cena uhlí, což by dále stimulovalo státy, aby přešly na břidlicový plyn.

A cíl? Dekarbonizace

Uhelný průmysl na Západě by se samozřejmě útlumu bránil. Realita rostoucího přístupu k levnému břidlicovému plynu však bude v každém případě stále více podkopávat ziskovost uhlí. Uhelnému průmyslu tak lze předložit přesvědčivé argumenty, že kompenzace a připojení se k těžbě břidlicového plynu je lepší možností než setrvávat u uhlí.

Úspěšná celosvětová spolupráce na útlumu uhelného průmyslu by mohla poskytnout základ pro vybudování důvěryhodné mezinárodní koalice, která by dále dekarbonizovala energetickou soustavu - nad rámec břidlicového plynu a směrem k ekonomice založené na plně obnovitelné energii.

AUTOR: Alan Riley
AUTOR-WEB: ihned.cz